Wuwejův zápisník

Wu: nezmizí, jenom je tak studená, že nejsou (tak moc) cítit. :-))
S čajem mám stejnou zkušenost - z balené chutná lépe, ale, přeci jen, to už by byla zvrhlost. :-))

Možná to taky přezkouším, ale co se týče čaje, nenechávám se svazovat ničím (teplota, čas, množství), jsem intuitivista [smích].

Tu knihu znám, vím, že tam slabě mineralizovanou vodu doporučuje... já si dělávám (sypaný černý) čaj z vodovodní vody, ale jednou nějak netekla, tak jsem si koupil balenou, a pak najednou zase tekla, tak jsem si řekl, že to zkusím - a za jinak stejných podmínek (čaj odvažuji, čas sleduji) chutnal výrazněji a lépe. Nicméně k tahání balené vody mě to nepřimělo.
Destilku jsem nezkoušel.

Jago: ano, kvalita je srovnatelná, mnohdy lepší (protože voda z vodovodu nemůže zůstat stát v kamionu někde na slunci).

Sargo: když se z kohoutku dostatečně odpustí, jsou chutě a pachutě pryč

Zcr: na rozdíl rozpustnosti jsem pamatoval (těch 0,1 jsem odhadoval mezi 20 a 37 stupni), ovšem jinou rozpustnost v mineralizované jsem podcenil. Ale i tak je toho plynu dost [úsměv]. Jo, já si taky "úplně" perlivou dám jen výjimečně. Ten lepší čaj... no nevím, já mám u černých čajů zkušenost, že tvrdší voda je lepší, v měkké nebo nedejbože destilované se špatně louhuje a je ho potřeba víc. Dělání čaje z destilky do českých luhů a hájů zatáhl Karel Valter ("Vše o čaji pro čajomily"), ale připadá mi to jako zbytečnost (možná deformace profesionálního chemika).

Wu, výpočet je snad vpořádku, ale jednak by to měl být rozdíl mezi rozpustností za teploty nápoje a rozpustností za teploty tělesné (počáteční teplotu neuvádíš), druhak je v tom grafu předpokládám rozpustnost v čisté vodě, zatímco v normálně mineralizované bude toho CO2 asi víc - část ve formě hydrogenuhličitanů a tak... takže na výpočet: "Kolik CO2 vykrkáte po vypití 3 dcl sycené minerální vody o teplotě 15 °C" bych si asi netroufl...

A jinak já perlivou vodu nemám rád (výjimečně si dám sodovku, sem tam nějakou minerálku) a t.č. piju zpravidla čistou vodu z vodovodu (a piju ji ani ne tak proto, že by mi chutnala nebo 'byla dobrá' - prostě něco se pít musí, kohoutek je po ruce a nemusím tahat (a platit...) vodu z obchodu...).
Ovšem (chvilka s reklamou) neperlivá Dobrá voda je kvůli nízké mineralizaci vhodná na přípravu lepšího čaje - ověřeno, rozdíl v chuti je značný.

Jedině bez bublinek! Prostě nejsou dobré a v puse jsou nepříjemné. :-))
Z vodovodu mi málokdy chutná a je fakt, že jsou balené, co chutnají jak ten (nedobrý) vodovod (a jak píše Jago, kvalitou jsou stejné). Naštěstí je nabídka dostatečná i pro nás, mlsné jazyky, co to chceme bez chemie... :-))

Onehdy kdosi spočítal, že balená voda se prodává cca 200 x dráž, než voda z vodovodu, přičemž kvalita obou je zhruba stejná. Tudíž (nejsem-li zrovna v rozvojové cizině)preferuji vodovod.

jm: zkusím se poptat. Napadá mě nepřijemné riziko společenského nedopatření (potom co se bublinky rozhodnou tělo prudce opustit)...

Wu: úplně ne. Možná, že bublinky štípou a bez bublinek můžeš ten obsah pet flašky považovat za tu přirozenější a zdravější alternativu...

jm: máš nějakou teorii, proč to?

fade: bublinky jsou protivné. Já osobně na žízeň čistou vodu z vodovodu, na cestách jemně perlivou pro subjektivní pocit osvěžení.
Fluorizace pitné vody. Nenarážíš na tvrzení, že fluorizaci vymyslel nějaký chemik, aby se zajistila likvidace odpadních fluoridů z jiných výrob? Někde jsem to četl... Těžko říct, o účincích fluoridu nic moc nevím a líp než tady Druid (http://druidova.mysteria.cz/ZDRAVA_VYZIVA/FLUOR.htm) bych to nenapsal... U nás se voda nefluoruje skoro 20 let, takže fluoróza (http://cs.wikipedia.org/wiki/Fluor%C3%B3za, http://www.solen.cz/pdfs/med/2004/02/13.pdf) asi nehrozí.

Empiricky se mi znovu a znovu potvrzuje dávný železný zákon sifonu: žencký=bez bublin, chlapy=spíš s bublinama.

Zásadně neperlivou, perlivá mi nedělá dobře. Jsem občas za exota, protože když jiná není, zuřivě míchám brčkem nebo klidně i vidličkou tak dlouho, dokud nedostanu alespoň trochu pitelnou vodu...
BTW nepsal jsi náhodou někde o fluorizaci pitné vody? To by mě docela zajímalo.

Hmm, 0,1 g na 100 ml je docela velký rozdíl, že bych zkusil oprášit středoškolské znalosti a vypočítat, kolik plynu vznikne, když vypiju deci sycené minerálky? Ještě že molární hmotnosti a avogadrův zákon se nezapomínají [úsměv]. Takže to máme 1 x 12 + 2 x 16 = 44 g/mol. Máme 0,1 g, vydělíme 44 a výsledek je 0,00227 molu. Avogadrův zákon o 22,4 litrech plynu platí za normálních podmínek (0 stupňů), my to potřebujeme při 37, takže stavová rovnice... pV=nRT, V=nRT/p. R je 8,314, n je 0,00227, T je 37+273 neboli 310. Dosadíme: 0,00227*8,314*310/101000 = 5,8 * 10(na -5) metrů krychlových. Krát tisíc je v litrech = 0,058 l.
Půl deci?

Rozpustnost CO2 ve vodě taky výrazně závisí na teplotě - čím vyšší teplota, tím nižší rozpustnost.
http://jcbmac.chem.brown.edu/myl/hen/CO2Water.gif