Wuwejův zápisník

Veronika Hurdová: Krkavčí matka?

Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.

(požadováno)
(jen osobní / nekomerční)
(ochrana proti spamu)

Zaškrtnutí způsobí, že budete mít předvyplněné údaje (nick, mail, ...) ve formulářích. Řešení je založeno na cookies, zaškrtnutím souhlasíte s jejich použitím. Souhlas můžete kdykoliv odvolat kliknutím zde.
Wu
2019-01-17 22:31:34
Amen :).
To věčné soutěžení a poměřování je hrůza a snažím se dávat si na to pozor.
Odkazovaný článek je výborný, díky.
Tribun
2019-01-17 09:52:09
Ani mě ani moje děti už to nezachrání. Je pozdě. Všichni jsme již doživotně poznamenání tou zoufalou kombinací ambicí být dobrý rodič a nekompetencí se jím stát, už jenom proto, že se sotva dokážeme postarat sami o sobe, jíž se rodičovství vyznačuje. Bohužel, nic jako sériová výchova dětí neexistuje, každé dítě a každá rodina jsou prototyp. Asi jedinou radu pro rodiče, kterou jsem kdy četl a která mi bez dalšího dává dokonalý smysl, jsem četl shodou okolností včera:

"Nenechte se strhnout k poměřování, soutěžení a srovnávání. (...) Vaše dítě není závodní kůň nebo výkladní skříň, ale lidská bytost." (http://jansvancara.cz/5-nevyzadanych-rad-pro-rodice-amtery/)