Wuwejův zápisník

jm: to je originální pohled [úsměv]. Ale pranostiky nebo přísloví jsou možná trochu extrémní příklad. Co Kulhánek? Taky brak - ale jaký!

Henry Psanec: pěkná hříčka [úsměv]. Ale pokud nemáš nic, žádnou informaci, pak je četnost aspoň něco... K tomu "tuleni vezdejšímu" se snad dostanu.

Henry Psanec: tohle naštěstí opravit šlo [úsměv]

Jejda, ZASE jsem Ti tady udělal paseku. Myslel jsem, že se to automaticky zkrátí aby se to vešlo do okna, omlouvám se!

Zapomenutými, jakož i sprostonárodními věcmi se zabývá i Ivan Wernisch.

Wu, četnost neznamená čtenost, odpustíš-li slovní hříčku. Co se bavím s cizinci, většina miluje Kunderu (a považuje ho za Francouze, mám aspoň dojem).

Takový Hans Egede se neučil grósnkou inuitštinu pro radost, ale pro pastoraci. "Chléb náš vezdejší" nahradil "tuleněm naším vezdejším"; s "Beránkem Božím" je to už těžší, viz From Text to Sermon, nebo, pokud bys chtěl, mám o tom zajímavý článek, který už na netu není.

Spíš se zeptejme obráceně: jak četní jsou čtenáři, kteří se vyžívají v četbě pranostik a jiných sprostonárodních žánrů? Myslím, že esoterickým kroužkem budou spíše oni, než odpůrci této literatury.

Člověk ale musí být opatrný: třeba ohledně staropražských písní. Onehdá můj tchán, vzdělaný to distancovaný pán, při opejkání buřtů chopil se kytary a jak se pět dost zvláštní písně, které jsem ještě nikdy neslyšel, často o zločinech a tak. Nebylo to vůbec špatný. Označoval to za pražský písničky.

Henry Psanec: tady http://www.mindfully.org/Reform/RUR-Capek-1920.htm, zhruba ve dvou třetinách stránky, je pasáž o české a slovenské literatuře v "Library of Congress". Podle četnosti: Čapek, Hašek, Němcová, Škvorecký, Mácha, Seifert. Kundera je zmíněný také.

Učení se cizího jazyka jen pro radost? Proč ne, např. Tolkien "objevil" finštinu a byl jí uchvácen. Ostatně mě fascinuje latina, ne že bych se z ní zatím něco naučil, ale pracuju na tom [úsměv].

Myslím, že v zahraničí znají z našich hlavně Kunderu (a Haška, snad). Čapek bude známý mezi scifisty (viz Asimovovy paměti nebo Wiki); zájem český se myslím přesouvá na Josefa. Karel je kritizován za styl, plytkost, novinářsky pojaté romány atd. Jeho nejlepší pasáž z Krakatitu je inspirována velmi intenzivním milostným prožitkem (viz. Jiří Rulf, "Literáti").

Ale u zcr-ova komentáře jsem si vzpomněl na tetu Kateřinu, ono "poskakující mudrosloví národa slovanského". Proč se kvůli někomu nenaučit cizí či téměř neužívaný jazyk? Misionáři, básníci, milovníci poesie... A západní granty. Bývali jsme překladatelskou velmocí, a nejen díky svatým nadšencům jako byl Josef Florian (český "čuch" je legendární); angličtina je na tom hůř - je to špatně placená práce a asi funguje i jisté shlížení na cizince, což je škoda. Ještěže jsou tak velké knihovny rusky.

zcr: pěkně jsi do toho seknul [úsměv]. Ale v podstatě... Já to nijak neodsuzuju, ale nedokáže mě to dostatečně zaujmout.
Ono se snadno řekne "přísloví", ale i nad nimi se dá vybudovat něco zcela odlišného, co naopak zaujme velmi (Vančura, http://blog.wuwej.net/2007/09/13/vladislav-vancura-hrdelni-pre-anebo-prislovi.html).
Role Čapka ve světovém umění by mě zajímala taky [úsměv]. RUR a roboti budou určitě všude, jeho dávné civilizační obavy by mohly být také... nevím. Letmé vyhledání na anglickém internetu moc nepomůže, těžko odlišit překlady, speciální stránky. Možná dovézt nějakou zahraniční učebnici nebo encyklopedii.

Henry Psanec: když se zmíní sci-fi a nálepky, vždycky si vzpomenu na spolužáka ze střední, který si lámal hlavu nad tím, že čte "méněcennou" literaturu. Přitom zrovna v žánru sci-fi je perel poměrně hodně.
Já teď nedávno slyšel také pěkné jméno žánru, "trollish humppa metal" [úsměv]

"Soudruzi, i kdyby nám Litomyšl zbořili, postavíme si novou, lepší, a blíž k Moskvě!" (Zdeněk Nejedlý)

Nejsou nálepky hlavně pro nervózní lidi kteří chtějí škatulky? O jedné skupině jsem četl že jsou "classical-folk-art-progrockoví". Procento nekvalitních věcí bude, myslím, stejné u sci-fi jako u poezie. Buďme optimisty. 90%?

jj, jsem protilidový formalista a elitář... [checht]

No, k "proletářskému umění", ať už se tím myslí to, ono, tamto, i tuto, mám velmi podobný vztah jako Ty - horší sebraných přísloví jsou snad jen sebrané pranostiky... tak nějak mám pocit, že něco opravdu zajímavého se většinou děje zcela mimo proletářský diskurs, a když náhodou, tak že se spíš tvůrce tak nějak zapomněl... a ostatně soudím, že lecjaká lidová moudra, nářeční figury a vůbec lecjaké selské rozumy měly by být drženy v pečlivě hlídaných lingvisticko-fonetických laboratořích bez kontaktu s vnějším světem... takže "...kritika nemá pokdy, aby si všimla toho, co čtou statisíce neznámých čtenářů..." a já se ani nedivím...
A mimochodem, aniž bych se chtěl výrazně rouhat - četl jsem od Čapka leccos a rozhodně s chutí - ale jaký je "aktuální" náhled na jeho roli ve "světové" literatuře? To se totiž těžko může odvíjet od perfektního zvládnutí poněkud nevýznamného slovanského jazyka... [mrk]