Wuwejův zápisník

Asi si to zkusím s odstupem přečíst znovu :).

Souhlasím s tebou, že pokud je k pochopení nutné přečíst vše, co autor, tak to asi nemá moc význam. Šroubované to určitě je dost, přemýšlím, jestli to není trochu schválně. Možná tím chtěl autor ukázat, že si jen tak něco nevymýšlí a že pouze skládá krajně související kousky dohromady, které ale nakonec nevytváří moc uspokojivý obraz vývoje dnešní společnosti. Právě proto možná ty časté odkazy na zdroje, citace a tak dále. Nemůžu si totiž pomoct, ale se spoustou z těch věcí souhlasím a uvědomuju si, že na tom minimálně něco je. Bohužel znám spoustu lidí, kteří si ani nechtějí uvědomit reálné věci, které se dějou kolem nás (pozvolné uvolňování morálních pravidel, odklon od základních hodnot), uvědomit si jejich důsledky a směr, kterým se tím pádem ubíráme. I ty ber prosím tento komentář s rezervou, je to pouze mé vyjádření souhlasu s obavami autora...

Zdravím, díky za komentář, znovu jsem si přečetl inkriminované stránky, našel podrobnosti o Nitschkem a jeho pacientovi, a uznávám, že tam souvislost je. Připadá mi sice poněkud šroubovaná, ale ano, je tam.
Stejně se ale nemůžu zbavit dojmu, že je to útržkovité skládání všeho možného. Jsem přesvědčený, že všechno se dá napsat srozumitelně. A pokud bych k porozumění jeho knihy měl přečíst všechno co přečetl on... pak mi řekni pro koho to napsal, pro sebe? A tenhle komentář ber s rezervou :).

Ahoj, k tvému kritickému komentáři se dovolím stejně kritický já. POkud tam nenacházíš ty souvislosti, tak si dovolím tvrdit, že je to kvůli prostému nepochopení. Doporučuji teda přečíst znova a pozorněji, případně pak přečíst to, co autor a třeba to zapadne dohromady ;)
Co se týká toho konkrétního případu, tak jsi zapomněl napsat, že se jedná jedná o situaci, kdy doktor Nitschke asistoval při "sebevraždě" Boba Denta, který trpěl rakovinou a v procesu, kdy postupně odpověděl dvakrát (podruhé po zákonné lhůtě devíti dnů) na otázku, zda si přeje zemřít. Po druhé odpovědi měl ještě třicet sekund na to, aby své rozhodnutí změnil, načež mu byla podána smrtící injekce.
Autor následně pokládá otázku: Věda naprogramovaného zániku nebo sebevražda za asistence počítače? Podstatné na tom je, že konečný akt podání smrtelné injekce neprovede doktor, nýbrž počítač, což bylo podobné právě nastavení systémů MAD (vzájemně zaručené zničení - po započetí útoku jedné ze stran), které fungovaly za studené války. Naprogramovaný počítač by v tomto případě vykonal poslední akt a rozhodnul o pasivní eutanazii lidstva, jak píše autor.