Wuwejův zápisník

Jo, Ty to vidíš, já to musím rozebrat. A zapsat, abych to příště nerozebíral znovu. Občas to taky rovnou vím (obdoba vidění), jenže i tehdy se to hodí zapsat, jednak kvůli předání, jednak kvůli paměti. Stačí malý výpadek a je celé vědění (i vidění) k ničemu.

Věta "moje (řekněme už osobní) systémy jsou výborné pro praktický život, řízení firmy apod." navádí k dodatku "zatímco ty vaše nejsou". Tak na to pozor! [úsměv]

Zkusit mapu je dobrý nápad, zajímá mě, co budeš říkat pak (a když to bude mapa nad knihou, můžeš vyhrát [mrk]).

Wu, už to nechci rozmazávat, ale všechno to vzniklo právě tím jiným způsobem přemýšlení. Někdy je to opravdu takhle vyhraněné. Já myslím (jako mnoho žen) obrázkách, filmech a pod. Vidím vztahy, priority, nebezpečí ... v jednom okamžiku současně (a nevím, proč bych si to psala, když to vidím). Vy pojmenováváte dřív, než to vidíte. Každé má své. Třeba moje (řekněme už osobní) systémy jsou výborné pro praktický život, řízení firmy apod. (i o té fúzi se mi zdálo a vím, jak by to asi probíhalo, už bych to jenom popisovala). Nedokážu však například programovat (stálo by mě asi moc úsilí se to naučit), protože si pod těmi značkami nic nedokážu představit a co si nedokážu představit, to pro mě neexistuje, "zde žijí lvi."
Nicméně uznávám, že mapy mohou být přínosné pro předávání informací jiným lidem (pokud možno zase mužům). Mívám problém složitější věci z hlavy vyndat a předat je kolegyním. Je to jeden z důvodů, proč raději dělám všechno sama (obchod, smlouvy, učební plány, rozvrhy aj., kalkulace, projekty), ale vyhovuje mi to. Jen naposled, protože toho bylo hodně, jsem nechala lektory vytvořit učební plány a pak to po nich musela celý den a celou noc předělávat.
Nicméně díky za tu inspiraci, Wu, pokud nebudu mít do čeho píchnout, tak se ještě o mapy otřu, možná i nějakou cvičně vyrobím, jestli mi to půjde.

Lenka:
technická otázka 1 - vidím úkoly, ihned začnu tenhle hrůzný a neuchopitelný projekt rozkládat na oblasti, úkoly, závislosti a pořadí, co je potřeba zjistit atd. Analýza (abstraktní, bez filmu). Začátek a konec to má taky, ale jednak ho v tuhle chvíli nehledám a nepotřebuju, jednak se z analýzy dá vyextrahovat.

technická otázka 2 - dobré by to bylo a lze to, leč musel bych to naprogramovat a na to nemám momentálně čas. Většina diskuzí tady ale není tak živelných, aby se to nedalo zvládnout i bez číslování a na konkrétní komentář můžeš odkázat (odkaz je ta vlnovka pod textem).

Wu: Jo, dohodnuto, kadý si necháme to své. (emocionální hodnocení si taky necháme každý své :-))
Ale mám technickou otázku č.1: Když se řekne třeba stavba domu nebo fúze firmy - co vidíš? co si představuješ? slova? úkoly?
(Já vidím film, jak se to odehrává a z toho extrahuji úkoly. Vždycky to má začátek a konec. Dá se to postihnout odshora dolů nebo zleva doprava.)
Technická otázka č.2: Když už jsme v těcvh systémech ..... Nebylo by dobré do tvého systému zavést číslování komentářů, aby se pak dalo snadno postihnoout, co se k čemu vztahuje? Lze to?

Lenka: Ty si normálně odporuješ v jediném komentáři [úsměv] Píšeš, že to musí postupovat podle sledu prací, ale co je myšlenková mapa jiného než zápis čehokoliv včetně sledu prací?
Časový sled zahrnují, pokud ho tam chceš. Můžeš si říct, že položky shora dolů jsou časový sled. Můžeš si položky označit datem a časem. Můžeš udělat jednu větev jako kaskádu, kdy každá podúroveň je další krok.
Souhlas, my si necháme své jednoduché mapy a Ty si nech své složitosti v hlavě [smích].

Wu, na těch mapách je nepříjemné např. to, že nezahrnují časový sled. Např. prošla jsem stavbou domu jako společník, kompletní rekonstrukci bytu jsem už zvládla sama. Je to divný, ale nepotřebovala jsem si nic tak složitého zapisovat. Nejdřív se kouknu na své finance, jestli na to zhruba mám, pak začnu vymýšlet, jak by to mělo vypadat, nechám si to namalovat od architekta a spočítat, pak jdu obíhat povolení a pak se pustím do realizace. Nejdřív se musí ale objednat věci, jejichž výroba dlouho trvá (okna, dveře, kuchyňská linka), pak teprve pozvu zedníky, elektrikáře, pak znovu zedníky, pak znouvu elektrikáře, zedníky, obkladače, znovu elektrikáře a vodoinstalatéry ... nakonec malíře, podlaháře až nakonec. To je ráz naráz, musí se postupovat podle sledu prací, tam není čas na složité mapy a ještě k tomu bez časového sledu. :-)))
Já to ukončím: Nechte si své složité mapy, já si nechám své jednoduché efektivní systémy, souhlas? :-)))
P.S. Rozčilovalo mě to, protože když vidím na světě bezpráví, nesmysly apod, tak se proti tomu bouřím, ale protože jsem napsala, co jsem chtěla, pouštím to ze zřetele, dál je to mimo mně.

Mordemy (http://blog.wuwej.net/show.php?id=1268171640000#10945): k tomu není co dodat, vidím to taky tak. Jen nechci nechat bez komentáře [úsměv]

Lenka (http://blog.wuwej.net/show.php?id=1268171640000#10947):
ad 2 - samozřejmost, ale fakt Ti to v hlavě vyskakuje samo a na nic nezapomínáš? Nikdy?
ad 3 - ten stres, obzvlášť kdybych na něco zapomněl a dělal v maximálním spěchu, by mě ničil. Bohužel nejsem flegmatik [úsměv]
ad 7 - Perfektní! Takže jsi se v jeho mapě snadno zorientovala a identifikovala, že je neúplná, že?
Fúze je dobrý příklad. Mě teď napadl další, stavba domu. To je přece sakra projekt! Pozemek, katastr, sítě, projektant, legislativa, všechna povolení, úvěr, hypotéka, ... uff [úsměv].

Lenka (http://blog.wuwej.net/show.php?id=1268171640000#10944): čtyři kvadranty jsem zkoušel, ale nevyhovovaly (tady jsem o tom psal http://blog.wuwej.net/2008/08/18/organizace-casu-a-ukolu.html). Momentálně používám doma "papírové" GTD + kalendář v elektronické poště, v práci vylepšuji GTD v Outlooku (maily, kategorie, tasky, kalendář). Ale to jsme se odklonili od map k mnohem širší problematice.

Co strukturovat pomocí mapy? Cokoliv. Osnovu pro diplomku (plán kozultací, literatura, výpisky, kapitoly, poznámky). Všechny informace týkající se nových stránek na internet (doména, hosting, grafika, obsah). Rekonstrukci bytu (pořadí, vybrané materiály, kontakty na řemeslníky, rozpočet...). Teď mě napadlo plánování svatby...
Já osobně používám mapu jako informační katalog. V práci často dělám analýzu proveditelnosti nějaké změny. Udělám si větve "současný stav", "požadavky", "otázky", "varianty", "vyjasnit" (a další podle potřeby) a sypu tam všechno. Zjištěné informace, kontakty na lidi, rozmyšlené varianty... ty ohodnocuju a poznamenávám si to zase tam. Výsledkem je graf, v němž mám všechny informace i vazby (nic mi nebrání propojit libovolné uzly, nemusím dělat čáry jenom hierarchicky) a z něhož čerpám při vytváření výsledného dokumentu.

Když opakovaně píšeš, že myslíš jinak a neumíš si představit problém, který bys rozebrala pomocí mapy, vede mě to k dojmu, že v nich vidíš něco jiného než jsou. Znovu opakuju - je jenom trochu jinak zakreslený hierarchický seznam. Nebo Ti připadá nepřirozené, že místo levého horního rohu koukáš na střed stránky a vybíráš si větev, po které sklouzneš očima?
Že je to komplikovanější naž "jednoduché" pamatování si? Není. Pamatuješ si to taky pomocí vazeb, podstatně složitěji. Akorát je to rychlé - dokud to funguje. Jestli se na paměť můžeš spolehnout, pak blahopřeji. Já ne a znova vymýšlet nebo se snažit vzpomenout na varianty, které už jsem jednou vymyslel, je plýtvání silami.

Koukám jak se to tady rozjelo, teď když budu reagovat, musím ještě určit ke kterému komentáři to je [úsměv].

Lenka (http://blog.wuwej.net/show.php?id=1268171640000#10940): to že Tě to rozčiluje určitě něco znamená. Třeba podvědomě cítíš, že kdyby se ty mapy používaly jinak a šikovněji, byly by lepší než Tvůj systém, což ho ohrožuje [úsměv]. Nebo něco jiného, ale ta emotivní reakce je jasný signál.
To co radím JM jako pomůcku je jenom pomůcka. Já to tak nedělám, jednak si knihy pamatuju poměrně dobře, jednak mi k připomenutí stačí pár poznámek. Už jsem i zrušil čtenářský deník a místo něj mám sekci knihy tady na blogu. ALE kdybych nějakou knihu neměl v knihovně za zády, a chtěl bych si udělat podrobné výpisky, už bych dnes mapu použil. Elektronickou (používám Freemind, http://freemind.sourceforge.net/wiki/index.php/Main_Page), kde se jedním kliknutím na uzel sbalí nebo rozbalí, takže může být dokonale přehledná. Našel jsem na internetu video, kde to můžeš vidět: http://www.artemissoftware.biz/videos/freemind-demo1.mov

Jessie: to je naprosto správný pohled, buď v klidu [úsměv]. Myšlenkové mapy jen vizualizují způsob, jakým uspořádáváme informace (troufnu si tvrdit, že včetně Lenky), takže předat takto uspořádaná data ostatním půjde velmi snadno.

to Mordemy:
1. odst.: Věřím, že si Wuwej poradí, zasáhne, bude-li mu to nemilé.
2. odst.: samozřejmost, ne?
3. odst.: protože je mým zlozvykem dělat šechno na poslední chvíli, tak urgentní a důležité jsou ty věci, které prostě musejí být hotově dnes a až je udělám, je dobré se podívat na věci důelžté a neurgantní, protože mě doženou zítra. Na ty ostatní se vykašlu, ledaže bych neměla co dělat.
4. odst.: Fúzi jsem ještě nikdy nedělala a je to pro mě zajímavá výzva, popřemýšlím nad tím.
5. odst.: To není tím, že holky nemají plán. :-) To je tím, že nemají vůli.
6. odst.: Neumím posoudit, předsevzetí si nedělám.
7. odst.: pěkný (tohle bych pro svůj zdravý styl neuměla udělat :-)), ale něco ti tam chybí. Celá větev. Díváš se jen na vnější věci. Zdr. životní styl obsahuje také prožívání a mentální hygienu. Je třeba eliminovat stresory. Takže třeba: nebudu číst noviny a sledovat negativní zprávy později než tři hodiny před spaním, usmířím se s Kropáčkem, partnerské problémy budu řešit zásadně mimo ložnici a ne před spaním a v neděli (vymýšlím si hlouposti, ale tohle teda je třeba taky ošetřit).

Až budu mít chvilku, podívám se na tu fúzi, přestože jsem se k tomu nikdy ani nechomýtla. Ale aspoň to bude z čistého stolu.

Dík za spolupráci. :-)

Lenka: Zabíháme tak trochu mimo původní téma (od myšlenkovoých map k samotnému GTD), ale proč ne (pokud to Wuwejovi nevadí, že se tu tak "spamuje" ;)

To, co popisuješ u vazeb se v GTD nazývá "kontexty". Řeknemě, že musím zařídit 10 věcí, z toho 5 ve městě, 3 v kanceláři a 2 doma. Vytvořím si 3 druhy kontextů (nazvané "pochůzky", "v práci" a "doma") a ve chvíli, kdy se dostanu na konkrétní místo (kancelář), podívám se na kontext "v práci" a vím, že má aktuálně smysl vyřídit všechny věci, které mohu dělat v práci (ale už ne jinde, protože odjinud třeba nemám přístup k firemnímu účetnictví). Jeden z vtipů je v tom, že když sedím v kanceláři, nepotřebuji přemýšlet o tom, co mohu udělat ve městě - takové věci v mé hlavě vůbec nepoletují a nezatěžují mě, protože je stejně nemohu vyřešit.

Ad. 4 chlívečky: Ale jo, systém čtyř kvadrantů je fajn, ale postrádá spoustu "vychytávek" (třeba jak víš, kdy PŘESNĚ máš urgentní a důležité věci dělat a JAK MOC spěchají...? nevíš, musíš to držet v hlavě)

Osobně spatřuji hlavní přínos myšlenkových map v možnosti detailního naplánování a zahrnutí všech aspektů daného projektu. Chceš problém? Co když jsi třeba majitelkou firmy, koupila si další firmu a teď tě čeká zařídit jejich fúzi? Musíš zařídit obrovské množstí věcí, od právní dokumentace, přes přehodnocení zaměstnanecké struktury nově vzniklé firmy, sestavení rozpočtu pro jednotlivá oddělení, až po to, pod jakým jménem se budete prezentovat vašim zákazníkům. Každá z položek v myšlenkové mapě může mít charakter samostatného projektu (samostatný projekt může být třeba "Vymyslet nový systém odměňování pro zaměstnance" - to pak v sobě zahrnuje dalších X věcí, které je potřeba udělat). Projekty dále rozpracuješ, ale už podle předem dané struktury (myšlenkové mapy).

Jestliže se ti zdá předchozí příklad příliš "manažersky" dimenzovaný, dám ještě jeden, typicky pro holky ;) Chceš zhubnout. Co pro to musíš udělat? Většina lidí má jen rámcovou představu: Budu víc cvičit, míň žrát sladký a pít hodně vody. A i když si pak půjčí knížku o zdravém životním stylu a na internetu přečtou desítky stránek o tom, jak jíst zdravě, přesto jim to stále dokola a pořád tak nějak nejde. Proč? Nemají plán!

Vytvoření myšlenkové mapy má zásadní psychologický efekt. Jasně před sebou vidíš, co projekt zahrnuje a s čím počítáš. Už tím, že myšlenkovou mapu stvoříš sama a vlastním usilým, podvědomě se tím zavazuješ k tomu, že se podle ní budeš řídit. Problém lidí, kteří si každý rok dávají tuny předsevzetí, které pak neplní, je ten, že nemají jasně a názorně stanoveno, co takové předsevzetí v praxi znamená.

(pro představu posílám odkaz na svoji myšlenkovou mapu, kterou jsem vytvořil právě za účelem dodržování "zdravého životního stylu": http://jdem.cz/d8gv7)

Mordemy:
ad Time management: Je ještě něco jednoduššího než klasické 4 chlívky?
1. Důležité a urgentní
2. důležité ale neurgentní
3. Urgentní ale ne tak důležité
4. není to důležité ani urgentní

Právě asi si nedokážu představit žádný problém, který bych strukturalizovala pomocí map. Pomoz, zadej úkol.

Tvůj příklad s překladem z/do angličtiny s nábytkem do kanceláře mohou mít spolu několik vazeb.
Např. časový: Urgentní je ten překlad, skříně mohu jít koupit zítra. Nebo dopoledne skříně, odpoledne překlad.
Nebo finanční: Za překlad mi zaplatí ve čtvrtek, v pátek tedy mohu jít nakoupit ten nábytek.
Nebo místnía): Když dělám překlad doma, nemohu být u toho, až mi přivezou na kanclu nábytek.
místní b) Až povezu ten urgentní překlad, skočím se do vedlejšího obchodu podívat na nábytek.
Personální: Kdo udělá překlad a kdo bude u stěhování (výběru) skříní? (delegování)
Obchodní: Obchodník potřebuje překlad, ale nemá na něj, ale mně by se líbily jeho skříně, tož to nějak směníme.
Našlo by se jich i víc, ale to jenom pro příklad.

Už jsem se zklidnila, proti mapám už nebojuji, jen by mě zajímalo, v čem jsou tedy tak přínosné, pořád se mi zdá, že jsou mnohem komplikovanjší než to, co používám já. Ovšem uznávám, že mohou pomoci někomu jinému, kdo myslí jinak.

Když čtu Lenku, tak mě napadá, že jsem možná nadšená z myšlenkových map z trochu jiného důvodu, než bych měla být :-). Já v tom vidím svůj individuální pohled na něco, který takto zprostředkuji jednoduchým způsobem i ostatním, aby ho mohli posoudit, či sdílet.
A mám pocit, jako bych se osvobozovala od záplav slov a vracela se k jeskynním malbám :-).

Lenka: "nemám ráda složité věci..." - možná tě to překvapí, ale tlak na co největší jednoduchost celého systému prostupuje celým GTD a troufám si tvrdit i veškerými kvalitními moderními metodami timemanagementu. Mnozí současní "guru" (například ti, které zmiňuje Wu v tomto článku...) začínali s relativně složitými systémy a postupně přecházejí na stále jednodušší varianty.

Cílem konkrétně myšlenkových map není co největší složitost a co nejdetailnější analýza daného projektu. Nemusíš tam nutně naházet každou maličkost, která tě napadne (pokud ovšem máš tu potřebu, je to na tobě). U myšlenkové mapy by cílem měla být, řekněme, transparentnost. Kvalitně udělaná myšlenková mapa sice může mít velké množství položek, ale zcela jasně a hlavně přehledně (!) srovnaných a logicky umístěných (s typickým pavoukem se to pak nedá srovnávat).

"Když to dám na papír, budu výkonnější? Asi ne. Protože nebudu mít k dispozici v jedné chvíli všechny vazby a budu je znovu a znovu muset nacházet na papíře. To se mi zdá pracné." - mno... takže na jednu stranu přiznáváš potřebu uceleného systému vazeb, na druhou stranu papírovou formu zavrhuješ s tím, že je nedokonalá? No nevím, kolik vazeb vlastně používáš a jak moc je u tebe nutné propojit "všechno se vším"? Potřebuješ mít vazbu mezi úkolem znamenajícím překlad textu do angličtiny a jiným úkolem, který zahrnuje výběr vhodného nábytku do kanceláře? Myslím, že je naopak velmi užitečné tyhle věci oddělit a nedržet je na jednom místě (hlava).

"(promiňte mi mé výlevy...)" - nikdo nás nenutí to číst ;)

to Mordemy i Wu: Já to beru, tohle rýpání. Jste fakt hodní (protože já bych se už normálně opravdu odstřelila), že mi dáváte zpětnou vazbu. Samotnou mě překvapilo, že mě to tak rozčiluje. Ale myslím, že všechny dobře míněné střely se minuly s cílem.
Nemám ráda složité věci (z principu, ne proto, že jsem ženská). Prostě jsem zastáncem věci, že pravda je jednoduchá, a tak si dejme práci ji vyextrahovat a pak i realizace je jednodušší. Možná, že vám ta analýza (mapy) přijde nápomocná právě k tomu vypreparování. Nevím, neumím se do toho vžít a tak mě to rozčiluje a odmítám to. Možná nejsem účastna na tak složitých projektech a neumím si je možná ani představit. I když zase že bych neměla systém nebo úkoly, to není pravděpodobné, když vlastně vedu svou firmu už asi třináct let a řekla bych, že toho někdy mám docela dost na organizaci i na práci samotné. A právě učím lidi - kromě jiného - si ve věcech dělat systém. (Svého času jsem učila i cílový management.) Opravdu nevím, neumím to porovnat.

Myslím, že dobrý postřeh je to, že se nechci vzdát svého systému (hlavového) a dát to na papír. Strach z toho, že to nebudu mít v hlavě (a tedy stále k dispozici), anýbrž na papíře, který ztratím, někde zapomenu apod., je tak veliký, že jsem se naučila právě si všechno ukládat do hlavy. (Ale nejsem proti psanému systému u jiných, samozřejmě. Jen se mi ten pavouk zdá nesmírně nepřehledný.)
Když to dám na papír, budu výkonnější? Asi ne. Protože nebudu mít k dispozici v jedné chvíli všechny vazby a budu je znovu a znovu muset nacházet na papíře. To se mi zdá pracné.

Třeba to, co ty, Wu, radíš JM jako úroveň ke knize, to jsou pro mě tak neuvěřitelně rozčilující podrobnosti :-)(promiň), i když vím, že to tak mnozí píší ..... U každé knihy chci jenom vědět, co tím "chtěl básník říci", to je podstatné. Kdo tam hraje a kde se to odehrává, to je přece jedno.
Nebo není? (Podstatné by to bylo jen v tom případě, že bych byla např. režisérem divadelní hry podle té knihy napsané)

(Promiňte mi mé výlevy, ale rozrušuje mě to víc, než je normální, tak se snažím tomu přijít na koub. Bohužel jste toho přítomni.)

jm: jo, na projekty jsou mapy k nezaplacení. Ke knize dvě pomůcky:

1) Co se tak obvykle píše do čtenářského deníku? Postavy? Děj? Umístění? Informace o konkrétním vydání knihy? Informace o autorovi? A vida, první úroveň kolem středu bychom měli

2) i učebnice, z níž se obvykle dělají výpisky, je kniha

Mordemy: dobré postřehy.
Jenom snad dodám, že existují lidé, kteří mají problém s disciplínou nutnou na údržbu systému (jakéhokoliv)

Lenka: složitější napsat, než udělat? To Ti opravdu jen připadá, žádný složitější projekt nejde udržet v hlavě, a když, tak za cenu zbytečné námahy. Možná míříš k tomu, že jako lidstvo degradujeme a přestáváme paměť trénovat, a Ty to naopak děláš tradičně (a tím jsi lepší [mrk]). Ale trénovat to na důležitých věcech je riskantní.

Konkurenční mapa-pavouček má jednu velkou nevýhodu. Nemůžeš do ní přidávat, aniž bys ji musela celou přepsat (a napoprvé se taky nedá postihnout všechno).

Bohužel tu nemám žádnou svoji mapu, kterou bych chtěl nebo mohl zveřejnit, abych Ti ukázal že to smysl má a že bys to v hlavě neudržela ani Ty... ale třeba teď naposled jsme v práci pomocí myšlenkové mapy zakreslovali plán aktivit a byl z toho pavouk na tři A3. A můžeš si být jistá, že jsme si na jednotlivé oblasti vzpomínali na přeskáčku, takže tradiční kaskádové seznamy by nepomohly.

No jo, no, zasloužila, ale jak vidím, už to virtuálně udělal Mordemy [úsměv]

Musím říct, že jsem nějak nepobral to zadání. Díval jsem se i na ten odkaz a tam též píšou, že je to dobré třeba na analýzu knihy, ale tohle si nějak nedovedu přestavit.

Naprosto chápu, že taková mapa je skoro nezbytná, když mám uřídit nějaký komplexnější projekt; tam mám konkrétní představu, co by tam patřilo.

Ale existující knížku mi to pořád nějak nesedí... Zkusím se zamyslet v klidu, protože bych to rád zkusil.

--->Lenka: "...bojím se cokoli zapsat, protože jakmile to zapíšu, okamžitě to zapomenu..." - tím se vysvětluje tvoje nechuť k myšlenkovým mapám a systémové organizaci času. Jednoduše nemáš systém, kterému by jsi mohla důvěřovat, tak vše raději po staru držíš v hlavě (protože co kdyby na to tvoje hlava po vložení do systému náhodou zapomněla ;)

To není problém samotného systému (GTD, map...), ale toho, že ty sama jsi (poněkud paradoxně) závislá na svém současném systému (hlava) a přechod k čemukoliv efektivnějšímu ti připadá... neefektivní :-) Přitom smyslem vkládání svých úkolů do systému je právě to, abys nemusela nic držet v hlavě - ve chvíli, kdy to z hlavy dostaneš (a ano, "zapomeneš" na to) uvolníš tím svoji myšlenkovou kapacitu a stáváš se výkonější. Celý vtip je pak jen v tom, aby byl systém nastaven tak, že ti ve správný čas připomene "kde, co, jak" - jistě, že pokud si to hodíš na malý papírek a ten zastrčíš někam na dno šuplíku, tak to nefunguje - ale pokud používáš správné nástroje (a ne kancelářské papírky), je to o něčem jiném.

Tohle myslím není příliš na diskuzi typu "mě vyhovuje hlava, vám vyhovuje papír a systém typu GTD, každej máme něco" - při vší úctě od určité hranice "zaúkolovanosti" už nemáš šanci své záležitosti zvládat jen hlavou (bez ohledu na to, jak dobrou máš paměť).

Když jsi narážela na ty "hračky pro chlapy", nedá mi to, abych si nerýpnul do toho, že jsi ženská. Vyznívá mi to totiž hlavně tak, že "tohle je na mě moc složitý, potřebuju něco lehčího na pochopení" (jsem "jen" ženská, která má omezené kapacity a tohle nedávám... ;-) s tím, že jsi to zabalila tak, aby to nevypadalo, že je problém u tebe, ale v tom systému (který je podle tebe samozřejmě zbytečný a nepotřebný :-)

No, jsem ráda, žes to vzal takhle statečně. Jsem si nemohla pomoct, promiň. :-)
No víš, zdá se mi, že pořád je složitější to napsat než to pak udělat. Proto se mi to zdá jako kontraproduktivní. Nemám ráda složité věci a po zkušenostech si už raději nic moc nepíšu, protože to pak stejně ztratím nebo mám vztek, že jsem závislá na nějkém papíru, raději si všechno pamatuju. Zapíšu si datum a čas schůzky do svého virtuálního diáře v hlavě, mám tam programy několika lidí, vím přesně, kdy kde jsou a rozvrhy své ..... bojím se cokoli zapsat, protože jakmile to zapíšu, okamžitě to zapomenu. Tak já asi nebudu správej typ na ty mapy. To raději budu prosazovat konkurenční "mapu", kde je cíl nahoře a pavouček dolů, jako to kdysi bývalo zastara na každé tabuli a nebylo to takhle složitý a nepřehledný. Dyk se to ani nedá číst na jeden okuk! Hanba tomu systému! :-)))))) Ale počkej, jestli budu mít čas, tak zplodím mapu, proč si nepsat takovéhle mapy. Jo, to by mě mohlo bavit. :-)
Díky za trpělivost s antimapařkou a za to, že mě nezastřelíš. Vím, že bych si to zasloužila, za todlencto.

Lenka: hehe, mám takové ambivalentní pocity. Na jednu stranu jsem rád, že jsi tady, na druhou stranu to co píšeš... [mrk]
Hele, myšlenkové mapy nejsou rozhodně samoúčelné a není to žádné složité myšlení (možná tak působí ty hotové ukázkové obrázky). Není to nic jiného než víceúrovňový seznam, akorát zakreslený dokola kolem středu. Poznámky si děláš, ne? [úsměv]
To co jsi vyjmenovala je krásný příklad na zakreslení do myšlenkové mapy. Doprostřed cíl, kolem dokola jak, kde, kdy, překážky (u každé podrobnosti, překonání apod.). U jednoduchých úkolů to samozřejmě nemá smysl zakreslovat, to udržíš v paměti. Když těch úkolů bude deset, už je to těžší, ne? To si něco poznamenáš...
ad Manažerské metody - to taky není tenhle případ. Myšlenkové mapy i GTD jsou vynález jednotlivce a jsou určené zase pro jednotlivce, pro jeho vlastní organizaci práce, času a poznámek. A pořád potřebuješ "zdravý rozum, vědět, co je důležité a co méně, a pak táhnout na branku a hlídat motivaci". Je to technika, návod jak něco dělat, ne proč.

Tak Wu, jak jsi poručil (naprav to), tak jsem udělala. :-) Jsem tu a čtu.
Ale obávám se, že jako účastník soutěže jsem na nic. (A pozor, kdo má myšlenkové mapy rád, ať raději nečte dál, budu se jich velmi nelichotivě dotýkat, moc se omlouvám:) Myšlenkové mapy mi připadají jako pomůcka a samoúčelná zábava - hlavně pro muže. Kdybych takhle složitě myslela, tak snad ani nedojdu ani nakoupit. :-)
Pro mě je vše jednoduché: stanovení cíle - realizace: Jak, kdy, kde. Možné překážky a jejich překonání. Kontrola toho, jestli mi to stojí za to, jestli tím bude cíl ještě cílem, kterého chci dosáhnout. Když ano, jdu do toho.
Kde jakou mapu? Na co? V mém mínění to spadá jen do pytle "hračky naší Kačky".
Knihy si pamatuji celé, pokud se mi líbí. Někdy si udělám výpisky důležtých vět, jindy si zapamatuji jen smysl. Do myšlenkové mapy se nedokážu vžít. Je mi líto.
Tzv. manažerské techniky, které znovu a znovu vytvářejí firmy, které z toho pak mají obrovské zisky, mě moc neoslovují (byla jsem dříve účastna v tomto procesu). Stačí mít zdravý rozum, vědět, co je důležité a co méně, a pak táhnout na branku a hlídat motivaci, aby lidi šli stále se mnou.
Fuj, to jsem to sepsula, opravdu se moc omlouvám, ale jinak nemohu. A není to nic proti těm, kterým mapy nějak pomáhají. Mě by však zabily. :-)

Jessie: myslím že žádné takové nejsou. Některé asi budou obtížnější, sbírka básní nebo obrazová publikace, ale vždycky záleží na tom, co si chceš o knize poznamenat (a zapamatovat). U básní to můžou být témata, obrazy, můžeš je seskupovat podle nějakých kritérií, můžeš si poznamenávat náladu, nebo naopak analyzovat jazykové prostředky.

To je pravda, Wu, prohlížela jsem si různé ty mapy a opravdu ty jednotné chladné šablony jsou sice asi užitečné, ale moc příjemně nepůsobí. Jen se obávám, že v mém pojetí by to vypadalo jako komiks.
Chtěla bych se zeptat, myslíš, že existuje nějaký druh knih, který se na zpracování do mapy vyloženě nehodí?

kryska: tý jo, takže bude jedenáct obrázků! [smích]

jessie: opravdu mě těší, že Tě myšlenkové mapy tak zaujaly, já je používám poměrně často, převážně v práci. Že by byl člověk, který kreslí, v nevýhodě si nemyslím. Jednak kreslit umí každý (vždyť nepotřebuješ nic než ovály a čáry, zbytek je jen nadstavba), jednak když to všichni udělají na počítači, budou to mít také všichni podobné stylově. Kresba je individuální.

Musím říct, že jsem se s pojmem "myšlenková mapa" setkala tady poprvé a už dlouho mě nic tak nezaujalo. Čtenářský deník ve formě myšlenkových map, no to by bylo úžasné, moc mě to oslovilo. Zřejmě to odpovídá mému jednoduchému způsobu uvažování :-).

Takže já to určitě zkusím, i když nevím, jestli se výsledek odvážím poslat. Stáhla jsem si nějaký program, jmenuje se to XMind, ale nemám moc čas se to učit ovládat. A kreslit? Není člověk, který kreslí a přitom to moc neumí, oproti technice v nevýhodě? Takže technické provedení mi asi dá dost zabrat, ať už tak, nebo jinak.

nepředpokládám, že bych vyhrála, bude to opravdu jen první pokus, ale neboj, v případě výhry bych použila adresu své sestry :o))) A co se knihy týče, už je to dobré - už jsem se dostala jen na jedenáct možných kandidátů :o)

Akorát teda případné zasílání výhry bude trochu nákladnější, ale to riziko beru [mrk].

Tak to se opravdu na tu Tvou mapu těším! A zajímá mě, jakou knihu si vybereš [úsměv].

To je zvláštní, právě dnes jsem při studiu dorazila k myšlenkovým mapám a rozhodla se, že si to tentokrát opravdu vyzkouším. Synchronicita jako blázen! :oD