Wuwejův zápisník

Mark Benecke: Proč se špagety nedají přelomit na dvě části

16.06.2014 00:19, Wu | knihy | věda | komentáře -

obálka knihy Mark Benecke: Proč se špagety nedají přelomit na dvě částiMožná znáte každoročně udělované Ig Nobelovy ceny, úsměvné ocenění pro nejbizarnější vědecké studie. Na Harwardské univerzitě je každoročně propůjčuje časopis Annals of Improbable Research, který se na psaní o bláznivých výzkumech specializuje. Důležité je, že jakkoliv střelené jsou nápady a motivace, jsou studie vedené vědeckou metodologií, experimenty jsou opakovatelné a tedy jejich závěry můžeme brát vážně.

Mark Bennecke se na vydání časopisu podílí od prvního čísla v roce 1997 a má přístup ke všem navrhovaným tématům. Tato kniha je již druhý výběr toho nejlepšího a nabízí opravdu pěknou porci. Dozvíme se mimo jiné,

  • proč mají potetovaní lidé více sexu
  • proč se špagety při ohýbání držením na obou koncích rozlámou na tři až šest kousků
  • jestli se kaprům líbí Mozartova hudba
  • jestli v husté kapalině (slizu) budeme plavat rychleji nebo pomaleji
  • kolik skupinových fotek se musí udělat, aby mezi nimi byla alespoň jedna na níž nikdo nemrkl
  • jestli pěkní profesoři vyučují lépe
  • pod jakým tlakem vystřikují tučňáci trus z hnízda
  • že křupavost a čerstvost bramborových lupínků poznáváme především sluchem
  • jestli lékaři opravdu mají tak strašný rukopis
  • a spoustu dalšího.

Popsané studie jsou výborné, jediné, co mi vadilo, je autorův trochu křečovitý smysl pro humor. Sarkasmus či ironie místy spadá až do nesrozumitelnosti a tak nefunguje: „Celkové hodnocení IG: Ach, kdyby tak ještě žil starý dobrý Brehm! Mopslíky považoval za hloupé a pudly za chytré. A lva, kterého si v mládí držel v Africe, Brehm jednoduše zmrskal bičem, když neposedný domácí mazlíček jednou provedl lumpárnu. Tak jednoduché to může být – proto kolegové psychologové, kteří se příliš orientují na osobnost, žádnou Nobelovu cenu nedostanou.“ (Str. 101)

Kromě samotného předmětu výzkumu se dozvíme spoustu zajímavých informací, například kolik dokážeme vnímat objektů najednou:

(...) to, co vidíme, neomezuje pouze pozornost, ale také samotný náš mozek: Horní hranice pro současně vnímané předměty nebo osoby se pohybuje kolem čtyř. To také vysvětluje, proč je film s gorilou dvojnásobně záludný: Za prvé vydá vedoucí experimentu zavádějící pokyn a za druhé je ve chvíli, kdy se objeví gorila, v záběru více osob než čtyři.“ (Str. 165)

Nebo za jak dlouho pomíjí zamilovanost:

Nakonec jedna dobrá zpráva: Komu od této chvíle připadá příliš nebezpečné zamilovat se a chce se vystříhat romantických citů, aby nepřišel o rozum: Stačí počkat. ‚Po dvanácti až osmnácti měsících znovu stoupne množství 5-HT v krvi,‘ informují italští kolegové. ‚Stejně jako u pacientů, kteří byli ze svých obsesí vyléčeni, dosáhnou hodnoty opět normální úrovně. I naši testovaní studenti – přinejmenším v tomto ohledu – se vrátili znovu k normálu jako všichni ostatní lidé.‘“ (Str. 174)

A také závěrečný slovníček pojmů, v textu knihy označených hvězdičkou, přijde vhod.

Stroopův test: Nazvaný podle psychologa Johna Stroopa (publikovaný 1935); dříve se touto problematikou zabývali už němečtí psychologové. Příklad Stroopova efektu: Slovo ‚zelený‘ je přečteno rychleji (tedy rychleji zpracováno mozkem), pokud je vytištěno zelenou barvou. Je-li slovo zelený naopak vytištěno červeně, oranžově, modře, žlutě (a tak dále), trvá jeho přečtení podstatně déle. Mozek se musí víc namáhat.“ (Str. 221)

Jako celek je tedy kniha velmi doporučeníhodná.

nakladatelství Moravská Bastei MOBA, Brno 2010, ISBN 978-80-243-3808-8, cena 249 Kč

12345
1402870740000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online