Wuwejův zápisník

Jiří X. Doležal: Bezbolestná kastrace

14.02.2017 20:41, Wu | knihy | komentáře -

obálka Bezbolestná kastraceZáměr knihy je ukázat, že energetické léčitelství není nic jiného než manipulace a dotlačení pacienta do stavu závislosti.

Autor se drží svých zkušeností a zážitků, neodsuzuje co nepoznal či neviděl, vlastně nikdy nesklouzne mimo logiku a korektnost (i když nekorektním jazykem). Mezi reportážemi dá prostor i dalším stranám – nechá promluvit zakládajícího člena České psychoanalytické společnosti o psychoanalýze a léčitelství, ocituje texty skeptiků ze Sysifa, promluví si s Arianou a Ravenem Argoni.

Jediná kapitola, která příliš vybočuje, je „Manipulace zblízka aneb pojednání o tom, co obnáší pustit si léčitelku i do jiného typu postele, než je obvyklý léčitelský gauč“. Tady bulvárním způsobem popisuje do nejmenších detailů vztah s manipulátorkou. Léčitelství v tom nehraje žádnou roli, ona byla patologická osobnost, i popisované fáze odpovídají – viz knihu Láska a manipulace.

S provokativností sobě vlastní ale do každé kapitoly přimíchá něco, co ji zpochybňuje, takže až do konce nevíte, zda energetické léčitelství připustí, nebo ne.

Paní Dana mi neseděla čím dálo více. Tedy neseděla – naopak mi seděla, ale lidsky. Do konceptu knihy o léčitelích ne. Všichni léčitelé a léčitelky, se kterými jsem se až do návštěvy paní Dany setkal, byli totiž od pohledu divní, mimoidní. Neurčité uhýbavé pohledy, schizothymní výraz uzavřenosti, izolace, zaprděná připosvátnělost.
Paní Dana byla jejich přesným opakem. Veselá, živá, mateřsky účastná a – na rozdíl od svých viditelně slabých, nepřizpůsobivých kolegyň a kolegů – vitální a silná.
“ (Str. 89)

A vlastně to nevíte ani na poslední stránce. Když ve fiktivním rozhovoru se sebou samým na otázku, zda v něm nezůstává ani trocha pochybností, že přece jen existují výjimeční jedinci, kteří dokáží svými dlaněmi cítit biopole člověka a srovnávat ho, odpoví:

Ne, nemám žádné pochybnosti. Nic jako biopole člověka ve fyzikálním smyslu neexistuje. (...)
Kdokoliv tvrdí, že něco takového dokáže, lže. A je úplně lhostejné, zda lže proto, že je hysterik, anebo podvodník. (...)
Přesto považuji magické léčitelství za nesmírně nebezpečnou věc.
Neboť jsem za život poznal dvě ženy, kterým z dlaní vyzařovalo NĚCO. Něco tak hřejivě měkkého, lahodného, něco jako pohlazení od maminky. Cítil jsem to NĚCO, aniž by se mě dotyčná dotkla. Bylo to nesmírně příjemné, útěšné, lákavé.
A obě ty ženy byly zlé.
“ (Str. 248)

Inu tak. Je to svérázný žánr, koláž, v níž je JXD těžištěm. Rozhodně nejde o žádnou seriózní studii, i výběr osob je diskutabilní. Navíc kniha vyšla v roce 1998 a jednotlivé reportáže proběhly ještě o pár let dříve, takže sleduje tehdejší divoké počátky, dnes je situace a informovanost úplně jiná. Přesto se ale četla skvěle a na každou další kapitolu jsem se těšil. Zkuste.

nakladatelství Formát, Praha 1998, ISBN 80-86155-20-X

12345
1487101260000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online