Wuwejův zápisník

No jo, jenže já myslím, že další dobře mířenou míru nepotřebuju, že se tím co se dělo zabývám dostatečně. A fakt myslím, že by mě to deptalo.

chjo s Tebou ;) ............... Jako provokační výkřik bych v tuhle chvíli na své ne_virtuální kamarády použila výkřik "srabééééé!" .... Na Tebe by to bylo neprávem a nefér!!! Na to si Tě hodně vážím..
Ale stejně furt mám pocit, že bych Tě ráda někudy.... neb mám pocit, že ten filmík.... no..... zkrátka... to má svou váhu a svou dobře mířenou míru ....

Kdepak, a ani to neplánuju.

Tak co? Pruhované pyžamo furt nic? .....
[opovážlivý mrk mrk]

jo, je to ze života, ale kvůli tomu se mi ta kniha líbit nezačne [úsměv]
slovní spojení "anděl smrti" vnímám stejně, ale myslím že je to způsobeno spíš asocieacemi na knihu Geralda Posnera Mengele: anděl smrti.

Teď jsem se malounko zadumala nad Tvým pojmem "anděl smrti" .....
no jasně...... ale...
Víš, co je zvláštní? Když slyším tohle slovo - jako terminus technikus "anděl smrti", vzbouzí to strach, pocity děsu, něčeho zlého, či ukrutně bolavého, skoro až trest, odplata /nevím, je to jen moje interpretace tohohle pojmu, nebo to tak vnímá víc lidí????/ Ve chvíli, kdy si ale do toho pojmu dosadím právě onoho anděla, který bdí u Cecílie a je jejím průvodcem a učitelem, je to slovo hned o něčem jiném..

njn..... ale to JE ze života .... takhle to je .... Ať už je to naivita dítěte, nebo dospělá vědomě-nevědomá blokace... prostě odmítnutí připustit si myšlenku konce...

Ale jo, já ho mám taky rád, ostatní knížky jsou skvělé, ale tady mě fakt deptal. Útržek ze čtenářského deníku: "Ale co je hrozné je jak je popsána její naivita a nevinnost. Ona přemýšlí co bude dělat až se uzdraví, poslouchá zvuky jdoucí z kuchyně o patro níž, přemýšlí o Vánocích, těší se na dárky...ale čtenář ví, že nic z toho nebude, že ten anděl je anděl smrti."

No, to si piš, že znám -úsměv-.... pan Gaarder je těžkej oříšek, a toho vyštudýrovaného filosofa v sobě nezapře ..... a myslím, že jakožto knížka "pro děti" je více méně doporučitelná jen dětem z velmi "osvícených" rodin, kde se vedou sáhodlouhé debaty o životě skrz naskrz a tak kolem .... :-)
Ale přesto je ta knížka silná a dobrá... Mám Gaardera tak nějak obecně ráda a velmi si ho vážím, i když někdy je pro mě trošinku nepřelouskatelný.
Ale myslím, že Chlapec v pruhovaném pyžamu je oproti "zrcadlu" defacto pohodové počteníčko... tam Ti malounko vyrazí dech až ta pointa ;) Zkrátka a dobře, vůůůbec Ti jí necpu! Ale koukej se do ní někdy pustit! .... -naprosto neviňoučkatý smajlík-

Jo, jo, jo, to znám, to jsem taky četl takovou jednu pro děti, Jako v zrcadle, jen v hádance. Znáš?

no ... myslím, že tohle je přesně TEN ZPŮSOB, jak ony strašlivé pravdy bezděčně a přirozeně podat i dětem .... Je to knížka PRO DĚTI, jestli sis všiml -mrk-
A za přečtení rozhodně stojí!
Ale samozřejmě Ti nemíním valit klíny do hlavy -smích- ....ehmm... no.... tedy.... jen decentně O:-)

Tak tak, mantinely a vyváženost. Jenže to není nic jednoduchého.

Chlapce v pruhovaném pyžamu si podle anotace rozhodně nepřečtu, stačí co jsem si o strašlivých pravdách přečetl jinde. Spojení těchhle hrůz s dětmi špatně snáším...

jo,... mimochodem.... když už jsme u toho "odmalička", tohle Ti něco říká?:
http://www.knizniweb.cz/jnp/cz/katalog/detail/tituly-C-CHL-Chlapec_v_pruhovanem_pyzamu.html

--->"K tomu mluvení a vystavování zla: Asi ano, ale od malička - v dospělosti už mluvení o něčem jen vede k zapadnutí do hotového žebříčku hodnot (hotového, i když možná proměnlivého). " - ANO! ANO! ANO! ... ještě Ti k tomu něco písnu do pošty.

njn... ona i ta srovnanost a zodpovědnost na straně jedné, a bohémský těkavý chaos na druhé straně holt musejí mít jakési své mantinely.

ratka: O vině, vyrovnání se a německém přístupu se píše i v knize http://blog.wuwej.net/2010/01/11/pierre-laurent-cosset-lenka-grafnetterova-jak-ctou-cesi-francouzi-a-nemci-hrabalova-anglickeho-krale.html. Jasně, je to stálé téma, které se řeší pořád, a je to tak v pořádku, protože to je nutné řešit a snažit se tomu předcházet. I když toho Tvoje děcka měla plné zuby [úsměv].
Na postřehu o pořádnosti něco bude, vlastně jsem to také někde zmínil - že největší, nejsystematičtější likvidace páchaly ty nejdisciplinovanější národy. Němci. Japonci.
Jinak ovšem nesouhlasím s představou domestikace, pravidla jsou (měla by být) dohoda, jak společně něčeho dosáhnout. Není (nemělo by to být) to teror, není to svázání a umrtvení.
S nepořádnými, nedokonalými a nezodpovědnými lidmi se možná dá skvěle rozumět, ale rozhodně se na ně nedá spolehnout a to je pro jakoukoliv spolupráci mor.

bb: Rozumím, umíme sice vzdorovat mechanismu, ale když přijde nová věc, nový strašák, nemáme na základě čeho poznat, jestli to náhodou není pravda. Ostatně počátek "prasečí" chřipky velmi přesně odpovídal scénáři globální katastrofy a sám jsem si s hrůzou říkal, že "už je to tady".
K tomu mluvení a vystavování zla: Asi ano, ale od malička - v dospělosti už mluvení o něčem jen vede k zapadnutí do hotového žebříčku hodnot (hotového, i když možná proměnlivého).

ratko: bez kontextu s článkem .... jeeeee.... ještě nikdy jsem neslyšela někoho tak přenádherně mluvit o bordelářích a chaoticích... a lát těm "srovnaným" -velký smích-
Udělala jsi mi dobrou náladu hned po ránu. Díky!!! :-))

to je tak tezke tema. nemecke deti to maji na taliri furt. vina. kolik viny. co s ni. je to ve vsech osnovach. Porad Hitler, vyrovnani se s nemeckou otazkou. Jak se to mohlo stat. jak tomu predejit. co jsou priciny. moje decka chodici do nemeckych skol toho mely plne zuby. furt dokola.

V cem jsou nemci jini? No predevsim jsou pořádní a když se domluví na urcitych pravidlech, tak je dodržují tak dlouho dokud se nedomluví na jinych. myslim ze prave v tom je nebezpeči.
přece neni normalni aby nekdo byl poradny a dodržoval pravidla. Ve me to vyvolava automaticky predstavu domestikace, ochoceni. Potlaceni prirozenych potřeb, skryvani, potlacovani.
Je normalni prece ze clovek je neporadny, zmatkar, popleta, ma v sobe namichane to dobre i to horsi a vse svobodne proziva, pokud neni svazany poradkem a pravidly. Jakmile se necha svazat tak prestava zit. A jako mrtvy nema srdce. nevi. neciti. nezije.
to neni jen problem nemcu. to je problem vsech kteri potlaceji svoji prirozenost. Kteri jsou svazani. domestikovani. hodni. poradni. ochoceni. Kteri svoje "divoke ne nezkrotne nitro" zastrou maskou. Aby ono vylezlo jinak, a zacalo skodit.
V Nemecku uz neziju nekolik let. A presne vim co mi vadilo. Co me poutalo a dusilo.
Tady mam ten svuj bordylek vnejsi i vnitrni a jsem stastne nedokonala. S neporadnymi, nezodpovednymi a naprosto nedokonalymi lidmi jako ja by Hitler toho moc nesvedl. ja si s nimi skvele rozumim.

v odkazu jsem narazila na souběžný článek, a v diskusi pod ním větu, která přesně vystihuje, co jsem měla namysli svou poznámkou ad boom ......
cituji Im.Becy.L: "A řešení? Na rozdíl od vašeho vystříhání se hříšných myšlenek, je dle mého názoru třeba o zlu mluvit a to s důrazem na to že jde o zlo. Všude jej vystavovat, ukazovat a probírat tak aby každý věděl, že tohle je zlo. A také o zlu přemýšlet, přemítat a uvažovat o něm ale především neustále mít na paměti, že je to zlo."

ad boom..... ANO ..... a děsí mě to! ..... A právě proto si říkám číst, číst, a číst... slyšet, vědět, víc a víc... stále dokola!!! ....
Ad mediální manipulace ....... no, kéž by! Ale já se v duchu obávám, že my nepodléháme o nic méně. Šílené krávy, prasečí chřipka plus očkování, atd ... mediální bubliny, které se objevují, vyvolají rozruch, zájem a paniku.... aby po pár měsících splaskly a daly vzniknout novým, které zahýbají naším mikrosvětem .... No, nevím, snad rozumíš, co mám namysli..

Jago: boom literatury o nacistickém Německu mě překvapuje a trochu se obávám, jestli nesignalizuje něco nepěkného. Snad ne.
Knížka je vynikající, rozhodně doporučuji.

jm: osobní uměřenosti... dalo by se říct porovnáváním jejich činů s vlastním hodnotovým žebříčkem? Víš co je ale na takovém přístupu problém? Že už bych měl být dávno pryč, protože to jakým způsobem např. naši premiéři (od Grosse) vystupují se s mým hodnotovým žebříčkem zrovna dvakrát neslučuje (přitom tu žádný teror není, jen klientelismus a prohnilost).
To řádově jiné podléhání mediální manipulaci je asi pravda, dobrý postřeh.

Odpovědi na ty otázky samozřejmě nemám. (Pracovní hypotézu mám, že systémy toho moc nezaručují a že nakonec docházím k tomu zoufalému vše a nic říkajícímu závěru, že záleží na těch konkrétních lidech. Na nějaké osobní uměřenosti všech zúčastněných, o níž je těžké říct, jak vzniká, udržuje se a ničí se).

Nechci nijak relativizovat zlo, co konkrétně páchali, ale konkrétně u těch německých nácků se to asi musí vidět v kontextu toho strašlivýho bordelu, co předcházel - vybičované emoce ve válce, inflace, do toho krize. V reálu toho chvílema asi moc nezbývalo, čeho se držet.

Navíc v kombinaci s nástupem moderních metod mediálního zpracování veřejnosti, na kterou ještě nebyli adresáti zvyklí a asi tomu podléhali řádově víc, než dneska my.

Díky za upozornění, zdá se, že zase jednou vyšla kniha, která nevynáší rytířské hrdinství Herrenvolku na válečných polích. Podívám se po ní.