Démoni, lidská duše a její fungování

A co je tenhle komentář jiného než mlácení slámy na druhou? Pár odsuzujících hodnotících soudů bez jakýchkoliv argumentů a citace písně o ďáblovi. A co jako?
~

Asi záleží na tom, jaké to jsou knihy. Objevují se i životopisy, monografie, obrazové publikace vojenské techniky, vyznamenání atd., a i když tohle všechno je naprosto v pořádku a vycházet by mělo, pociťuju nesoulad v množství. A pokud je množství diktované zájmem, proč najedou vzrostl? Přestalo to být tabu a zlo? Začalo nám připadat, že už je to moc dávno? Ubývají pamětníci? Proč se začali objevovat popírači holocaustu a nemůže to souviset?
~

bb: Ano, ale nejsem si jistý, jestli všechny ty knihy - které si nepřečteme - tak můžou sloužit. Jestli to množství spíš podprahově neříká, že je to normální, běžná věc [mračení].
~

J.K. sociální struktury by to opravdu mohly být. Vzpomněl jsem si, že je pravda, co hlásají některé duchovní či new age nauky - že člověk nemusí nic. Ale za jakou cenu. Nemusím chodit do práce, ale za cenu toho, že nebudu mít peníze a to, co si za ně můžu pořídit. Tohle, soustava toho co člověk musí, pokud něco jiného chce, je vlastně taková sociální struktura v menším měřítku.

Im.Becy.L: ano, ta hranice, kdy jde ještě o zachování pořádku, a kdy už je to teror, je strašně nezřetelná (a proto mě děsí, když někde vidím černobílé názory a strašnou jistotu, co je správné ... pro všechny).
Se zlem a dobrem je to těžké, myslím že k rozpoznání zla nám neslouží porovnávání s něčím, co je dobré, ale to, že máme normu zvnitřněnou (přikláním se k intersubjektivistickému pojetí morálky).
Když tak nad tím přemýšlím, zrovna morálka může být nastavena jako sociální (možná spíš kulturní) struktura a být zvnitřněná do různé míry. A právě u málo zvnitřněné by opakování a omílání hran mohlo hrát svou roli.
~

Ve své podstatě s vaším názorem souhlasím, ale zkusím zde vyslovit ještě jednu hříšnou myšlenku. Bez znalosti zla bychom možná nepoznali ani dobro. Možná, že nebýt Dr. Mengeleho a jemu podobných, možná bychom dnes vesele bez vnitřních zábran experimentovali na lidech v chudých zemích (ne že by se to nedělo). Nechci tím ospravedlňovat zlo, ale jistá transparentnost zla je nutná proto, aby člověk byl schopen zlo poznat.

A tady se vlastně dostáváme k jádru pudla. Podle mě, je hlavní příčinou to, že nedovedeme rozpoznat zlo od dobra a tak ono omílání hran (jak uvádíte v článku) jsou vlastně malé krůčky nepoznaného zla, které člověk činí. Čověk v těchto malých krocích nedovede rozpoznat, že se jedná o zlo. A proč to dělá? Dělá to z touhy po vědění, poznání, seberealizace a občas z touhy potom vyrovnat se s nedostatečnou sounáležitosti s celkem. A tady mě zaujalo tvrzením JK, že možná tak nejde ani o psychologickou záležitost jednotlivce jako spíš jakési psychologické chování skupiny/celku. Zajímavé.

A řešení? Na rozdíl od vašeho vystříhání se hříšných myšlenek, je dle mého názoru třeba o zlu mluvit a to s důrazem na to že jde o zlo. Všude jej vystavovat, ukazovat a probírat tak aby každý věděl, že tohle je zlo. A také o zlu přemýšlet, přemítat a uvažovat o něm ale především neustále mýt na paměti, že je to zlo.

A ještě jedna poznámka. Existují hříšné myšlenky, které nutně nevedou ke zlu, ale o tom tenhle článek rozhodně být asi neměl.

~

jm: jen propaguj, však je to k věci. Ostatně až se k té knize dostanu, bude recenze i tady.
Ty sexuální praktiky byly jen takový příklad, o němž jsem si myslel, že mu porozumí každý zdatný návštěvník jistých serverů [nevinný úsměv]

liška: jasně že je to něco jiného, já neříkám že je to totéž. Jen si myslím, že to klidně můžeme mít zakódované takto...
Ano, rozdíl v kvantitě, kvalitě a ještě navíc v tom, čeho se opakovaná informace týká. Protože by se zase naopak dala najít spousta příkladů, kdy je lidská mysl odolná a rigidní.
ona vůbec argumentace v tomhle článku skřípe (no, argumetnace, je to spíš takové zamyšlení), ale těžiště je v závěru.


~

- myslím jedinou variantu, bez diskuse.
~

wu, vraždit "jiné", cizí, ne vlastní, to je podle mě něco jiného, než vraždit "podlidi."

A dělala bych rozdíl v kvalitě, nejen v kvantitě; třicetkrát slyšené že je pravda ... jenže záleží, od koho slyšené. Slyšené od normalizačních politiků samozřejmě nemá tu váhu jako slyšené od obdivovaného ovlastního otce, třeba. To je dost rozdíl. A taky je rozdíl i v kvantitě - třicetkrát slyším jedno a žádnou jinou variantu je něco jiného, než slyšet třicetkrát A a třicetkrát taky nonA. A samo o sobě slyšet jen tu jednu variantu je už podezřelé.
~

Nepoužil bych pro to stejná slova a stejné příklady, ale obsahově si všímám podobného. Spíše než sexuálních praktik si všímám zdánlivě důvěryhodných šedých hlav, které šíří myšlenky, co pak jednou legitimizují svinstva.

Ohledně motivace k zabíjení si dovolím připomenout svého času populární (a myslím, že právem) "Proč se lidé zabíjejí" od p. Zrzavého; rovnou se bezostyšně zpropaguji - link na recenzi v záhlaví.
~

darkness.embraced: ano. A stejně jako v zenu musí člověk projít celou cestu a přijít na to sám. Škoda že zkušenosti jsou tak těžko předatelné.

J.K. ta kniha způsobí otřes; znám lidi, co se rozhodli ji nečíst, protože se na to necítí. Uvažování nad jejími náměty je nutnost, každý se s tím, co člověk dokáže, musí nějak vyrovnat...
Díky za popis chápání démonů, v knize jsem to nepostřehl (určitě to tam je, jen mi to pozdější fakta a popisy vytěsnily). Takže vzorec, možná by se dalo říct přeladění psychiky? Ještě mě napadají egregory, ale ty se většinou chápou jako astrální entity.
jestli se okultní interpretace hodí si nejsem jistý (a jako ne-okultista bych spíš řekl že ne), jsou zatížené historickým chápáním démonů a diskurz je v plné hloubce přístupný jen znalcům.
Na neokultní interpretaci bych byl ohromně zvědavý, třeba by se ukázalo, že nedokáže najít žádné věrohodné příčiny celosvětových změn naladění. Všiml jsem si jednoho - ta největší, nejvíc odlidštěná zvěrstva se objevila v národech, proslulých disciplinou a precizností.

sth: možná že nejen podlidi, ale zkrátka "ty cizí", z jiné tlupy. Nějaký atavismus by mohl vysvětlovat, proč se lidská krutost objevuje stále, bez ohledu na humanismus, víru, pokrok.
~

Pravdu díš. Je to tak, že nejdřív se přes všechny triviální poučky přeneseš, zavrhneš je... aby ses k nim pak znovu vrátil. Hory jsou horami, hory nejsou horami a nakonec jsou opět hory horami (říká se o zenu).
~