Wuwejův zápisník

David Václavík: Náboženství a moderní česká společnost

21.06.2015 00:23, Wu | knihy | duše | sociologie | komentáře -

obálka Náboženství a moderní česká společnostUž jste se setkali s tvrzením, že Češi jsou nejateističtější národ na světě? V téhle knize se mimo jiné dozvíte, že to není pravda – a proč. Protože ale k pochopení situace je třeba rozebrat celý historický vývoj v jednotlivých etapách, nebudu sem závěr knihy psát a místo toho k jednotlivým názvům kapitol přidám pár citací.

Kniha začíná kapitolou „Moderní společnost a náboženství – Několik obecných poznámek místo úvodu“, v níž autoři diskutují otázku náboženství a identity a především sekularizace.

Jinými slovy řečeno: sekularizace s sebou přináší demonopolizaci náboženského života. V nové pluralitní situaci již nemohou bývalé ‚náboženské monopoly‘ (tedy trdiční církve) považovat členství svých klientů za zcela samozřejmé, ale naopak jsou konfrontovány se svobodou volby, která je pro ně nejen nepříjemná, ale v jistém smyslu i destruující. Výsledkem je tak stav, v němž náboženské tradice, které byly dříve autoritativně vnucovány, jsou nyní nabízeny klientům (potenciálním členům), kteří ovšem nejsou nijak nuceni je ‚koupit‘. Pluralitní situace je proto situací tržní, v níž se náboženské instituce stávají tržními subjekty a náboženské tradice spotřebním zbožím.“ (str. 38)

Následuje mapování historického vývoje, které začíná kapitolou „Bůh a národ – Náboženství a Češi v dlouhém 19. století“. Tady se vypořádáme s myšlenkami o katolickém národě (rekatolizace byla patrně úspěšná), o národě Husově, o liberálním národě a o pragmatismu. Jeden z faktorů byla antikatolická rétorika politických stran:

Obecně je možné říci, že na konci 19. století již byla antikatolická rétorika a jakási principiální nedůvěra vůči náboženským institucím nedílnou součástí ideologie velké části českých politických stran.“ (Str. 69)

Jak nás upozorní kapitola „Národ vzdalující se Bohu“, zmíněná rétorika byla následně rozvíjena jako nástroj podporující identitu a legitimitu nově vzniklého státu:

Zásadním zlomem v masové identifikaci s náboženským indiferentismem se stal vznik samostatné Československé republiky v říjnu 1918. Národně-liberální antikatolicismus a antiklerikalismus se stal významnou součástí vznikajícího politického systému nově vzniklého státu a zároveň nejdůležitějším interpretačním klíčem pro výklad vlastní identity a tím i nástrojem pro vytváření tolik potřebné legitimity vlastní samostatnosti.“ (Str. 71)

Komunistický režim v podstatě navazoval a tradiční nedůvěru k náboženským institucím prohluboval (kapitola „Národ odloučený od Boha“):

Jinými slovy řečeno: více než dvě třetiny české populace zastávaly vůči náboženství indiferentní postoj. Nebylo pro ně zásadním problémem, spíše znamenalo možnou komplikaci, které je lepší se vyhnout. Příčinou tohoto postoje nebyl jen politický oportunismus a pragmatismus ‚malého českého člověka‘ v době normalizace, ale také komunistickou mocí umně využitá tradiční averze a nedůvěra vůči náboženským institucím a organizacím. S jistou nadsázkou můžeme říci, že právě v době normalizace byl završen postupný přerod českého antiklerikalismu v náboženskou lhostejnost podtrhnutou ‚rovnicí‘: náboženství = náboženská instituce = problém.“ (Str. 123)

Po revoluci přichází novinky, tekutá víra a nová náboženská hnutí (kapitola „Národ hledající Boha – Náboženství v rodící se pluralitní společnosti“).
Jak jsou na tom náboženské organizace dnes (kapitola „Co dál? Náboženství a česká společnost na počátku třetího tisíciletí“)? Mají to těžké… Ztrácejí nejen klienty, ale obrazně řečeno i půdu pod nohama:

Jinými slovy řečeno: se zvyšováním množství struktur věrohodnosti (náboženských organizací) působících na jednom trhu, klesá věrohodnost každé z nich, neboť v široké nabídce si nemůže žádná z nich osobovat právo na samozřejmost a tudíž objektivnost. Jednotlivé náboženské skupiny se tak vlastně snaží udržovat při životě své omezené subsvěty v konfrontaci s pluralitou jiných konvenčních subsvětů. Mnozí jedinci však nejsou s to se s takovou situací smířit, a proto velmi často inklinují k těm skupinám, které vyvolávají pocit jistoty a bezpečí tím, že trvají na přísných dogmatech a kladou náročné podmínky na chování svých členů. Paradoxnost celého problému je tak podtržena – soudobý náboženský život je vlastně směsicí tolerance a fanatismu.“ (str. 38)

A tak by se dalo pokračovat, ale přečtěte si sami, jak je to s vírou a ateismem Čechů dnes.

Studie je mimořádně zajímavá; uvádí teoretický základ, na základě výzkumů, sčítání a dalších pramenů vysvětluje vývoj náboženství a spirituality, dosavadní vysvětlení či pojetí podrobuje kritice a popisuje současnou situaci. Vše je precizně zpracované a podložené, pokud vás téma zajímá, nebudete litovat.

nakladatelství Grada Publishing, Praha 2010, ISBN 978-80-247-2468-3, cena 39 Kč (Levné knihy)

12345
1434838980000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online