Wuwejův zápisník

Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík: Proč se to tak jmenuje?

09.04.2017 22:51, Wu | knihy | čeština | komentáře -

obálka Proč se to tak jmenuje?Kniha probírá 101 místních jmen, která jsou nějakým způsobem mimořádná. Znějí zvláštně, ba divně, vyskytují se vzácně, kolikrát je to jediná osada toho jména. Posuďte sami z krátkého výběru: Bransouze, Brčekoly, Cikháj, Drštěkryje, Honsob, Hylváty, Kryry, Mcely, Oflenda, Palupín, Pihel, Přišimasy, Rpety, Rumchalpa, Saladín, Tytry, Únehle… Jedno jméno lepší než druhé, že?

Každé obci je věnovaná jedna dvoustrana, bohatě ilustrovaná fotografiemi.

Pod názvem je místní upřesnění a rok první zmínky, pak už následuje hlavní text. Ten většinou začíná komentářem o příjezdu na místo, pokračuje vyptáváním se místních obyvatel a zápisem lidové etymologie:

S panem Jiřím Zítkem, jehož předek stavěl Národní divadlo, jsme dlouho stáli před řeznictvím a vymýšleli, jak by to mohlo být.
‚Tady bylo hodně šachet, z dolů se vyvážela hlína na haldy, tak jestli nebyl nějaký tvar jako sut, suty. Jako suť myslím.‘
Dost dlouho jsme po Řisutech chodili, než jsme na jednom dvorku našli Věru Dvořákovou.
‚Já vám můžu říct jenom pověsti,‘ řekla a zahleděla se ke kopci se zvonicí. ‚Třeba se vypráví, že tady byl vladyka, který měl v erbu nápis, podle kterého všechno 'nejdřív říz a potom ut'. Z toho hesla vznikly Řisuty.‘
“ (Str. 176)

Pak dostává slovo jazykovědec Milan Harvalík, který původ vysvětlí nebo nastíní hypotézy, které k danému názvu existují.

Ve jméně je zřetelná přípona -ut, takže zbývá vysvětlit základ řis-. Existuje předpoklad, že by mohl souviset se slovem rys, tedy kočkovitá šelma. Pokud by se vesnice jmenovala podle rysa, znamenalo by to rysí vlastnosti jejích obyvatel, odvahu, důvtip a podobně. Změna ry- v ři- není v češtině běžná, ale výjimečně k ní mohlo dojít. Máme tu například slovo ryčet, které má variantu řičet. Druhá možnost je, že šlo o lidi rusí, tedy ryšavé, zrzavé. Oba výklady jsou možné.“ (Str. 176)

Text pak uzavírá pointa, bohužel dost často poněkud křečovitá: „Řisutská tvrz opravdu zpustla krátce po husitských válkách. A i ti Martinicové to byli už od 13. století. Znáte to: na každém šprochu… potom ut!“ (Str. 177)

Dvoustranu ještě doplňuje rámeček s turistickými zajímavostmi v nejbližším okolí. Tady trochu pochybuji o použitelnosti, neumím si dost dobře představit, že by někdo chtěl jít ve stopách knihy a sktečně zmíněné obce navštěvoval (a zároveň si pak udělal zastávky v okolí). Výlet do Pihele?

Proč se to tak jmenuje, str. 134-135

Po obsahové stránce je kniha perfektní, lidová i vědecká etymologie nemají chybu. Doprovodné fotografie také zaujmou, pointy mě rušily, ale přes to se snadno přenesu a na výlety jezdit nemusím, takže knihu můžu s klidným svědomím doporučit.

P. S.
Jako bonus je na straně 163 přehled asi šedesáti obcí, které se přejmenovaly kvůli hanlivému nádechu ve jméně. Například z Prasetic se staly Prosetice, z Volovice Olovnice, Rajc se přejmenoval na Rajec a ze Svrabova vznikl Svatbín.

nakladatelství Radioservis, Praha 2006, ISBN 80-86212-47-5, cena 229 Kč

12345
1491771060000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online