Wuwejův zápisník

Vítězslav Nezval: Básně 3

19.09.2014 20:05, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Vítězslav Nezval: Básně 3Třetí díl výboru z díla Vítězslava Nezvala je nerozpornější – je to pochopitelně dané obdobím, které postihuje, a šíří Nezvalova záběru. Od politické agitky až k za srdce beroucím pasážím lásky a bolesti.

(...)
Má slza pramení z tvých očí zpod tvých řas
Je tvá je tvá i má a prozrazuje nás
Ty pláčeš viděním já slepotou a přece
Tvůj pláč se odráží v mém jako nebe v řece
V řece jež vysychá jež se propadla
My pláčem pláčeme jako dvě zrcadla
Ty pláčeš viděním v travinách plných píšťal
Já pláču slepotou jak zamlžený křišťál
Ty pláčeš viděním pouťové trumpety
Já pláču slepotou střep pod vodomety
Ty pláčeš viděním kolébky jež je prázdná
Já pláču slepotou nevidoucího blázna
Ty pláčeš viděním jež nechceš vidět už
Já pláči slepotou já pláči jako muž
(...)
(Pět minut za městem, str. 120)

Výbor začíná sbírkou 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida. Jak už jsem zmínil minule, byl to úlevný útěk od surrealistického požadavku na volný rým. Řemeslně skvělé verše, přesné rýmy – ale na vyděděnce a vzdorného chudáka dokonalé příliš a tak působí nepřirozeně a uměle. Pro více podrobností k Robertu Davidovi se podívejte na speciální recenzi.

Následuje sbírka Pět minut za městem. Nezval ji psal v těžkém období v roce 1939. Tehdy po výhružce udání gestapu odjel do Brna za svou matkou a toužil po tom, aby za ním jeho láska Lilly Hodáčová přijela. Je to jedna z jeho nejkrásnějších sbírek, myslím. Láska, touha, přesahy, pocta Jiřímu Mahenovi, odraz Mnichova v básni Historický obraz a další...

(...)
Nářek slzy pýcha vilnost sebetrýzeň
Tyto nápoje jsme do dna vypili
Otrávení jimi máme novou žízeň
Žízeň posmrtnou jak loňské obilí
(..., Cesta, str. 166, sbírka Pět minut za městem)

Kůň a tanečnice jsou básně vesměs inspirované cirkusovým prostředím, souvisejí s vlnou zájmu, kterou vyvolalo vydání Bassova Cirkusu Humberto. Nijak mě nezaujaly, stejně jako Balady Manoně, které – ač jde o pěkné milostné verše – působí opět trochu divadelně (aby ne), příliš stylizovaně a jaksi odtažitě.

Sbírka Křídla sice obsahuje oslavné ódy na Stalina, Čínu nebo komunistickou stranu, ale třeba také báseň ‚Až se ti zasteskne‘, jejíž důvěra, upřímnost, jistota a touha přimrazí k zemi:

Až se ti zasteskne,
přijď.
Až se ti slza v oku zableskne,
ty přijdeš, viď!
Z té noci přeteskné
nezbude ani hvězda, ani rybářská síť
a nový den se rozbřeskne.
Ty přijdeš. Přijď!
(Až se ti zasteskne, str. 355, sbírka Křídla)

Poslední zařazená sbírka, resp. výbor z básní z pozůstalosti, je nazvána Nedokončená. Čas od času v ní něco zaskřípe, jako třeba v básni Černé moře, i mistr tesař se někdy utne:

(...)
Předevčírem rýma hrozila,
teď na slunci jak prasíla
nevinně vytéká ti z nosu.
(..., Černé moře, str. 438)

Ale nic to nemění na jeho neobyčejném talentu.

Na můj stan spadl žlutý list,
na můj stan otevřený k lesu.
Podzim je tady, škoda hnízd.
Škoda těch knih, jež chtěl jsi číst,
těch hnízd, těch žen, těch očí barvy vřesu.
(Povzdech, str 320, sbírka Křídla)

Knihu uzavírají komentáře – rozvržení edice, analýza posledních tří etap, informace k textu a poznámky k jednotlivým sbírkám.

nakladatelství Host, Brno 2013, ISBN 978-80-7294-703-4, cena 349 Kč

12345
1411149900000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online