Wuwejův zápisník

Epiktetos: Moudrost stoika Epikteta

RSS komentářů

Napsat komentář

Formátování Markdownem: **tučně**, *kurzíva*, [odkaz](https://example.cz), citace > a bloky kódu. HTML ani obrázky nejsou podporované.

Komentáře (9)

Wu
Díky. Mno. Jestli on není kamenný až moc [úsměv].
#
zcr
no on je takový kamenný a teď už s pointou... povídá trpaslík řezníkovi: "A že mi neusekneš ručičku!" řezník: "Useknu!" (a usekne). trpaslík - "A co druhou?" "Klidně!" "Ale nohu, tu mi neusekneš, co?" "Stačí říct!" "Ale tu druhou už ne...?" "Taky!" "No vidíš, teď jsem mrzák!"
#
Wu
zcr: ten neznám, sem s ním!

Děd nevěd: trochu stoicismu a hodně etiky...

J-Lo Mour: vida, to jsem ani nečekal [úsměv]. Ještě mám ze stoiků v zásobě Marca Aurelia.
#
J-Lo Mour
Wu: Je vidět, žes pochopil stoicismus:)
"Vždyť jsem ti to říkal, že mi ji rozmačkáš":)
#
Děd nevěd
Připadá mně, že svět momentálně dělá stojku na hlavě. Trochu stoicismu by ho mohlo postavit zpět na nohy.
#
zcr
... no, mě to připomnělo ten vtip, který končí pointou "Tak a teď jsem mrzák." [checht]
#
Wu
Henry Psanec: to nic. Ale měli k sobě dost daleko, jak časově, tak filozoficky [úsměv].

J-Lo Mour: motto je to pěkné. Jenom to naplnění může být někdy problém [úsměv]. Co by tak mohl říct? "Vidíš, měl jsem pravdu?"
#
J-Lo Mour
Je to jen po paměti, ale z Epikteta mám svoje životní motto:

"Nechtěj, aby se věci dály tak, jak ty chceš, - chtěj, aby se dály tak, jak se dějí, a budeš šťasten."

A pak jsem taky studenty vždycky učil, co je to stoicismus na Epiktetově příhodě, když byl ještě otrokem a jeho pán mu nazouval něco jako "španělskou" botu;) "Vždyť mi tu nohu rozmačkáš!" povídal mu s klidem Epiktetos, což pána dohánělo k hysterii. Co mu řekl Epiktetos, když noha pod tlakem opravdu povolila, to bych vyhlásil jako soutěž - doplň bublinu. Tak schválně, tipujte;)
#
Henry Psanec
To není o Epiktetovi, ale Empedoklovi, promiň:

Pro mne jsi stejně svatý jako síla země,
Která tě uchvátila, smělý sebevrahu!
A chtěl bych hrdinu do hloubi následovat,
Kdyby mne láska nezadržovala.

(F. Hölderlin)
#