Wuwejův zápisník

Ladislav Holý: Malý český člověk a skvělý český národ

Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.

(požadováno)
(jen osobní / nekomerční)
(ochrana proti spamu)

Zaškrtnutí způsobí, že budete mít předvyplněné údaje (nick, mail, ...) ve formulářích. Řešení je založeno na cookies, zaškrtnutím souhlasíte s jejich použitím. Souhlas můžete kdykoliv odvolat kliknutím zde.
Wu
2019-05-20 21:24:33
Jestli revoluce je snaha změnit celé uspořádání společnosti, pak máte pravdu, to bez intelektuála nepůjde. Ta vize je sama o sobě intelektuální výkon, a tak to vlastně vyplývá už z definice...

Pak by ale bylo zajímavější prozkoumat, kdy se z intelektuálního blouznění a menších nepokojů skutečně revoluce stala. Kdy se intelektuál setká s podporou, která ji pomůže realizovat.
A. P.
2019-05-17 18:13:13
Inu, tak jistě, že to není jednoznačné. A jistě by se o to mezi sebou různí dějepravci do krve pohádali. Tak třeba podle R. Pipese (třeba Dějiny ruské revoluce) je mezi stávkou/bouří/povstáním a revolucí rozdíl v tom, že prvé stavy neusilují o úplnou změnu řádu, ale pouze o nějaké reformy/zlepšení současného stavu/odstranění něčeho špatného (třeba zvýšení mezd, snížení daní, zrušení roboty atd.), zatímco ta revoluce usiluje o zboření starého a vytvoření nového (modelem budiž VŘSR).

Prvotní impuls nemusí být důležitý - tak třeba nebýt zájmů profesionálních revolucionářů, tak by se povstání petrohradské posádky nerozhořelo do takového požáru, protože povstalci neměli tak dalekosáhlé plány. Na to byla potřeba právě ta "inteligence", tedy uvědomělí vzdělanci, kteří měli za to, že vědí, jaká je Pravda a byli přesvědčeni o tom, že ji vzhledem ke své superioritě musí prosadit i navzdory tomu, že masy jejich přesvědčení nesdílejí (tehdejší dělníci se soustředili na práci v odborech a rolníci studenty, kteří je chodili poučovat o marxismu, většinově nesnášeli) a rozšířili dosah prvotního impulsu. Tedy spouštěč jako sociální situace nestačí, není-li někdo připraven. Vždyť kolikrát byly sociální situace horší a k revoluci (výše definované) nevedly (nějaké to vražděníčko, rabováníčko, znásilňováníčko a upalováníčko samo o sobě revoluce není).
Wu
2019-05-16 22:50:32
Probíral jsem to s dějepravcem, ale k žádnému závěru jsme se nedostali. Jednak je otázka, co je vlastně revoluce, jednak u většiny příkladů nebylo jasné, kde byl prvotní impuls. U každé vzpoury, povstání i revoluce se intelektuálové přidávají a dostanou do popředí, to je asi nevyhnutelné. Ale u kolika byli na začátku? Spouštěč bývala spíš sociální situace, nepokoje, dav.
A. P.
2019-05-16 17:24:58
Wu
2019-05-14 19:44:30
Hm, tohle jsem nevymyslel, bylo to v knize, ale protože jsem to převyprávěl, není to jako citace označené. A ani jsem nad tím nepřemýšlel - až teď po Vašem upozornění. A asi máte pravdu; sice nemám dostatečný přehled, ale zdá se mi, že nějaký intelektuál u revoluce vždycky je v pozadí... ještě se zeptám nějakého dějepravce.
A. P.
2019-05-12 19:17:31