Témata jsou typická – běh času a jeho projevy v přírodě, květy, vítr, déšť.

Od jitřní rosy celý urousán
přicházím ke vsi,
a tam zavolám:
Hej, otevřte dveře úsvitu!
A se mnou - podzim už je tu. (Str 36)

Často ale poslouží jako odrazový můstek k obecnému postřehu o pomíjivosti a marnosti lidského snažení, marném toužení.

K mořskému břehu v Nio
místo té,
jíž ve mně se zalíbilo,
přichází vlna -
šalebně vlní se, chaluh plná! (Str. 60)

Básně jsou doprovázené ilustracemi japonských umělců z jiného období, z 18. a 19. století (Marujama Ókjo, Išigaki Tósan a Suzuki Šónen), svo poetikou a přesným pozorováním přírody se k nim ale dokonale hodí (str. 20-21):

Básně přeložila Zdenka Švarcová, přebásnil je Zdeněk Gerych. Atmosféru zachycují, něco mi ale na nich vadilo. Chvíli jsem uvažoval o rýmech (poměrně často jsou gramatické), chvíli o nepravidelnosti v počtu veršů a rýmů. Mám podezření, že mi neladí liché počty veršů. Sonet je ukončený dvěma trojveršími a pravidelně na konci se mi přestává líbit. Tanka jsou pětiverší – a také mi nesedí. Na milost jsem vzal jen haiku, a možná proto, že dva rýmované verše ze tří je vlastně převaha.

V každém případě kniha je to krásná a rozhodně stojí za přečtení.

nakladatelství Vyšehrad, Praha 2015, ISBN 978-80-7429-521-8, cena 168 Kč