Wuwejův zápisník

Robert Ibrahim, Petr Plecháč, Jakub Říha: Úvod do teorie verše

03.12.2015 00:01, Wu | knihy | komentáře -

obálka Úvod do teorie veršeUž jsem tu párkrát na teorii verše narazil, ať už v Teorii literatury do dlaně, Světlíkově poetickém slovníku nebo při úvahách nad lidovými rýmovačkami. Opravdová studie mi tedy přišla vhod.

Tři pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČR v ní ukazují současný stav oboru a poskytují náhradu dnes již zastaralého Hrabákova Úvodu do teorie verše. Obsah:

  • Teorie verše – definice oboru
  • Verš a próza – jak je od sebe odlišit
  • Prozódie – rytmizace veršované řeči a jednotky, které ji umožňují
  • Versifikační systémy – různé způsoby, jak a které prozodické jednotky se používají k vytvoření veršů
  • Novočeský sylabotónismus – pro češtinu typický versifikační systém
  • Polymetrie, různostopý, bezrozměrný, uvolněný, volný verš – metrika
  • Rým – zvuková shoda hlásek ve verších a podíl na rytmu
  • Strofika – organizace veršů do větších celků
  • Verš a význam – význam některých druhů veršů, např. použití alexandrinu v Máchově Máji
  • Verš a překlad – jak překládat, když se jazyky liší prozodickými systémy?
  • Dějiny českého verše – které systémy byly používané v dřívějších dobách a proč
  • Tradiční rozměry – nejznámější a často se vracející rozměry, antický hexametr, kupříkladu

Jak je patrné, zahrnuje opravdu všechny oblasti a problémy kolem veršů. Co se týče odbornosti, je přímo krutopřísná, jen se zkuste začíst do ukázky z Novočeského sylabotónismu:

V-pozice mohou být kromě základní nepřízvučné varianty realizovány také přízvučným monosylabem (stejně jako W-pozice) nebo přízvukem dvojslabičného taktu Xx, obojí ovšem za podmínky, že sousední S-pozici předchází mezislovní předěl (#) a následující S-pozice je obsazena přízvučnou slabikou. V prvním případě musí ex definitione W-pozic následovat další přízvučné monosylabon (viz. kap 5.1.2), přičemž souvýskyt dvou bezprostředně sousedících přízvučných monosylab je v češtině ojedinělý (22). Následuje-li enklitikon, přechází konfigurace v druhý typ Xx (23). Ten se nejčastěji objevuje na počátku verše (nepřízvučné incipity v daktylu), méně častý už je uvnitř verš (24). V klauzulích akatalektických veršů je přízvučnost posledních V-pozic vyloučena (*25).“ (Str. 33, Novočeský sylabotónismus)

Nebo ukázka z popisu rýmu:

Popis rýmu na suprasegmentální úrovni vychází ze struktury (české) slabiky. Rozlišujeme tři části: 1. slabičnou préturu (P), tj. konsonant, nebo konsonantická skupina, předcházející slabičný vrchol; 2. slabičný vrchol (V), nukleus, tvořený vokálem, diftongem nebo sonorním konsonantem (viz. kap. 3.1); 3. slabičnou kodu (K), tj. konsonant nebo konsonantická skupina, která následuje za vrcholem. Prétura a koda jsou části fakultativní.“ (Str. 62, Popis rýmu)

Tím nechci knihu nijak hanět, je odborná a je skvělá. Ale je odborná opravdu hodně – na zkoušku bych se to učit nechtěl.

Když jsem se nořil (a následně topil) v popisu pravidel sylabotónického systému, jímala mě hrůza nad představou básníka, přemýšlejícího nad obsazováním pozic. Autoři to ale rozptylují hned v úvodu:

Korespondenci jazyka a metra popisujeme tzv. korespondenčními pravidly, která formulujeme na základě analýzy rozsáhlého korpusu básnických textů. Dodejme, že všechna zde uvedená pravidla jsou deskriptivní, nikoliv preskriptivní – jedná se o zobecnění principů výstavby českého sylabotónického verše, nikoliv o soubor předpisů, jimiž by se měl básník řídit. Tak je také třeba chápat formulace typu ‚zákaz‘, ‚mohou být realizovány‘ apod.“ (Str. 31)

Jde tedy jen o popis toho, co je časté, básníci prostě tvoří… Nebo ne? V kapitole o historii českého verše se totiž dočítáme o Dobrovského prozodické reformě, přísném dodržování metrické normy májovci a ještě přísnějším ruchovci a lumírovci, takže nějaké předepisování alespoň v minulosti nejspíš bylo...

A konečně jsem pochopil rozdíl mezi metrem a rytmem! Metrum říká, jak se střídají silné a slabé pozice, zatímco rytmus říká, jak a čím se tyto pozice obsazují, čím se metrum realizuje (přízvučnou slabikou, nepřízvučnou, monosylabem apod.).

Velmi originální je použití obsahu knihy jako grafiku na obálce – rovnou vidíte, co kniha obsahuje; tušíte, že půjde o text, slova a slabiky; a graficky to vypadá také dobře.

Na závěr můžu jen zopakovat, že učebnice je to skvělá a pokud poezii čtete nebo dokonce píšete, měli byste si ji alespoň prolistovat. A já už se těším na další pripravovanou publikaci, na Úvod do teorie vyprávění.

nakladatelství Filip Tomáš - Akropolis, Praha 2013, ISBN 978-80-7470-051-4, cena 239 Kč

12345
1449097260000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online