Po úvodní stránce následuje textový popis, který u významnějších staveb pokračuje i na další dvoustránku a je doprovázen další obrazovou dokumentací, třeba stavebním plánem nebo dobovými fotografiemi, jako u pardubické sokolovny:

Tu, když jsem nedávno šel kolem, jsem nevěřícně obcházel a kochal se tím, jaký obří chrám to je (a chtěl jsem o ní psát článek, jenže s touhle knihou to jaksi pozbývá smyslu). Autoři chrámové pojetí potvrzují:

Projekt hlavního sportovního svatostánku města dostalo na starosti tvůrčí duo Václav Šantrůček a Antonín Mendl. Stavbu architekti pojali jako chrám sportu, proto citovali typické prvky moderního klasicismu, které v původním dekorativnějším plánu kombinovali s elementy pozdního art deca. Odkaz ke klasické architektuře vyjádřili už v samotném průčelí umocněným obrovským tympanonem hlavního štítu, který původně doplnili secesní literou S. Ta se z úsporných důvodů v konečné stavbě neobjevila. Další klasickou ideou je mohutné chrámové schodiště doplněné o řadu masivních symetrických vstupních dveří. Ve starším návrhu z února 1922 architekti také počítali s rozměrnou terasou v průčelí a masivními okny, která v realizaci zmenšili. Monumentalitu stavby posiluje výrazná konzolová římsa oddělující střešní prostor. Jižní průčelí sokolovny hodlali Šantrůček s Mendlem doplnit o další rozsáhlý vchod s chrámovým schodištěm, zakončeným obloukem a figurálními plastikami. I v tomto případě stavebník upřednostnil úspornější variantu a motiv oblouku projektanti zopakovali pouze u lunetových oken. Zachovaným prvkem z prvního plánu byla také drobná oplechovaná kupole sloužící jako světlík. Východní průčelí pak autoři umocnili jemně naznačeným portikem s polopilastry a hřmotným balkónovým tělesem. (Str. 179)

Z ukázky můžete vyčíst ještě jedno specifikum zvoleného období výstavby, totiž míšení stylů. Novorenesance, moderní klasicismus, art deco, secese, kubismus, později funkcionalismus včetně nautické formy.

Kniha je rozdělená do několika sekcí, vždy s přibližně patnácti stavbami (1895-1904, 1906-1911, 1912-1923, 1924-1930, 1931-1937). Každou sekci uvádí rozkládací mapka s čísly domů, což pomáhá orientaci:

V závěru je ještě užitečný glosář s vysvětlením architektonických prvků (kdo si pamatujeme bosáž, prampouch nebo rizalit?).

Zkrátka fascinující kniha. I když patrně jen pro pardubické, že…

Odkazy: