Wuwejův zápisník

Spíše ano, než určitě.

06.02.2007 19:16, Wu | čeština | komentáře -

Vzpomínáte si na loňský článek Tak určitě, nebo ano?, v němž jsem se rozčiloval nad nevhodným použitím slova "určitě"? V diskuzi pod textem se objevil několikrát názor, že "určitě" je vnímáno jako výraz jistoty, že takové použití je v podstatě správné. Tak jednotný postoj mě poněkud nahlodal a proto jsem se obrátil na jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR. Mimo jiné jsem napsal:

Také bych se chtěl zeptat, jak nahlížíte na používání slova "určitě" ve smyslu "ano", např.
"Poznávají a zdraví vás lidé na ulici?"
"Určitě, setkávám se s tím denně."
Považujete to za chybu, přirozený posun ve vývoji, nebo za správné použití?

Odpověď Jakuba Dřímala je zcela vyčerpávající a mně nezbývá, než poděkovat. Zveřejněno se souhlasem autora.

Částice "určitě" vyjadřuje tzv. jistotní modalitu. Tou se rozumí signalizace různého stupně subjektivního přesvědčení mluvčího o platnosti obsahu výpovědi. "Určitě" může být použito při vyjadřování domněnky: "Vlak bude mít určitě zpoždění." ("Co myslíš, bude mít vlak zpoždění?" "Určitě.") "Teď už jsou určitě v Hamburku." ("Myslíš, že už jsou v Hamburku?" "Určitě.") Prostředky jistotní modality se obvykle neuplatňují ve výpovědích, jejichž obsahem by si mluvčí měl být zcela jist. Částice tohoto druhu mohou signalizovat nanejvýš vysokou pravděpodobnost (určitě, jistě, nepochybně), nikdy úplnou jistotu, vycházející např. z toho, že mluvčí danou věc viděl nebo slyšel. Předpokládáme např., že mluvčí ví, jestli jej lidé zdraví na ulici, částice "určitě" v odpovědi proto působí nelogicky. Její použití zde neodsuzujeme striktně jako "chybu", v psaných projevech bychom se mu však doporučovali vyhnout (ostatně, jedná se o prostředek užívaný především v běžné mluvě).

Odlišná situace je v odpovědích na žádost o svolení. Zde se "určitě" také často používá, např. "Můžu si k vám přisednout?" "Určitě." Podobně také "Je to místo volné?" "Určitě." Částice zde vyjadřuje zvýšenou ochotu mluvčího vyhovět posluchači, který vznesl prosbu. Srov. odpovědi částicemi "jistě", "zajisté". Použití "určitě" v odpovědi na žádost bychom proto chápali jako náležité

Podobnou tematiku zpracoval František Daneš ve článku "Věříš tomu? Vůbec (ne) v pátém čísle časopisu Naše řeč v roce 2005.

Na závěr ještě přidám odkaz na často kladené otázky a přehled dotazů týdne jazykové poradny, kde najdete spoustu dalších zajímavostí a informací.

12345
1170785760000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online