Wuwejův zápisník

Susan Cainová: Ticho

20.03.2014 00:01, Wu | knihy | duše | komentáře -

obálka knihy Susan Cainová: TichoIntrovert, zaměřený spíše na vnitřní svět, je už z podstaty v nevýhodě proti extrovertům. Těžko se mlčením prosazovat proti výrazné promluvě… Susan Cainová, sama introvertka, je si toho dobře vědomá, a protože ji téma odjakživa zajímalo, věnuje se mu dlouhodobě. V knize shrnuje různé způsoby chápání introverze a extroverze (co psycholog, to jiný rozsah):

Přesto se současní psychologové shodnou na několika důležitých bodech: například že se introverti a extroverti liší v úrovni vnější stimulace, kterou potřebují, aby dobře fungovali. Introverti se cítí ‚v pohodě‘ při nižší stimulaci, například když popíjejí víno s blízkým přítelem, luští křížovku nebo čtou knihu. Extroverti si užívají mimořádné vzrušení, které vychází z činností, jako je setkávání se s novými lidmi, lyžování na strmých svazích a pouštění hudby naplno. (...)
Spousta psychologů se též shodne na tom, že introverti a extroverti pracují odlišně. Extroverti mívají sklon se s úkoly rychle vypořádat. Činí rychlá (občas ukvapená) rozhodnutí a vyhovuje jim řešit víc úkolů najednou (multitasking) a riskovat. Baví je ‚vzrušení z lovu‘ takových odměn, jako jsou peníze a postavení.
Introverti často pracují pomaleji a s větším uvážením. Rádi se zaměří vždy na jeden úkol a dokážou se velmi dobře soustředit. Jsou relativně imunní vůči lákadlům bohatství a slávy.
“ (Str. 23)

A dále podrobně představuje výzkumy a závěry několika vědců bádajících po příčinách rozdílů v reakcích introvertů a extrovertů:

Já slovo introvert užívám záměrně v širším smyslu. Vycházím z náhledu psychologie Velké pětky, ale současně přibírám jungiánský pohled na vnitřní svět introverta coby ‚nevyčerpatelné kouzlo‘ a subjektivní zkušenost, výzkum Jeroma Kagana o vysoké reaktivitě a úzkosti (viz. kapitoly 4 a 5), práci Elaine Aronové o citlivosti při používání smyslů a jejím vztahu ke svědomitosti, intenzivnímu prožívání pocitů, zaměření do nitra a hloubce zpracování vnějších podnětů (viz kapitola 6) a různé další výzkumy o vytrvalosti a koncentraci, které introverti používají při řešení problémů, přičemž většinu báječně shrnula práce Geralda Matthewse (viz kapitola 7).“ (Str. 295)

Hned na začátku mě zaujalo líčení prestižních škol, jejichž styl výuky i organizování studentského života v kampusech jsou jednoznačně orientované navenek. Pro introverty zničující a tak školy produkují budoucí manažery specifických vlastností. Také Kaganův výzkum je velmi zajímavý – při vystavení malých dětí silným impulsům některé reagují bouřlivě a jiné spíše zvědavě. A když vyrostou, jsou z těch bouřlivých… introverti! Protože jejich nervová soustava je příliš citlivá… K podobným závěrům dochází i Aronová při zkoumání senzitivity:

Další věc, kterou Aronová i citlivých lidech zjistila, je, že jsou výrazně empatičtí. Jako kdyby je od emocí druhých i od tragédií a krutosti světa odděloval tenčí předěl. Mívají velmi silné svědomí. Vyhýbají se násilným filmům a televizním pořadům. Výrazně si uvědomují následky selhání vlastního chování. V sociálních strukturách se často zaměřují na předměty, jako jsou osobní problémy, které považují za ‚příliš závažné‘.“ (Str. 155)

Styl knihy je emotivní, autorka mluví o svých zkušenostech, o tom jak s vědci diskutovala, při uvádění příkladů aktéry charakterizuje a přibližuje se jim, ostatně i z názvů kapitol můžete cítit barvitost a angažovanost:

  • Vzestup ‚Schopného a sympatického chlapíka‘ (Jak se extraveze stala kulturním ideálem)
  • Mýtus charismatického vůdcovství (Kultura osobnosti o sto let později)
  • Když spolupráce zabíjí kreativitu (Nástup nového skupinového myšlení a síla práce o samotě)
  • Je temperament naším předurčením? (Přirozenost, výchova a orchidejová hypotéza)
  • Co se skrývá za temperamentem (Role svobodné vůle /a tajemství mluvení na veřejnosti pro introverty/)
  • ‚Franklin byl politik, ale Eleanor hovořila z hloubi svědomí‘ (Zůstat chladným není umění)
  • Proč se Wall Street zhroutil a Warren Buffet prosperuje? (O tom, jak introverti a extroverti myslí /a zpracovávají dopamin/ jinak)
  • Jemná síla (Američané s asijskými kořeny a ideál extraverze)
  • Kdy byste při jednání měli být extrovertnější, než jste ve skutečnosti?
  • Komunikační propast (Jak hovořit s příslušníky protichůdného typu)
  • O ševcích a vojevůdcích (Jak vychovávat tiché děti ve světě, který je neslyší)
  • Závěr (Říše divů)

Ke konci knihy najdete i rady, jak „přežít ve světě, který nepřestává mluvit“; vše je kvalitně ozdrojováno; citací a poznámek je sedmdesát stránek.

Naše osobnost též utváří náš společenský styl. Extroverti jsou lidé, kteří oživí vaši společenskou večeři a vděčně se budou smát vašim vtipům. Umějí být asertivní, dominantní a výrazně potřebují společnost. Extroverti přemýšlejí nahlas a za pochodu. Raději hovoří než poslouchají, zřídkakdy jim dojdou slova a tu a tam z nich vypadne něco, co nikdy říct nechtěli. Snášejí dobře konflikt, ale nikoliv samotu.
Introverti na druhou stranu mají výrazné sociální dovednosti a užívají si společenské akce i obchodní setkání, ale po nich chtějí být doma a v pyžamech. Rádi vydávají svou sociální energii na blízké přátele, kolegy a rodinu. Častěji poslouchají než hovoří, myslí dřív než mluví a často mívají pocit, že jsou schopni se vyjádřit lépe písemně než v rámci konverzace. Mívají odpor ke konfliktům. Spousta z nich má hrůzu z nezávazné konverzace, ale baví je hluboká diskuse.
“ (Str. 23)

Je to velmi útěšná kniha, jste-li introverti, a velmi prospěšná pro extroverty – pomůže jim pochopit odlišné chování některých svých přátel či kolegů. Nějaké recenze: Daniel Hlas, Michal Kašpárek.

nakladatelství Jan Melvil publishing, Brno 2012, ISBN 978-80-87270-43-1, cena 369 Kč

12345
1395270060000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online