Wuwejův zápisník

Tribun: obávám se, že i kdybychom četli totéž, k hádce by nedošlo, neb s Tebou ve většině případů souhlasím [úsměv]. Vonnegut ovšem za přečtení stojí, zatím mě nejvíc oslovila Kolíbka.

bb: ty hlášky, obzvlášť "haj hou" se objevují docela často (a konečně vím, odkud pocházejí). Třeba v Zapletalově knize "Andělé a Démoni" je to mírně modifikované na "hej hou", ale používáno naprosto stejně. Nebo článek Jana Kyncla v Britských listech (rok 2001, tehdy jsem blisty četl pravidelně -http://www.blisty.cz/files/isarc/0102/20010215f.html)

Tribune - co a jak bylo s tím sociálně inženýským systémem Athéňanů. Zní to děsivě i úžasně zároveň! :)

Grotesku jsem četla 2x. Poprvé někdy na gymplu asi v 16 letech, podruhé asi ve 22.
Poprvé jsem byla vyděšena, znechucena a zcela zmatena. Podnět ke druhému čtení byla kámoška, která tu knížku měla děsně ráda... a navíc neustále kolem sebe trousila hlášky typu: UŽ NIKDY SAMI..... HAJ HOU..... PÁDLUJ SVOU VLASTNÍ KÁNOJ .... Tak dlouho jsem nechápajícně dumala, co na tý příšerný knížce ta holka má, až jsem jí zkusila znovu. A svým způsobem je napodruhé dost chytla...

Vonneguta jsem nečetl a zdá se, že bych to měl napravit (ty bys si měl na oplátku přečíst něco, co jsem četl já, abych se mohli zdravě pohádat). Ale ten motiv s rodinami mi připomněl přes dvatisíce let starý sociálněinženýrský experiment Athéňanů (a úspěšný!), kteří se tako rozhodli zptřetrhat staré vazby a vytvořit nové, umělé, zato dobře promyšlené.