Wuwejův zápisník

Jan Juračka: Paměti starého práškaře - u ČSA - 1999-2012

24.11.2016 22:22, Wu | knihy | komentáře -

obálka Paměti starého práškaře 2Druhý díl pamětí pilota začíná jeho nástupem k ČSA a končí… končí výpovědí, kterou (hned po vážné nemoci) dostal, prý pro nadbytečnost. Stála za tím ale spíš jeho přímost a nepohodlnost pro nadřízené nového typu.

‚Ty vole, teď bych chtěl tady vidět ty naše teoretiky, co si berou palivo akorát. Tak ti by měli setsakra starosti!‘ V rámci úspor se začala razit teorie, že se bude létat s minimálním množstvím paliva. Celou svou karieru u ČSA jsem toto striktně odmítal, že nebudu riskovat bezpečnost cestujících a mastit nějakému vynálezci této teorie jeho ego. Ono šedivá je teorie a zelený je strom života. Aktivní ‚piloti manageři‘ pak dokonce začali vytvářet tabulky, kdo kolik ušetřil a tak dále s tím, že to nebude mít žádný vliv na hodnocení pilotů. Ale sliby se slibujou a blázni se radujou. Pak došlo i k tomu, že jeden z těchto ‚hrdinů‘, velký inspektor, měl dvakrát před vyhlášením nouzové situace kvůli palivu. Jenže to byl veliký ‚manager‘, tak se to zametlo pod koberec. Řadového kapitána by stáhli z kůže! Muselo se pak zdůvodňovat, proč si beru palivo navíc. Psal jsem jim tam zkratky EXP a 3CHD. Až mě zastavil jeden z inspektorů a prý, co to má znamenat. ‚To je jednoduchý. EXP je zkratka pro experience – zkušenosti a CHD je zkratka pro children, že mám tři děti. A nemíním riskovat.‘ Samozřejmě, přistávat s plnýma nádržema je druhý extrém, ale zlatá je střední cesta.
‚Ty jsi vůl, ty si děláš ze všeho srandu,‘ řekl mi na to.
‚To je docela možný, ale živej vůl! A druzí piloti se se mnou nebojí lítat, jako s těma vašima rekordmanama.‘

(Str. 99)

Stejně jako první díl je i tento plný informací, které se jen tak nedozvíte. Jak to funguje na letištích, v kokpitu, že při startu nebo přistání mají oba piloti plné ruce práce, že piloti dopravních letadel chodívají krizové situace zkoušet na simulátor a tak dále.

Ale na simulátorech bylo dobrý, že si tam člověk mohl odzkoušet něco, co se v provozu nedalo anebo v čem si nebyl dvakrát jistej. Když se povinné úkoly odlítaly dřív a vzadu byl dobrej inspektor, tak povídá: ‚Hoši, máme ještě pár minut, chcete si něco zkusit?‘ A začal letecký den. Každý si chtěl zkusit s Buldou výkrut nebo jinou podobnou figuru. Občas to pojistky nevydržely, pak museli přijít technici a s brbláním zas celý simulátor restartovat. My jsme samozřejmě dělali blbý: ‚To my ne, to samo. Letíme, letíme a najednou bác a spadlo to.‘ Já jsem nejradši při tomhle volném lítání vzpomínal na práškařské časy. Odstartoval z dráhy 24, hned při zemi v pár metrech ostrá pravá zatáčka o 270 stupňů, přistání na pojížděčku Bravo a dobrzdit to přesně na stojánce 4, jako pod koš s ledkem.“ (Str. 173)

Vše je bohatě doprovázené ilustracemi, fotografiemi lidí, na které autor vzpomíná, pohledy na letadla nebo přistávací dráhy.

Paměti starého práškaře 2 str. 103

Už to ale není taková legrace a pohoda, jako v prvním díle, celou dobu cítíte všudypřítomnou hořkost z úpadku ČSA. Nejspíš správně; že se ČSA propadaly si pamatuju, nástup Tvrdíka i stávky pilotů také, něco málo zkrátka proniklo i do veřejného prostoru. Tady vidíte pohled zevnitř.

Knihu každopádně doporučuji, málokdy dostanete možnost takto čtivě nahlédnout do pozadí oboru, o který se třeba vůbec nezajímáte (a až budete při přistání pilotům tleskat, budete vědět, že je to zasloužené – i když oni sami to neslyší).

nakladatelství Svět křídel, Cheb 2016, ISBN 978-80-87567-87-6, cena 290 Kč

12345
1480022520000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online