Wuwejův zápisník

Případ Jantarové komnaty neznám...
Jo a u toho Baudolina, snad Ti nebude vadit, že dopis kněze Jana sepsal právě on [úsměv].

Díky. Zkusím se cestou od doktora podívat do antikvariátu.

U Součka jsem myslel konkrétně Případ Jantarové komnaty - tam se to dá podtrhat dvěma barvami, pravda a fabule. A jsou tam věty které Začnou jako pravda, prostředek je vymyšlený, a skončí zase pravdou. Jeho záhadologie (u Velkých otazníků jsem žasl jak průkopnický ten člověk byl) je bohužel občas poznačená buď nekritičností, nebo přímo mystifikacemi (no, vím o jediné, tak se kdyžtak omlouvám za ten plurál).

Ladislav Mikeš Pařízek kterého miluju chtěl napsat knihu o záhadných hominoidech Afriky. Bohužel už to nestihl.

Jestli Tě kněz Jan fascinuje, určitě si Baudolina přečti, i kdyby nic jiného, atmosféra doby a reálie jsou vynikající. Jestli je jako Ludvík Souček nevím, pokud myslíš na jeho Tušení, tak k záhadologické literatuře nějaká míra spekulace přímo patří.

Díky. Ne, nehodlám nic opravovat. Ale kněz Jan mě odmala fascinuje. Jeho slavný dopis je v snad nejdelší verzi citován v Karlu Mayovi. Eco je tedy trochu jako Ludvík Souček, což?

Henry Psanec: bohužel jako všechno od Eca - všechno má do podrobna sestudováno a do takové hloubky, že přechod od fakt k fabuli rozpozná jen on sám. Já bych proto trochu bál... ačkoliv vzhledem k tomu, že o knězi Janovi jsou všechno jen legendy, asi by se nějaké nepřesnosti snesly. Pokud ovšem nehodláš opravovat Wikipedii.

Wu, prosím, dá se Baudolino využít jako *dobrý* pramen ke studiu kněze Jana?

Baudolino je Ostrovu včerejšího dne trochu podobný, rozhodně koncepčně, ale osvědčeným knihám se nevyrovná, to máš pravdu.

Baudolina som nečítal a zatiaľ ma nikto nepresvedčil, že by som to mal zmeniť... :-/
Z Ecových románov sa mi páčilo (samozrejme) Meno ruže, ale asi ešte viac Foucaultovo kyvadlo - tam mám pocit, že sa proste "vyřádil" v tom dobrom zmysle slova. Ostrov včerajšieho dňa ma neoslovil, ani som ho nedočítal...

To jo, to se mu prostě povedlo :). S Ostrovem včerejšího dne jsem měl také trochu potíže, ale asi hlavně proto, že mi na časové hranici nepřipadalo tajemnéjho zhola nic a sympatetická magie ... no...
Ale už je to hodně dávno, tehdy jsem leccos nemohl docenit, takže si to zase někdy přečtu, pro srovnání.

Myslím, že při srovnání se Jménem růže už nebude mít šanci nic. :-) Taky u mě vede, i když je mi bližší svět novověké vědy z Ostrova včerejšího dne.