Wuwejův zápisník

je to v prdeli

draculka: Ty mě děsíš. To aby člověk sledoval nejen složení, ale i původ složek. Ačkoliv... u zeleniny to dělám. Už jste si někdy koupili holandskou nebo belgickou mrkev? Lahůdka, co? [ironické mrknutí].

O krevetách jsme zrovna nedávno mluvili s kamarády - prý hodně záleží na tom, odkud ty krevety jsou - existuje prý cosi jako velkochovy krevet (třeba v Thajsku) - což s krevetou ulovenou třeba na Baltu nemusí mít mnoho společného - a to bylo přirovnáváno spíš ke koktejlu z antibiotik a jinejch drobností, jež mají uchovat velkochov v chodu - neb by jim jinak v daných podmínkách ony nebohé krevety nepřežily - třeba by se odpověď dala najít tímto směrem, ale ruku do ohně bych za to nedala. My se k tomu dostali proto, že můj muž se kdysi málem udusil po požití dvou krevet v salátu objednaném v jedné Švýcarské restauraci - jeho alergická reakce byla tak prudká, že šlo skutečně o život, a přitom normálně neměl s krevetama žádný problém. Třeba to prostě tenkrát nebyla reakce na ty krevety, ale na něco, co bylo v nich - kdo ví.

Anebo, se ty konzervanty tam skutečně nemusejí dávat a ten Wuův salát byl ale fakt dost "chemický". :-)

Wu: Asi jsem měl šťastnou ruku, když tu o tom můžu vyprávět. Nebo že v tom byly skutečně a odolné krevety?

Jago: to jsou věci. Že by něco nemuseli uvádět není pravděpodobné, koneckonců všichni jsme v unii, takže v tom bude něco jiného... buď se krevety kazí míň než treska... nebo některého z jejich konzervantů je podstatně víc, nebo... nebo jsi měl šťastnou ruku při výběru [úsměv].

Wu: Pozoruhodné složení tvého salátu. Minulý týden jsem se motal po Vídni a jako na potvoru jsem si koupil něco podobného - "Shrimps Mayonaysesalat". Nějak nedošlo an jeho snědení a přivezl jsem ho domů. Pod dojmem tohoto spotu jsem se podíval na složení konzervantů a našel jsem bratru čtyři¨včetně okyselovadla. Je zajímavé, že v Rakousku to stačí a salát koupený 18. dubna má vydržet do 3. května. Skoro bych řekl, že u nás se tyto pamlsky konzervují podstatně víc. Pročpak asi?

zcr:
k velikosti a skladnosti lístků - no ano, tuhle jsem takhle dělal Tie Guan Yin, ne že bych snad zapomněl, jak hodně se lístky rozbalují, ale ... bylo mi to jedno. Jenže to téměř zdvihalo víčko konvičky, takže příště jich dám přece jen o něco míň [mrk].
k magoráku - tam jsou určitě i nějaké další přísady - tabák z cigaret? Muškátový oříšek?

Blue: aha! No jo, když jsem komentář psal, už jsem byl dlouho bez čaje (abych dokázal usnout), tím se vysvětluje pomalejší chápání [úsměv]

Ještě to upřesním, do každého hrnku jeden pytlík. :-)

Blue, já jsem slyšel něco o takzvaném vězeňském magoráčku - hrnek naplnit pytlíky čaje a dolít vodou... jen mi vrtá hlavou, že by se zrovna ve vězeních takhle velkoryse zacházelo s čajem. Leda by to byla rafinovaná mučicí technika a čaj dodávali bachaři.

Nene Wu, to nebylo šest nálevů z jednoho pytlíku, to bylo šest nálevů ze šesti pytlíků. :-D

S tou "hustotou" čaje osobně mám potíž.. Geon mi furt nadává, že tam dávám čaje málo a přitom mám pocit, že ho tam dávám čím dál tím víc. Někdy mám dojem, že se za chvilku dostanu na tu minimálně půlku balení.. :-D a pořád to bude málo! :-D

Aneb "Tak které balení čaje si dneska odpoledne zaleju..." [huba od ucha k uchu]

lojzo, já nejsem ten nešťastník, který množství čaje odvozuje od plochy dna - já jedu na objem [mrk]...

zcr, pri dnešných cenách kvalitného čaju by si si rýchlo kúpil užšiu konvicu.

Wu, to se velmi těžko odhaduje (i kdyby jenom proto, že hodně záleží na velikosti a 'skladnosti' lístků, ale něco mi říká, že to bude podstatně víc... jinak ta moje konvice má dno o průměru 11 cm, takže po jednom takovém zálevu s wu-wejovským dávkováním bych ze mě byl uzlíček nervů [checht]

zcr: gram na deci? Já to nikdy nevážil; má metoda je centimetrová vrstva po celé ploše konvičky [křečovitý kofeinový smích].

Blue: zní mi to nějak povědomě, ale krk bych za to nedal [úsměv].
Ale vyrobit z jednoho pytlíku šest nálevů? V posledních dvou nebo třech už kofeinu muselo být mizivé množství...

Na koleji jsem dělala experiment z nějakým (levným) ruským černým pytlíkovým čajem. Nechala jsem ho v hrnečku louhovat co to dalo (tedy pytlík tam byl, dokud jsem čaj nedopila) a za den jsem vypila tak šest čtvrtlitrových hrnků... Večer, když jsme šli na pivo a já čekala u baru, až ho načepujou, tak se mi motala hlavice jako motolice.. :-) Tehdy jsem byla ještě úplný nekuřák, téměř abstinent a zarytý nepiják kafe. :-D .... Celkově to nebylo to nepříjemné.. takové houpavé, bloumací.. ;-)
(Ale ted si nejsem jistá, jestli jsem to tu už taky nepsala Wu.. :-D )

No, já nemám klasickou čajovou keramiku a třičtvrtělitrovou konvici z varného skla bych ucpal těžko... navíc klasické dávkování cca gram na deci (či o trochu víc) není v tom obvyklém půllitru vody ani vidět... v odpovídající dávce by nejspíš ani rychlé slití nepomohlo...
Na ten experiment si vzpomínám, ale nezkoušel jsem. K onomu brutálnímu přeluhování zeleného mi stačily tak čtyři minuty, aplikace ultrazvuku (nejlépe v kombinaci s mikrovlnami) by z toho asi udělala bojový čaj [checht]

Nejhorší co jsem zažil já byl experiment s Tie Guan Yin v ultrazvukové pračce. Vyluhovalo se všechno a nedalo se to ani polknout, jen smočit špičku jazyka bylo nadlidské úsilí. Ale to už jsem někde psal... Aha.
http://zcr.bloguje.cz/606058-sonata-psycho-somatica.php
Tobě už jsem to jednou psal [smích]. Zkusil's to?

Ale na zapomínání mám osvědčenou metodu. Dávej čaje tolik, že ho musíš hned po zalití slévat. Dvě mouchy jednou ranou, dostatek kofeinu a nepřelouhuješ.
(Pokud se tím čajem konvička neucpe,a le to je zase něco jiného [mrk].)

Wu, bez polyfenolů nedám ani ráno [checht] ale chuťové buňky zatím zvládají i chutě jemné a decentní... a jinak má zkušenost praví, že přeluhovaný assám, že se po něm křiví huba, je proti přeluhovanému lung chingu hadra (nejdrsněji přeluhovaný čaj, co jsem zatím (nedo)pil byl druhý zálev jakéhosi zeleného, to se fakt nedalo...) Jinak musím poznamenat, že přeluhovanost je zčásti volba, zčásti danost - často vařím čaj stylem ... jé, já si dal vařit vodu... jé, já si zapomněl navážit čaj... jé, já ho zapomněl slít... jé, já jsem ho zapomněl dopít. Jistě se shodneme na tom, že jedinou pomocí proti takové zapomnětlivosti je každodenní trénink přípravy a pití čaje jakož i progrese dávky kofeinu [mrk]

zcr: přeluhovaný? Tak to nejedeš jenom v kofeinu, ale i v polyfenolech a Tvé chuťové pohárky jsou už nejspíš zcela erodované [mrk].

Tribun: já to měřím tak nějak mimochodem, protože si vždycky uvařím vodu do litrové termosky a zalévám u stolu. Takže co vaření, to litr [úsměv].

To je ten důvod, Wu, proč jsem to nikdy neměřil. Vážně se totiž obávám, že bych došel k podobným hodnotám.

fí, a to si já břídil se dvěma až třemi standartními hrnky dobrého pytlíkového čaje a odpoledním půllitrem v konvičce (plus zřídka, li-ne v městě u příležitosti nějaké kultury , hrnek kafe) denně myslel, kdovíjaký nejsem theinista! Ale zase pravda, že když čaj, tak pořádný assám, ceylon či yunnan, a když assám, ceylon nebo yunnan, tak přeluhovaný [checht]

To mi vyprávějte, jen během pracovní doby udělám dva litry čaje v konvičkách [mrk].

lojzo, já už jsem přešel na kofeinový metabolismus [checht]

zcr, podľahol som tvojmu reklamnému okienku a idem si hneď jednu vybuchnutú drogériu uvariť.

Wu, čaj a káva jsou typické vybuchlé drogerie, a nutno dodat, že vybuchlé velmi příjemným způsobem [mrk]...

zcr: za málo [úsměv]. S těmi alergiemi nebo účinky typu "kopřivka" to vidím stejně, už když jsem to psal, vzpomněl jsem si na jahody, které nesnáší desítky procent dětí a osypou se po nich.

jm: díky. V tomhle směru jsem to také ještě nedomýšlel - chemické výrobky, nebo maso za cenu velkochovů a všeho s tím spojeného...

Ghost: ano, éčka jsou jen a pouze názvosloví. Povrchní názor pramení v povrchních informacích povrchních novinářů [úsměv]

Alex, zcr: možná by se dalo uvažovat o "komplexech" a vzájemném působení s jinými složkami přirozených potravin, něco jako kofein z čaje a z kávy.

"v cosi chemicky sice totožného, lež z biologického hlediska odlišného" ???????

Příklad??

Obecně se mi zdá dnešní názor na "éčka" velmi povrchní. Jde o toto: dost věcí je popsáno svým normálním názvem i když to má Ekód, a zase naopak, někdy je pod E schovaná taková triviálnost, jako jedlá soda.

Dost dobrej článek!

Nemám to úplně domyšlený do konce. Nejsem vegetarián, ale přiznám se, že bych nejspíš nebyl proti, kdyby se časem jedly nějaké výrobky namísto zvířat z velkochovů.

Jen aby nedošlo k mýlce, Tribune - termín "chemicky totožný" zahrnuje i totožnost oněch všelijakých konfigurací a konformací.

Wu, díký za článek.

Tribune, pokud má něco "stejný vzoreček", pak je to stejná látka a chová se v organismu zcela stejně. Netahejte do toho prosím vitalismus a přírodní magii. Pokud by snad byly pozorovatelné rozdíly, budou způsobeny "příměsemi" z výroby, a ty bývají (pravda, u farmakologie lépe než u potravinářství, ale pořád dobře, určitelné ze syntetického procesu a čisticích operací). ALE HLAVNĚ: "špinavost" chemie v porovnání s "čistotou" přírody je dle mého soudu naprostý mýtus... příroda je děsivě špinavá a všecko "čisté" a "přírodní" je ve skutečnosti něco, čemu my chemici říkáme familierně "vybuchlá drogerie" - zmatená směska všeho možného. Z hlediska vedlejších účinků velmi těžko podchytitelná. Připomínám, že třeba botulotoxin, kterého půl kila stačí na celé lidstvo, je ryze přírodní produkt. Ricin, orellanin... našlo by se toho spousta.

BlackCat, ale to závisí na tom, co kdo považuje za "dost dlouho" a "dostatečně bezpečné" a za "následky"... pro někoho není bezpečné nikdy nic, a takovému budiž hlína lehká, neboť zemře rychle a zcela přírodně: strachem.

ještě poznámku - mírných alergenních účinků bych si moc nevšímal, alergenní je úplně všechno (třeba i zlato, a to je sakra inertní materiál), jen se pro to musí najít ten správný člověk... aneb: jsou jahody bezpečné? nejsou, jsou alergenní. Jsou jablka bezpečná? Nejsou, jsou alergenní. Jsou bezpečné arašídy? No pomáhejte nám pánibozi - těch ryze přírodních plísňových toxinů! A taky alergenní. NENÍ ÚNIKU.

Tribune, o tom žádná [mrk]. Jen mě překvapilo, že když jsem si to dekódoval, žádná velká hrůza se nekonala.

BlackCat - jak která, ta, která můžou být i v přirozené stravě, ta se užívají hodně dlouho.

Ono nejde jen o to z čeho se to dělá a co v tom nakonec je, ale i o to, jak se to dělá. A o to možná především. Postup je kolikrát zásadní. Zatímco přirozený způsob může znamenat nějaké poměry a nějaké konformace molekul, průmyslový způsob může vyústit v cosi chemicky sice totožného, lež z biologického hlediska odlišného. Prostě umělé může být škodlivé, i když vzoreček to má stejný, jako přírodní.

Jak dlouho se ta éčka používají? Je to tak dlouho, abychom mohli znát účinky a následky? Myslím, že těžko.