Wuwejův zápisník

Krissy Pozateková: Odvážný rodič

20.03.2017 22:50, Wu | knihy | duše | komentáře -

obálka Odvážný rodičKniha má podtitul „Buddhismem inspirovaný rádce, jak vychovat citově odolné dítě“. V čem spočívá buddhistický přístup a jak citovou odolnost posilovat? Celým textem se táhne základní podobenství o buddhistickém mudrci Šántidévovi, který říká, že pokud si nechceme poranit nohy, můžeme buď rozložit vyčiněné kůže všude, kam se chystáme šlápnout, nebo si z té kůže vyrobit sandály, nohy si chránit a ochranu mít pořád s sebou. Autorka ji aplikuje na situaci v rodinách, kdy rodiče své děti obletují a odstraňují jim překážky z cesty (‚rozkládají kůže‘) natolik, že v nich zvyšují závislost, brzdí proces emocionálního zrání a získávání citové odolnosti.

Snaha řešit problémy za děti je mrháním energií, protože ty spadají do jejich pole působnosti; tudíž je to jejich odpovědnost, ne naše. Vynikající psychoterapeut Irvin Yalom v knize Láska a její kat píše: 'Prvním předpokladem jakékoli terapeutické změny je převzetí zodpovědnosti. Pokud člověk necítí odpovědnost za vlastní trampoty, jak na nich může něco změnit?' Mnohé děti dnes své problémy vytěsňují, vyhýbají se odpovědnosti za svůj život a příhodně ji přenášejí na své rodiče. Takový přístup pak koresponduje s pocity bezmoci, nemohoucnosti, sklíčenosti a zoufalství.“ (Str. 116)

Jak na to? Pro rodiče bude nejtěžší vydržet nechat děti řešit jejich problémy samy. Začíná to už u cítění – kolikrát na jakékoliv negativní pocity dítěte reagují okamžitým utěšováním nebo odstraňováním příčin. Jenže dítěti pro jeho růst více pomůže vnímání a potvrzení emocí:

Tady je několik kroků, jak své děti nechat volně cítit. Můžeme to nazvat také nastavováním zrcadla, přijetím, normalizováním nebo reflektivním nasloucháním.
1) Identifikujte emoci dítěte a zaměřte se na ni ne, ne na to, co ho znepokojuje.
2) Nastavte této emoci zrcadlo.
3) Projevte zájem.
4) Potvrďte pocity svého dítěte.
5) Dopřejte mu, aby problém vyřešilo samo – takhle děti získávají sebevědomí a pocit, že si dokáží se životem poradit.
6) Nechte si své názory na daný problém pro sebe. Jediná chvíle, kdy je můžete dát najevo, je za účelem potvrzení: ‚Já jsem z toho taky otrávená.‘ Vyjádřete svůj názor jen tehdy, pokud se dítě výslovně zeptá: ‚Mami, co si o tom myslíš ty?‘
“ (Str. 30)

Do všech podrobností o tom pojednává první část Řeka – proud emocí. Následuje část věnovaná příčinám a následkům chování. Každé chování a každý čin má své následky:

O tuhle reakci ze strany světa – zákon příčiny a následku – se mohou rodiče spolehlivě opřít, protože díky ní nemusíme zasahovat a usměrňovat, můžeme věci nechat běžet přirozenou cestou. Tak například pokud vaše dítě zapomene svačinu, bude mít hlad; jestliže nechá doma čepici a rukavice, bude mu zima; když prokopne díru do zdi svého pokoje, zůstane mu tam připomínka jeho vzteku. Žádný z těchto následků neohrožuje bezpečnost, takže nemusíme vršit další negativa nebo se snažit problém vyřešit. Jenže kolik rodičů usilovně pracuje na odstraňování následků a současně si stále zoufá, že se jejich děti nechovají zodpovědně?“ (Str. 62)

Rodiče jsou na následky svých činů zvyklí, jenže v ochranném prostředí rodiny jsou následky nevhodného chování dětem poněkud ukryté (i když samozřejmě také existují – když se nebude učit, nedosáhne na lepší vzdělání, lepší práci a tak podobně), takže jako rodiče bychom jim měli pomoci a nechat je pocítit následky jejich činů řízeně:

Pokud si mají děti vypěstovat sebekázeň, musejí zakusit přirozené i logické následky svých rozhodnutí – ne snad přímo pokoření, ale třeba ztrátu privilegií. Musejí něco investovat – vložit do hry vlastní kůži – aby pochopily, že jejich chování je skutečné a má skutečné následky. Vhodným příkladem může být, když svého potomka předčasně odvedeme z dětské oslavy, protože šťouchal do jiného dítěte, zakážeme mu jít večer ven, protože minule se vrátil až po večerce, omezíme používání počítače, protože vyhledával na internetu nevhodný obsah, nebo mu jednoduše upřeme pozornost, jelikož se choval drze. Můžeme s ním nadále soucítit, ale nemůžeme jej ušetřit následků, protože jinak by se naše děti nikdy nenaučily onomu převzácnému umění autoregulace.“ (Str. 63)

v dalších částech kniha prochází překážky na cestě, soucit, dvě cesty (rodiče a dítěte) vedle sebe a pokaždé radí jak na to. A celkové zhodnocení? Ačkoliv se leccos opakuje, argumentace i navrhované postupy dávají smysl a opakováním se člověk učí. Kniha je velmi doporučeníhodná všem, kdo děti buď mají, nebo s nimi pracují.

nakladatelství Barrister&Principal, Brno 2016, ISBN 978-80-7485-109-4, cena 199 Kč

12345
1490046600000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online