Wuwejův zápisník

Jan Bílý: Vidím v tobě Boha, vidím v tobě Bohyni

13.08.2014 23:23, Wu | knihy | duše | komentáře -

obálka knihy Jan Bílý: Vidím v tobě Boha, vidím v tobě BohyniNázev knihy odkazuje na třetí stupeň vztahů, intimní splynutí popisované Davidem Deidou, ale rozhodně nejde o pouhé rozpracování Deidových myšlenek. Ve dvanácti esejích tu Jan Bílý zúročuje mnoho let své praxe.

Po několika desetiletích práce s lidmi a také po bezmála čtyřiceti letech mých vlastních vztahů, rozchodů, lásky i bolesti jsem přesvědčen, že máme-li se dostat do onoho vytouženého pokročilého partnerství, musíme nejprve zpracovat všechny závislosti, vyléčit dětská traumata a opustit nenaplněná přání, krásné, ale nefungující iluze a stud z našeho selhání.“ (Str. 13)

Praxe, která mnoha způsoby ukazuje věčný problém – nevědomá, zakódovaná očekávání a traumata, nesená z dětství a ovlivňující současné vztahy. Jan Bílý používá konstelace a tak se o jejich příklady hodně opírá, několik kapitol jsou přímo popisy konkrétních konstelací a jejich dynamiky.

'Ano, tak to je,' říká téměř vždy konstelace, kterou na podobná témata stavíme; ukazuje, že Kateřina to podvědomě chtěla – její rodiče se sice nerozvedli, ale její otec byl buď v práci, nebo u milenky, a pro rodinu naprosto nepřítomný. A tak si na nepřítomnost mužů zvykla. Také Dan přitahuje situace, které souvisí s jeho dětstvím. Jako malý kluk se musel starat o mámu a to bylo něco nad jeho síly. A tak má dodnes implantovanou hrůzu ze 'starání se' a volí raději svobodu a útěk. Vše se zdá být pokračováním toho, co oba zažili v dětství. Tečka. Jak jednoduché.“ (Str. 10)

Esej věnovaná lásce upozorňuje na další důležitou věc, vycházející z rodinných a partnerských konstelací – pokud o partnerovi říkáme, že on je ten jediný/jediná, dochází k záměně, protože jediný/jediná jsou vždy jen máma a táta. „Ti jsou opravdu jediní ve smyslu, že máme vždy jen je, jedny rodiče.“ (Str. 17)

Takže můj první krutý závěr zní: Kdykoli si myslíme, že ten druhý je jediný, nejenže jde o omyl, ale my tím vlastně potvrzujeme, že v partnerovi vidíme jednoho z rodičů. A to je ošemetná věc. Neboť – na rodičích jsme byli coby děti závislí.“ (Str. 18)

Žádní rodiče nejsou dokonalí a tak se často stává, že dětem něco chybí – ale v partnerovi to nalézt nelze....

Pokud v našem dětství vznikl jakýkoli nedostatek ohledně našich rodičů, většinou tedy chybění rodiče toho opačného pohlaví, nelze tento nedostatek zaplnit současným vztahem. Ta černá díra v nás je prostě jinde, než kde se ji pokoušíme zaplnit.
Pokud nám tedy od partnera něco chybí, je nutné se zeptat, opravdu zpytovat naše pocity, co přesně to je. Chybí nám sex, tělesné dotyky, objetí, něžnost, fyzická blízkost? Tak jako to bylo s naší matkou? Chybí nám opora, síla, někdo, kdo rozhodne, kdo pomůže, na koho je spoleh? Jak to bylo s naším otcem? Chybí nám důvěra, že ti, koho potřebujeme, zůstanou, protože vztah našich rodičů také nebyl stabilní? To vše jsou příklady 'chybění', které mohou patřit někomu jinému, než partnerovi nebo partnerce. Jsou to často skryté závislosti, které s láskou nemají mnoho společného.
“ (Str. 19)

Další kapitoly probírají svobodu, sex a polaritu mezi mužem a ženou, nepřítomnost, kmenovou duši, poněkud kontroverzní polyamorii… Jak jsem byl z Kruhu mužů rozpačitý, tak tady nemám sebemenší pochybnost, rozhodně doporučuji.

A pozor, přestože je kniha útlá, je třeba ji číst opakovaně, je v ní mnoho myšlenek a mnoho zkušeností.

nakladatelství Synergie Publishing SE, 2014, ISBN 978-80- 7370-327-1, cena 149 Kč

12345
1407964980000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online