Wuwejův zápisník

Třikrát o smyslu života

RSS komentářů

Napsat komentář

Formátování Markdownem: **tučně**, *kurzíva*, [odkaz](https://example.cz), citace > a bloky kódu. HTML ani obrázky nejsou podporované.

Komentáře (39)

deny
Smyslem Života je být šťastný :)
#
Wu
čtyřicet dva pomerančů by bylo stylovější
#
Lojza
Smyslem života jsou tři pomeranče.
#
Wu
Přemýšlím o tom. Není to náhodou definice kruhem?
#
jirilan
Smyslem života je podřídit se přirozeným zákonům života. Nebudu to rozvádět. Bylo by to delší povídání. Přemýšlejte o tom.
#
Tobiáš Balanda
Můžete se podívat na můj blog. Je tam hlavně napsáno, jak jsem se stal věřícím. Má internetovou adresu balanda.blog.cz.
#
Wu
Takže zcela se odtrhnout od (světského) života. To by mohlo být další paradoxní vyjádření [úsměv].
#
Tobiáš Balanda
To jiné je stručně řečeno modlit se, číst Boží Slovo - Bibli, přemýšlet o Bohu, navštěvovat křesťanský sbor, povídat si o Bohu a jeho věcech s dalšími věřícími.
Sbor, který navštěvuji má internetovou adresu www.sporilov.org.
#
Wu
zcr: [úsměv]

Tobiáš Balanda: a co ještě? Co je to "jiné" z "mým smyslem života mimo jiné šířit evangelim"?
#
zcr
...člověk by skoro řekl, že tak agresivní memy jako náboženství musejí pocházet od ďábla...
#
Tobiáš Balanda
Jak jsem již napsal. Všichni lidé jsou hříšní, a proto potřebují být zachráněni. Zachráněni mohou být však jen tehdy, pokud uvěří, že Ježíš Kristus je zastoupil a místo nich zemřel. Pro toho, kdo ještě nevěří, je smyslem života uvěřit v Ježíše Krista a přimout tak Boží záchranu.
Jinak určitě je mým smyslem života mimo jiné šířit evangelim, ale ne usilovat o záchranu (spasení). Zachráněn jsem od té doby, když jsem v Krista uvěřil a to už navždy. Také kdokoli jiný, kdo osobně uvěří v Krista, je už navždy zachráněn.
Také kdo je už navždy zachráněn už nežije jako dřív a také touží žít jinak.
#
Wu
Tomáš Balanda: dobře, v tom případě se nerozepisujte o dogmatu, ale o tom, co vám to dalo za smysl života. Usilovat o spasení? Šířit evangelium?
#
zcr
Evangelium o ohnivém jezeře mám osobně nejradši.
#
Tobiáš Balanda
Souvisí to s článkem. Článek je o smyslu života. Já podávám zprávu o tom, co je skutečně smyslem života. Třeba na stránkách, které se zabývají tím, co je po smrti, dávám pravdivou informaci o tom, co je po smrti.
Ale hlavně posláním každého věřícího křesťana je zvěstovat evangelium (dobrou zprávu) všem lidem. A tak to dělám i takhle v rámci komentářů na internetu.
#
Tobiáš Balanda
Jsem věřící křesťan. Stal jsem se věřícím v 18ti letech. Teď je mi 24 let. Uvěřil jsem tak, že jsem si nejdřív uvědomil, že mám ten nejzávažnější hřích, že nevěřím v Ježíše Krista. To bylo doprovázeno i tím, že jsem se dostal do krize. O tom však teď nemohu psát dopodrobna. Věřím tomuto:
Bůh stvořil člověka dokonale. Ale člověk padl do hříchu. Všichni lidé jsou hříšní a pro své hříchy si zasluhují být od Boha navždy zavrženi v ohnivém jezeře. Protože Bůh je svatý a spravedlivý a žádný hřích nemůže tolerovat. Bůh však k lidem mluvit nepřestal a to jen ze své nezměrné lásky. Bůh nabízí všem lidem záchranu, kterou učnil takto a je jedině takto možná: Bůh poslal na tento svět Svého jediného Syna Ježíše Krista. On jediný byl člověk bez hříchu. On zemřel za všechny hříchy celého lidstva na golgotském kříži jako zástupná oběť. Prolil svou svatou krev, která jediná má moc očistit od všech hříchů každého, kdo věří. Bůh Pána Ježíše třetího dne vzkřísil z mrtvých. Tím Bůh potvrdil Jeho oběť jako dokonalou a navždy platnou. Pán Ježíš svou smrtí a svým vzkříšením přemohl hřích. Oběť Pána Ježíše na kříži Golgoty je jediným základem odpuštění hříchů. Každý, kdo uvěří, že Pán Ježíš místo něho zemřel a vstal z mrtvých, obdrží odpuštění všech hříchů a život věčný. Už také nežije jako dřív. A může vědět zcela jistě, že po smrti přijde do nebe do věčné blaženosti. Ale kdo odmítne oběť Pána Ježíše a neuvěří Bohu, bude odsouzen do ohnivého jezera a nebude mít již nikdy možnost záchrany.
#
Wu
tentady: ano, nejspíš je to tak a jde čistě jen o zachování a reprodukci života. Ale spousta lidí by s Tebou nesouhlasila, protože by jim chybělo cosi "vyššího", alespoň z pohledu myslící bytosti. Jak už jsem tady někde v komentářích zmínil, dnes si myslím, že jde hlavně o to život žít.
#
tentady
Mnoho přemýšlivých lidí dříve nebo později dospěje k otázce o smyslu života. Jsem přesvědčen o tom, že jediným smyslem života je život sám. Tedy reprodukce života! To ostatní, naše prožitky, pocity, potřeby atd., obecně to co cítíme a prožíváme je součástí plánu (programu) přírody, abychom byli ochotni se reprodukce účastnit a zajistit pokračování života v našich dětech.
Dovolil bych si úvahu zdůvodňující existenci programu přírody jako vyššího principu života, který vznikl sám o sobě náhodně a přitom zcela jistě se "železnou" zákonitostí.
Jednou z nejhezčí činností, kterou člověk provozuje je milování. Je to potřeba jejíž smyslem je vznik života nového jedince a pokračování života rodičů a prapra rodičů v řadě. Příroda to zařídila tak, že nám do našich mozků a dalších částí těl vložila funci a prožitky, které dělají z milování nejhezčí činnost a v krátkodobém časovém úseku i činnost s největší prioritou. Někdo může namítnout a co jedinci s jinou sexuální orientací, jak ti do programu přírody patří? Odpovím patří, protože to je jiná část toho programu a tou je variabilita jedinců s jinými vlastnostmi zajišťující "přirozený výběr" tedy přežití jedinců, kteří jsou správně vybaveni pro podmínky života při jejich změně. Jedinci s jinou sexuální orientací jsou totiž slepým důsledkem variability, při vzniku života, protože většina z nich se dále nereprodukuje. Významným důkazem přirozeného výběru je v současnosti nárust neplodných (nereprodukovatelných jedinců klasickým způsobem) změnou životního prostředí z důvodu technologizace našeho žití. Asi se někteří vědci a lidé zděsí a řeknou: "Roste počet neplodných lidí, vymřeme." Já si myslím, že ne, protože sice počet neplodných lidí roste, ale není to absolutní většina. Příroda tak pouze vyřadí z reprodukce jedince, kteří nejsou pro žití v současném prostředí správně vybaveni, stejně jako zahradník, který vybere pro sadbu pouze nejsilnější rostliny, které mu zajistí nejvyšší sklizeň.
Asi by se slušelo uvést něco na závěr, napadl mě citát: "Milujte se a množte se.", ale to není to pravé ořechové, to dělám všichni i bez rady, na to máme od přírody program. Lepší je: "Užívejte života jako daru, žijte šťastně. Máte své štěstí ve svých rukách." To že, že žijete právě Vy s vlastnostmi svého těla (každý z nás) je náhoda, jejíž pravděpodobnost je možné vyjádřit množstvím kombinací genů obou rodičů. Jde o číslo blížící se nule.
Máme štěstí, že žijeme a je jen na nás abychom žili šťastně!!! Nikdo to za nás neudělá!
#
Wu
Snad se mi povede film neprošvihnout :).
#
zcr
No, někdy je to i horší (viz můj příspěvek z 12. října)...
Ostatně mne ta formulace přiměla k napsání dnešního příspěvku.
Shovívavě/pobaveně/unavené porozumění, které se projeví pousmáním a vzdychnutím. A úplně nejpřesněji - budeš-li mít možnost, nenech si ujít film Písně z druhého patra (Roy Andersson).
#
Wu
Času ber dle potřeby :))
To co jsi zmínil tady myslím jako stručné naznačení stačí. Zaujal mě smysl pro univerzální smutek. Je to takový ten nostalgický, nedrásavý, až všeobjímající pocit, jaký je občas cítit ze starých čínských básní?
#
zcr
Nepopsal. Nezvládl bych to asi, nemá dost pevný tvar. Dej mi čas :o)
Ale jsem materialista, atheista a agnostik - jestli to teda znamená, co si myslím, že to znamená - se silně vyvinutým smyslem pro absurditu a univerzální smutek.
#
Wu
Jo. 42 je stejně dobrá odpověď jako jakákoliv jiná. Možná ještě lepší, než nějaká, která by se tvářila jako ty moje tři uvedené. Protože obrací k otázce.
Budu k těm větičkám muset připsat zmínku, že jsou to jenom kecy :).
Popsal jsi někde - třeba na blogu - svůj světonázor, v jehož chomoutu možná žiješ?
#
zcr
To slovo SMYSL. Zjistil jsem, že je pro mne nějak (omlouvám se za převelevznešený termín) sémanticky rozmlžené. Buď je to ve mně, nebo v tom slově. Vyhýbám se mu, zvlášť li-se toulá v okolí taky slovo ŽIVOT. To divné spojení SMYSL ŽIVOTA. Možná jen žiji v chomoutu svého světonázoru (jak by mi s radostným zadostiučiněním či shovívavým posmutněním či s nelítostnám pohrdáním sdělil leckterý věřící), a nebo rozumím náhodnosti a nedeterminovanosti a indiferentnosti světa tak akorát, abych se bez toho spojení obešel. Nevím.
A odpověď stejně zní "42". Beze srandy.
#
Lenka
Jo,nejlepší, co se s životem dá udělat, je žít ho. :-)
#
Wu
Já o tom zase přemýšlet přestal. Ono je lepší život žít - což zahrnuje i Tebou zmíněné tvoření. A hraní si...
#
Lenka
Smysl života. Hmmmm, přemýšlím o tom do dětství. Ano, jistě, smyslem života je život sám.
Ale smyslem života není zemřít. To je jako bychom řekli, že smyslem prožívání dne je jít spát.

Chybí mi ve tvém výčtu tvorba. Život je tvorba, je to radost z tvoření.
Vysvětlení mě teď napadá třeba tak: - jak v malém tak velkém: Děti se narodí a snaží se něco dělat, něco s něčím udělat a pozorují reakci, pak si hrají, třeba staví na písku bábovičky, pak je klidně rozboří a postaví si je jinde a pak jen přemisťují písek z jedné hromádky na druhou a pak třeba na tu hormádku šlápnou a baví je, jak se proboří.... domů jdou pak šťastné, jak si pohrály (a je jim fuk, že bábovičky už nestojí, že nic moc nezanechaly trvanlivého). Možná, až půjdeme spát (až nám tělo doslouží), bychom taky měli mít takovou hezkou radost, jak jsme si pěkně pohráli, jak jsme si tu pěkně požili (divné slovo, tak lepší:) pobyli, neměli bychom lpět na těch bábovičkách, co jsme postavili, neměli bychom litovat toho, že nám je někdo rozbořil... jde přece tu radost z prožívání života, o radost z oné tvorby, v podstatě hry, boží-lidské-naší hry.
No a mezitím se učíme, jak si ještě hrát líp a jak se mezitím nepozabíjet .... ale to je jiná kapitola.

#
hanci
Máš pravdu, zjistila jsem, že když je člověk v relativní pohodě, může teoretizovat až do zbláznění a je to krásné. Když přijde zkušenost osobní, je to úplně něco jiného a většinou se člověk chová jinak, než v době pohody a klidu. Dík za odpověď.
#
Wu
No, víš, popravdě, dneska tyhle tři výroky považuju za sice hezké, ale přesto kecy. Snad jen ten první, "smyslem života je žít", vyjadřuje to, o co jde. Protože "vyšší smysl" těžko hledáme a nikdy si nemůžeme být jistí, jestli to co jsme našli je skutečně vyšší smysl, nebo jenom nějaká iluze. Dneska si myslím, že to hlavní je smířit se se životem, trochu ve smyslu zenu...
Ale protože nemám takovou zkušenost jako Ty, nemám snad ani právo ke smyslu života něco říkat - jsou to nakonec jen spekulace...
#
hanci
Nedá mně to a musím k tomu něco napsat. Všechno takové povídání o smyslu života se dobře povídá a čte, když je to v rovině teoretické. Já už jsem o tom psala někde na blogu. Když jsem náhle ochrnula a nikdo nevěděl, jestli do rána nezemřu, protože ochrnutí postupovalo velmi rychle od nohou nahoru a záleželo na tom, jestli okamžitě zabere lék v infusi nebo ne. Tu noc jsem si v duchu probírala svůj život a musím říct, že to bylo dost hrozné. Neustále se mně vtírala právě otázka, proč jsem tady vlastně byla? Vychovala jsem dvě děti, to ano. Ale připadalo mně to nepředstavitelně málo. Byl to opravdu strašný pocit. Navíc - děti do takového světa, jaký se vyvíjí? Co je čeká? Nic dobrého, vše se jenom zhoršuje. Jak je vidět, žiji a vše dopadlo ucházejícně, sice s následky, ale chodím, ani na mě není nic vidět. Ovšem ta otázka zůstává.Neudělala jsem vůbec nic podstatného, nic takového, pro co bych si mohla říct, že pro to stálo za to žít. Přála bych si umřít hodně rychle, nechtěla bych prožívat znovu takovou noc.
Jestli má být smyslem přivádět na svět děti - ale k čemu? Já vím, je spousta lidí, kteří vytvářejí nádherné věci - to je také to, co člověka vůbec drží při životě, jinak by ani nemohl být. Ale takových lidí je v poměru k těm, co nepřínášejí prakticky nic, tak málo!!
Dobře se najíst, napít, pobavit..... to přece nemůže nikoho uspokojovat!
Jestli to budeš číst, moc by mě zajímala Tvá odpověď.
#
J.P.
Jsem rád, že jsem alespoň někoho pobavil :D
#
Wu
;-)
#
J.P.
Tak jsem se tu po čtvrt roce zase objevil a nestačím zírat. Jaký je smysl života? To je ta nejhloupější otázka pod sluncem a jsem rád, že jsem se před čtením komentářů napil čistého vína, které mi nedovolí hlouběji přemýšlet nad těmi s prominutím duchovními žvásty v komentářích. Proč lidé hledají za vším smysl? Nedovedou se smířit se svojí omezeností? Potřebují si pořád něco ospravedlňovat? Snězte svoje jídlo, napijte se, uspokojte svoje sexuální touhy, bavte se s přáteli, milujte a neklaďte si zbytečné otázky...
#
Eda Novák
"Jenže on ji zasel kvůli její podstatě (vyrůst, dát zrno, uschnout).."
Kdyby to sel pouze kvúli její podstatě pak,by to dělal nezištně.Ale on to dělá nikoliv samoúčelně,tj.neseje jen proto aby sel,nesklízí jen aby sklízel...On to dělá z důvodu vlastní podstaty,kde v něm pracuje zákon,který ho nutí přežít.Tato energie,kterou používá skrytou v osivu,půdě,slunci...je bankou vyražená "mince" a kterou on rolník rozmnožuje,a dále nakupuje aby žil.Tuto "minci" rolník nevyráběl,ale byla mu dána,jako základní kapitál.(Prožrat základní kapitál je např. situace vyrabované Země)A ptá-li se uváděná pšenice na vlastní smysl své existence(ví-li koho se ptát),zeptá se tedy rolníka,který ji ale pouze řekne,že na tomto poli roste,aby on žil.A ptá-li se rolník na svůj vlastní smysl(ví-li koho se ptát) i on by určitě někde dostal odpověď.
Takže tvrdím,že ona modelová situace,kdy pozorujeme,že se vše tzv,opakuje,točí v kruhu,či spirále např.narození-ráno-probuzení;smrt-noc-spánek...atp,tak i tato situace rolníkem zaseté a zvídavé pšenici,je obdobou stvořitelovy nikoliv nezištné a samoúčelné činnosti.Z našeho omezeného lidského vnímání,se tato činnost stvořitele může zdát velkorysou a nezištnou,ale nevěřim tomu.Vymykalo by se to zkušenostem,které jasně popisují dominový efekt vazeb všech forem života.
#
Wu
Eda Novak: Máte pravdu, žádná definice to nemůže postihnout. Líbí se mi způsob, jakým jste rozrušil všechny čtyři :) Kladete tedy smysl k onomu rolníku, který ji zasel? Jenže on ji zasel kvůli její podstatě (vyrůst, dát zrno, uschnout)...
#
Eda Novak
1/Smyslem života je žít.
2/Smyslem života je zemřít.
3/Smyslem života je najít smysl života.

Zeptejte se pšenice co roste v poli,co je jejím smyslem bytí
Odpoví svou vlastní existencí,že je to přeci:1/"žít" a možná pak i 2/"zemřít"a zároveň se snad zeptá proč?,3/aby se našel toho "smysl".
Kdy zjistí,že její existence není tak samoúčelná-tedy,že ona není středem v případě dvou prvních otázek a že najít pouze "smysl" nemůže být smyslem její existence?! Prostě na tato poznání nemá,jelikož její poznávací rozsah je vzhledem k tomu,kdo jí zasel nulový.(aneb překročit svůj vlastní stín se jí nepodaří)

"Smyslem života je vše"/amaja/...at tedy žije anarchije,k čemu nám pak byl dán pud sebezáchovy?,ktery varuje a ohraničuje,k čemu je vrozená imunita ...atp?
Silně mi to připomíná slova Topolánka,který při prosazování registr.partnerství argumentoval "bůh je láska",tedy ať žije vše co vychází z lásky např.láska k penězům a slabost zlodějů,promiskuita,láska k alkoholu drogám....
#
Wu
Krasny komentar. Jen nevim, jestli ono byti, naplneni a dosazeni neni podobne tomu "zit". Kdysi jsem cetl clanek od Valpurgy, http://bohyne.mysteria.cz/view.php?cisloclanku=2004090401 , v nemz me uchvatila hola pravda ziti na zemi. Take si myslim, ze snazit se uniknout neni to prave: "Proč bych se měla zbavovat toho, co mě tak těší a dává mi tolik radosti? Jestliže jsem Bůh, jak mi duchovní učení říkají, tak vím sama nejlíp, kde a proč mě baví být! ... Když jsem se zrodila ve fyzickém vtělení, uprostřed světského dění a jeho pádu a vzestupu, je za tím nějaký geniální důvod. Chci Boha tady a teď, chci Ho cítit v tanci, v radosti i v pláči, ve špíně mezi prsty u nohou, ve zlatem ozdobených chrámech i v kroužení břišní tanečnice, ve tvářích zrudnutých orgasmem i ve všedním talíři špaget s rajskou omáčkou, ve ztrátě milovaného i ve větrné, bezměsíčné noci."
#
amaja
Nikdy jsem nepřemýšlela o smyslu života. Je to tím, že ženy předurčené k pokračování života smysl života cítí ve svém předurčení mateřství? Proč mne to napadlo? Jsi, můj milý Wu, druhý mně známý muž kráčející duchovní cestou, který si skutečně velmi vážně tuto otázku klade.
Smyslem života je být. Být neznamená žít. Bytí je síla proudící v neprostoru,nečase,neomezenu. Smyslem života je vše - naplnění pro útěchu těla, tedy pro mne jako ženu třeba mateřství. Naplnění pro dosažení cíle ve společnosti - to je třeba práce. A dnes si myslím, že veškero toto naplnění čím dříve bude dosaženo, tím více prostoru budu mít pro pohyb v neprostoru,nečase,neomezenu, tím blíže jsem síle-možnosti cítit sílu probíhající skrz mne, a štěstí moci přidat vše z mých odžitých zkušeností do společné kolébky vědomí.
#