Wuwejův zápisník

Odkud máte správnou podobu?
Podoba, kterou jsem opsal z výboru Překrásná je nepotřeba nářku, je uvedená i v souborném vydání Básně (II) a ediční poznámka tam hovoří pouze o opravě na držel ale neudržel

Text básně je uveden v nesprávné podobě.
Ne v PRÁZDNÉM, nýbrž v MRTVÉM lomu kámen lámal...
a : Ne MARNĚ, nýbrž NAVŽDY prosil...

Je mi líto, že je báseň uvedena ve zdeformované podobě a mění význam básně.

:-)

fialka: no to jsou věci, taky jsem to netušil. Je hezké, že v češtině ten vláček ve slově moudivláček zaznívá. Ale vzhledem k tvaru vlaku by Pendolino mělo být spíš falovláček :).

Dekuji za vysvetleni.

Ten ptáček je to především, pendolino je to italsky. Ale zdůvodnění, proč se ty vlaky tak jmenují, už nevím.

Je to Pendolino! Ten vlak. Odkaz nemám, prostě mi to věřte.

Je to malý pták - http://cs.wikipedia.org/wiki/Moudivl%C3%A1%C4%8Dek_lu%C5%BEn%C3%AD

Mohl by mi nekdo rict co je moudivlacek?

těší mě, že jsi věnoval Skácelovi tolik zamyšlení.... i sem jsem se ráda znovu vrátila..

Neznám; pěkná hříčka [úsměv].
Ale víš co, já nemusím mít rýmovaný každý řádek, mně stačí občas - ale NĚCO v tom být musí. Rytmus, narušení neladnosti chvilkovým sladěním, nebo naopak chvilkové rozladění učesnosti...

(Pokud ji znáš, tak se omlouvám; mám prostě radost, že mě napadl rýmovaný citát):

"Na stráni vinice
za svitu měsíce
tančili tři zajíce.
A koroptev.
Ten tančil nejvíce."

(Oldřich Mikulášek)

Sargo: tak fajn, trochu mě zmátla ta prodleva [úsměv]

Už ti píšu :-D Jsem teď prakticky bez netu - bída bída.
Obrázek výtečný :-)

Sargo: no to jo, Skácel za shánění stojí. Mimochodem, co ten obrázek, líbí, nelíbí, dorazil vůbec?

Poezie mě moc neoslovuje, ale Skácel je jednou z mála výjimek - je úžasný. Už delší dobu se chystám si znovu sehnat ztracenou Smuténku - asi mě tohle zase popožene. :-)

J-Lo: pravdu díš, nelze jinak. Je to kouzelník.

Přidávám se k blahořečem, nelze jinak. Mám rád taky Skácelovy Uspávanky a verše pro děti. Dnes v noci zase vím kam sáhnout do knihovny, dík...

Taky mám ráda Slunovrat od Hradišťanu. Je častým návštěvníkem do mých oušek stejně jako Skácel.

bb: kdybych Skácela neznal, po Tvých dvou komentářích bych ho číst začal - tak krásně jsi to napsala.

Eithne: mají všechny vybrané ukázky něco společného, že? Melancholie a porozumění. Jsem na téže struně [lehký úsměv].

Děd nevěd: rádo se stalo.

b.: jsou prostě úžasné.

lojzo: Inu, také o souborném díle uvažuji [úsměv].

Zhodou okolností sa súborným dielom pána Skácela práve prehrýzam. Užívam ho v malých dávkach, pri takmer každej básničke blahorečím kamaráta za požičanie tých krásnych knižiek a vôbec sa mi ich nechce vracať... ;-)

díky wu za krásné básně, jsou spojením obrazů, pocitů i hudbou slov v mysli. básníky právem řekové ctili.

Možná to bude znít trochu pateticky, ale já to stejně mám potřebu napsat:
Když jsem objevila Skácela, pochopila jsem, že ten člověk je /pro mě/ ve své prostotě, pokoře a kráse vysoko nad všemi básníky, které jsem kdy četla.... že on těmi svými slůvky poskládanými do básní dosáhne až TAM NAHORU....
A domnívala jsem se, že výš už to snad ani nejde .... to už by se člověk o tu nebeskou klenbu snad praštil do hlavy - smajlík - výš už zkrátka nikdo nedosáhne!!
........ hmmmm.... a pak jsem jednoho dne objevila Hradišťanské CDčko "O slunovratu".... a zůstala jsem zírat s papulou dokořán... protože jsem zjistila, že ONO TO JDE .... že Pavlica vzal ty čisté, moudré a krásné verše a poponesl je ještě o malý kousíček výš .... ještě o další tři schůdky nahoru k nebeské bráně .... Je to cosi, co neskutečně hladí a čistí duši! ....
....
Sorry, asi mi to moc kecá, co? - Mrkací smajlík - Omlouvám se, ale pro mě je tohle téměř životní téma...
Už mlčím - smajlík -

Vloni jsem v kladrubském klášteře navštívil koncert Hradišťanu. "Skácela" k němu recitoval pan Somr. Připoměl jsi mi skvělý zážitek. Dík.

Wu, od Skacela jsem sice cetla urcite par veci, ale tohle mi nejak uniklo. Je to tak proste a mocne zaroven. Mam z toho husi kuzi. Timle vyberem ses trefil do me dnesni nalady. Mam pocit, ze ctu svou dusi, tomu se rika souzneni. Diky

jeeeeeeeee .................Milý Wu, teď jsi mi přesně do duše kápl .... Jan Skácel je pro mě PAN BÁSNÍK .... ten nejúžasnější a mému srdci nejbližší! .... Mám ráda všechny jeho básně. Jako první jsem se setkala právě s "Nadějí s bukovými křídly" a proto je asi dodnes má nejmilejší.
A když už jsi u těch citací .... já vím, že já sama se svými říkankami a bá_sněními nemohu ke Skácelovi rovnat, přesto však jsem si jednu jeho básničku z téhle sbírky vzala za své motto. Je v ní vlastně ukrytý klíč onoho neuvěřitelného tajemství jak číst, psát a vnímat poezii. A tak jako všechna Skácelova slůvka - je to jednoduché, prostinké, pokorné a možná právě proto tak geniální, pravdivé a divuplné, podívej:

"Básníci básně neskládají
báseň je bez nás někde za
a je tu dávno je tu od pradávna
a básník báseň nalézá"