Wuwejův zápisník

Oltář v lese

Čtěte od konce stránky, nejnovější komentář je jako první.
Podívejte se také na pravidla pro komentáře.
V textu komentáře můžete použít formátovací znaky * (tučné písmo) a _ (kurziva). Uzavřete jimi text zleva a zprava, naformátuje se automaticky.
Pro odběr komentářů k tomuto článku jako RSS použijte tento odkaz.

(požadováno)
(jen osobní / nekomerční)
(ochrana proti spamu)

Zaškrtnutí způsobí, že budete mít předvyplněné údaje (nick, mail, ...) ve formulářích. Řešení je založeno na cookies, zaškrtnutím souhlasíte s jejich použitím. Souhlas můžete kdykoliv odvolat kliknutím zde.
Monika
2008-05-23 13:41:01
Wu
2008-05-22 21:34:14
V lese jsem ta nepříjemná místa moc často neviděl, zato ve městech kolikrát. A to i nečekaná - vzpomínám si, že jsem jednu dobu fakt špatně snášel severovýchodní roh hypermarktu Carrefour v Ústí nad Labem [smích].
Monika
2008-05-22 12:28:24
Wu
2006-11-26 23:38:33
No ty bláho, to je nádhera! Kam na to chodíš? :) skvělý, díky.
http://www.writedesignonline.com/history-culture/AndyGoldsworthy/overview.htm

zcr
2006-11-26 22:54:18
Doporučuji k progúglování (durchgoogeln, to google through) :o)))
pána jménem Andy Goldsworthy.
nomen omen
Viděl jsem o něm kdysi dokument na ČT (číslo kanálu dodávat netřeba) Rivers & Tides (http://www.imdb.com/title/tt0307385/) a sledoval jsem jej se zatajeným dechem, tak hluboko zatajeným, jak se mi to stává jen když potkám Umění.
Wu
2006-10-02 16:29:08
Baraka
2006-10-02 15:48:39
Mám strašně moc ráda pozdravy v krajině. Loni jsem stavěli obrovský pentagram z kamínků na Závisti, letos je tam prý stále nerozbořený..jen trochu pokrytý pískem. Člověk má pak vždycky pocit a do úst se dere věta "to znám". :-)
Wu
2006-09-29 08:19:08
Kolikrát ani nemusí mít fantazii, jen se umět dívat. Noření do země jsem myslel obrazně, jako cítit nohama ukotvenost a soulad se zemí (a Zemí).
ollianna
2006-09-28 23:31:01
bohužel s pribývajícím věkem se ze mně stává spíše klaustrofobik,takže jámy nechávám jámami a jeskyně mně děsí.
V přírodě je ovšem možné najít krásné věci,pokud má člověk tu správnou fantazii.
Wu
2006-09-24 22:54:19
Znám to, také je občas najdu a také si vzpomenu na jejich stavění. Já jsem ale byl spíš na vzdušná sídla než na (pod)zemní, neustále jsem v korunách stromů vytvářel improvizované lavice a šplhal vzhůru. Dnes se spíš nořím do země (ostatně bude o tom jeden z příštích příspěvků :))
Jana
2006-09-24 13:35:04
občas se mi v lese podaří najít "starý bunkr". (asi postavený dětmi) Vyhloubená jáma, přikrytá větvemi a listím. Stojím tam a vzpomínám, jak jsme kdysi měli svoje skrýše, svoje tajná místa, kde se tenkrát vedly debaty o všem možném ... i o obrazcích, znázorňujících jisté symboly. Tyto chvilky měly opravdu svoje kouzlo, okořeněné špetkou strašidelnosti.