Wuwejův zápisník

bb, jsem rád.

zvláštní obrázek... působí na mě hodně pozitivně a vyrovnaně..

To je dobře, že se líbí, díky.

... nevím ... rozhodně opravdu příjemný pocit ..
neumím to moc komentovat.

Žádný analfabet, to já jenom nedávám kompletní informace :) Odkaz na Vodní svět je mezi odkazy v blogu, galerie je tady:
http://vodnisvet.wuwej.net/elementViewer.php?elementId=19

Ja kulturni analfabet...kde je ta Galerie? Diky....

Lenko, díky za komentář, opravdu, poslední rok, možná dva experimentuju s barvami a kompozicemi, dřív jsem se držel pořád jednoho stylu, ale zase je tam vývoj zřetelnější (galerie na Vodním světě).
Akryl, říkáš, někdy to snad zkusím, ale malba mi vůbec nevoní, radši kresba...

Tak se po dlouhe dobe dostavam na Tvuj webb neco napsat k tvym kresbam. Rozhodne mne zaujaly, ale asi hlavne tvuj vyvoj. Je videt, jak se vypracovavas a hledas svou vlastni cestu, a to je moc fajn. Nektere tve kresby se mi libi vice, jine mene, ale to je pomerne sumafuk, kazdy vidime svet jinak a jak nedavno psala nekde Hanci, to je to co dela svet krasny. Ostatne i ja vidim jeden den neco, co se mi moc libi a druhy den to zavrhnu. Takze...libi nelibi... je to zajimave a podniti to debatu, a to je uz duvod proto to namalovat. Tvoje Detstvi ma zajimavou kompozici, myslim, ze bys mel zkusit Akryl, tvuj styl by mozna v akrylovem podani dostal vic vyrazu, stal by se jasnejsim a zretelnejsim. Ale to je jen jeden neodborny nazor jedne malovaci kolegyne, takze ho neber az moc vazne a delej to co mas rad a co te tesi. Urcite sem zase nekdy zabrousim.

ad Wu 2006-11-22 11:34:17

Souhlasit můžeš i nemusíš, jen povídám, jak to na mě působí, víš. Jak jsem koupila, předávám. :-) I když pravda,je to filtrováno skrze mě a moje prožívání. To je jasné. Vezmi nebo nevezmi, co uznáš za vhodné. :-)

Těším se tedy, jak budou vypadat ty další kresby. A klidně tam ty ženský zase nacpi, maluješ je moc hezky. :-)

No tak to je paráda, Barako :)
Debilní teda jsou. Kromě ohromného návalu práce, dvou hodinových telefonátů a urgentních problémů se mi ucpala konvička s čajem. A to je tragédie!
:)))

Jééé, ta je úžasná. Nejradši bych si jí vylepila na zeď pokoje, v těchto debilních podzimních dnech...:-)
Přímo to z ní "jásá". Supr.

mademoiselle Prosím: a jak bys ji pojmenovala Ty?

No vidíš to :).
Tak k těm obrázkům. Je to zajímavý postřeh, odcizenost a oddělenost od okolí, bohatý vnitřní život. Před pár lety bych řekl "ano, přesně". Dneska to myslím tak není, odlišnost akceptována, překonána, hranice mají brány a ty se otevírají, ovšemže pod dozorem spoutané agresivity.
Nesouhlasím s tím, že by něco zoufale chybělo.

Torzo ženského těla? No je to možné, já ty ženy podvědomě nacpu všude :) Jsem zvědavý co budeš říkat na příští obrázky - pokusy o ilustrace básní.

Průšvih? Jakej průšvih? Sem se bála jenom, jestli jsem neřekla něco špatně nebo víc, než jsme měla. - Bála jsem se, jestli nemám průšvih já. :-)))

Šmarjá, jen jde člověk večer spát včas a ráno v práci má práci, už má průšvih :). Neboj se, jen co budu mít čas, napíšu.

Líbí se mi moc ta část vlevo nahoře - něco jako průlet ptáka sluncem a to torzo ženského těla, ta část mě příjemně fascinuje. S tím dalším mám trochu potíž. :-).
Uvítala bych, kdybys k tomu něco napsal, Wu.

Já bych kresbu také nepojmenovala Dětství. Asi proto, že dětství mám spojené s jinými pocity.

Já bych pojmenovat nemohla. To může jen autor. Autor ví, co skrze něj procházelo a co se snažil zachytit. Dílo si řekne o jméno samo. Zvnějšku zasahovat nemohu.

Vyjmenovat - to ne, snad jen Lavondyss, Pyramida, ty jsou doopravdy jako pohlazení, které nekončí... Možná taky Bohyně života, taky Ledová víla...... to jsou takové monolity, sochy - ovšem též zasazené v nicotě. Zaráží mě právě, že ty linie u většiny kreseb uvnitř jsou takové hladivé, světlo přechází do stínu a do hloubky, všechno je takové kontinuální... vždyť říkám: pohlazeníčko.... ale pak najednou z ničeho nic sek a říz a konec - nic. Někde dál to vzdáleně navazuje, ale je to něco úplně jiného. Je v tom taková odcizenost, oddělenost od okolí. Rozporuplnost. Pocit vydělenosti. Vnitřní bohatství a hezko, ale vnější odcizení.
Něco tam zoufale chybí. A to chybění vyúsťuje někdy až do agrese, která je však zvládnutá, spoutaná silnou vůlí.
Zatím tak, víc slov nemám teď k dispozici. - Říká ti to něco?

Název je to poslední co vzniká a většinou se snažím vystihnout čemu se to podobá. Jak bys tohle pojmenovala Ty?

Proč se některých kreseb až bojíš a proč všechny nejsou tak harmonické? Protože je kreslím za různých okolností a pod různým dojmem, někdy ovlivněn filmem, zážitkem, někdy se vykreslím ze špatné nálady a jindy dobrou náladu zachytím. Ale pozor, závislost není přímá (že by děsně vypadající vznikal v depresivní náladě). V obrázku to pak samozřejmě zůstane a citliví jedinci to zachytí. Cíleně to ale nikde není.

Z kterých máš špatný pocit, můžeš vyjmenovat? Díky.

Všechny tvoje kresby jsou zajímavý..... i tahle, ale proč nejsou všechny tak harmonický jako Lavondyss nebo Pyramida? Sice je to o dětství, sice to vypadá jásavě, ale není. Mnohde jsou takový mrzáčci utnutý... Řekni mi, proč se některých tvých kreseb až bojím (já se nebojím, jen vnímám něco - nevím co)?
Ale to asi není na povídání na webu, což?

A ptáci a lachtani... :)

Jako hrající si delfíni...