Wuwejův zápisník

Já už přestávám rozumět úplně všemu. Mystika všedního dne [úsměv].

Já myslím, že se jedná o velké úsilí porozumět východnímu....to je jedno co, řekněme mentalitě, ale pokud Evropan cítí, že jej potřebuje k životu, je toho schopen dosáhnout. Mě je daleko bližší Wicca. :-)

Jestli jde o náboženství nebo ne není myslím důležité. Když člověk tu cestu sleduje, tohle moc neřeší.
Možná zmíněná dietnost, ale také se mi to nezdá - i ta je součástí fascinace východem...

Otázka první nakolik je buddhismus vlastně náboženství, otázka druhá jestli to nejni pro Evropana moc dietní (přeci jenom třeba Dionýsa tam nenajdeme), otázka třetí nakolik měl Jung v díle "Tajemství zlatého květu" vlastně pravdu když v podstatě řekl, že Evropan "nemá šanci"...

Jenže to pokrytectví je součást náboženství, nejde ho jen tak oddělit, jako kdyby neexistovalo. Na buddhismu se mi líbí právě ta čistota.

Pokrytectví mezi křesťany je kapitola sama pro sebe; ale morálka/etika, tedy představa o tom co je správné nebo nesprávné, ta mi připadá podobná (teď ale nemyslím vyvozené důsledky a tresty, ty se naopak liší hodně).

Já myslím, že se liší o dost. Kdo z představitelů křesťanské církve se chová podle toho, co hlásá? Křesťané něco hlásají a na druhé straně se chovají úplně jinak.
Buddhističtí mniši a vyznavači buddhismu se chovají dle své víry, protože jejich víra je i více otevřená světu a změnám.

Já si nejsem jistý, že tam jde zrovna o tu etiku, navíc si myslím, že buddhistická se od třeba křesťanské tak moc neliší. Spíš bych vsázel na tu radikální cestu sebeosvobození, která slibuje kýženou svobodu. Svoboda je v mládí dost důležité téma :)

Asi ano, když v mládí nejsme vyrovnaní, hledáme něco, co nám dá řád, ale i nějaké etické hodnoty, ale ne ty, které vidíme u nás, protože u nás církve nejdou za příklad, zatímco s buddhismem se můžeme ztotožnit vcelku lehce. Jak jsem psala na svém blogu, buddhismus není jen náboženství, ale i problém etiky.
Když jsme starší... Nevím, uvidím až budu starší. :o)