Wuwejův zápisník

No když myslíš... Ale plácat hovadiny jen kvůli odkazu na cmss.cz je zbytečné, stejně ho smažu.

Tohoto HaDa bezpečně poznávám!
Je to nepochybne Honza HoDanek, sssssss...

Bohdan Dlouhý: recyklování už jsem si definitivně ujasnil a rušit ho nebudu, tohle to jen potvrdilo [úsměv].
Mně to zasyčení celkem účinně vysvětlilo jaká je optimální vzdálenost (ještě že foťák měl dostatečný zoom). Zabarvení jsem si nevšiml, protože takhle zblízka jsem ji viděl poprvé, nemám s čím srovnávat.
Článek zajímavý, díky.

Přemýšlím, kde jsem loni byl, že mi tento článek unikl... Jo, už vím, na týdenním školení. Takže zaplaťpánbu za recyklát. :)

Zmije mám rád. Ony na to nevypadají, ale jsou to velmi zajímavá a velmi mírumilovná zvířátka. I když do ruky bych ji nebral, jako včelí alergik si nejsem jist, co by se mnou kousnutí udělalo. Ovšem jestli platí to kafe, tak můžu být klidný. Jsem kávou impregnovaný, takže bych měl být i jeduodolný. :) Přesto jsem se taky cítil všelijak, když jsem bosou nohou v sandále došlápl hned vedle opalující se zmije. Ale byla charakter, sice se zvedla jako kobra, ale když jsem se nehýbal, zase si lehla a v klidu se odplazila (hadi nekráčí, Moniko! :) )kousek dál. Rád vzpomínám na dovolenou na jedné chatě na Muránské planině, kde jsem během týdne napočítal na hektarové louce šest různých zmijí s trvalým pobytem. Vždycky jsem si vzal židli, sedl si k tomu jejich pařezu (naprostou většinu zmijí jsem viděl na pařezech, kládách apod., ne na kamení, to pálí do bříška) a koukali jsme se na sebe... Všimli jste si někdy, že zabarvení zmije odpovídá prostředí, ve kterém žije?

Dovolím si sem nabídnout malý článek o zmijích: http://www.sharkan.net/index.php?text=53-zmije-obecna-vretenica-obycajna-vipera-berus

A k té podobností s užovkami, o téhle jsem si dlouho myslel, že je to zmije: http://www.sharkan.net/index.php?text=63-uzovka-hladka-coronella-austriaca

Nebojsa byla ta zmije...........:-)

To jsi teda nebojsa [úsměv].

Minule si to šinu mou oblíbenou oborou a na cestě se vyhřívala mladá zmije. Tak jsem si sedla vedle ní a vyhřívaly jsme se spolu. (Nebo vyhřívali? Nevím, jestli to byl kluk nebo holka:-D) Pak jsem se zvedla a ona líně odkráčela taky. Asi proto, že jsem Štír, i když nebyl sv. Jiří...............:-)

:-D:-D:-D.................obrovský smích

Snad udržím lovecké pudy na uzdě [mrk].

Když jí nebudeš chtít ulovit, třeba ti to projde i bez kafe. :-D

Hmmm, ukládám do paměti. Až zase na zmiji málem šlápnu, abych věděl co s tím... ale sakra, kafe mi vůbec nechutná a nepiju ho. To abych s sebou nosil ještě taky stříkačku [smích].

No, četla jsem to kdysi v literatuře, tak jsem skočila po konvici a kafi, protože jsem, než doběhla, řvoucí"Dány, Dolly-fuj je to"-viděla celou akci na vlastní oči. Prý kvůli zrychlení oběhu. Dolly se projevila jako správná "kavárnice", moc jí chutnalo, ještě by si dala dortík, ale do brášky jsem musela kafe narvat stříkačkou.:-)

Monika: proboha, to je teda zážitek! Ještě že to s nima tenkrát dobře dopadlo... to s tím kafem, to je osvědčená první pomoc?

Chodím s oblibou k Jizeře na křemeňáky a jednou nějak houby nerostly, zato jsem klidně mohla nasbírat plný zmijí. Bydlí jich tam dost, ale pokud dáváš bacha, je vše O.K. Dá se s nima i pokecat.:-)

Horší bylo, když před lety vlezla jedna a to 30.4. do kotce k haskounům. Úctyhodně s pesany obcházím místa, kde vím, že jsou a teď taková kalvárie. Než jsem tam vlítla (zmije se jen slušně vyhřívala na právě vystříkaných, navlhlých a teplých prknech),ale haskouni jsou zkrátka lovci. Dostali to oba do čenichu, vysání nepomohlo, jed byl ještě hodně silný, tak jsem do nich narvala kafe a volala na veterinu. Tam sourozenci vypadali dosti komicky, na haskouním těle-hlava mastifa. Dostali antihypnotika a antibiotika. Další dny už byli O.K., dostávali ještě kafe po lžičkách. Do konce života jsme jim říkali Zmijáci. :-)
Horší bylo, když mi známá říkala, že si přijel do Harrachova zatrénovat Němec a odjel bez dvou pejsků. Taky zmije. Člověka by napadly spíš vosy........ještě, že jsem u toho, díky jedné závistivé čubině z vedlejšího kotce, která si chtěla nalovit taky, a přivolala mě vřískotem, byla a věděla o co kráčí.

Lesem Kráčející: vím PŘESNĚ o čem mluvíš [mrk]

Tento víkend jsem potkal dvě zmije v Jizerkách a v sandálech to nebyl zrovna dobrej pocit... :)

Kojot: myslím, že Ty jsi pravý člověk, kdo může krásu téhle potvůrky posoudit [mrk]. Co vlastně doma chováte za hada (hady)?

Jana: přesně, zoom je zázrak. Ale ani s použitím sedminásobného jsem se tak úplně necítil [úsměv].

Wu, pavouky jsem už "zdolala" a dá se říct, že se mi ani netřesou ruce, když je fotím. Ale na hady, tedy asi krom slepýše, tak na ty si netroufám. Někdy si ale stejně říkám, že díky za zoomy a podobné vynálezy. Skvělé úlovky!

Nádherná zmijenka!

Děd nevěd: pravda, já ji viděl vlastně podruhé v životě. Když jsem k ní přidusal, byla ještě stočená, ale rozjela se docela rychle [úsměv].

Tribun: to bychom si nedovolili [mrk]. Užovka obojková má za hlavou dva žluté půlměsíce, to je celkem spolehlivé znamení, ale třeba užovka hladká, tam už bych si tak úplně jistý nebyl.

Nesmějte se pražákovi!!!

Wu, měl jsi fakt štěstí - jednak, že jsi ji viděl, a také že jsi na ní nešlápl. Tuhle syčící potvůrku jsem už léta neviděl.
Tribune, znáš ještě nějakou takovou podobnou aneknotu? :-))).

Typická. Poznáš to podle té klikaté čáry na hřbetu >;).

To je užovka?