Wuwejův zápisník

Pierre Dukan: Muži to rádi oblé aneb Proč se přirozená krása stala tabu

08.10.2013 01:15, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Pierre Dukan: Muži to rádi oblé aneb Proč se přirozená krása stala tabuTéma knihy mě jako prakticky každého muže nemohlo nechat klidným a tak jsem neváhal ani okamžik. Po prvním prolistování mě jen zamrzelo, že nemá žádné ilustrace, protože mluvit o křivkách a žádné neukázat je barbarství, ale budiž, stejně každý ví, jak ony křivky ženského těla vypadají či vypadat mají.

Oblé tvary nejsou jen o trochu tělesné hmoty víc nebo míň. Nejedná se o doplněk, který si člověk vybírá podle žhavých novinek, módních trendů nebo sezóny. Je to naprosto normální a nepostradatelný tělesný rys a jeden ze čtyř až pěti poznávacích znaků, které vyjadřují samotnou podstatu ženskosti.“ (Str. 207)

Ledva jsem se ale začetl, začaly mi věty nějak drhnout. Pirre Dukan totiž zvolil příliš expresivní jazyk, příliš afektovaný. Na každé stránce je něco nesmírného, šokujícího, převratného nebo podobně nabitého.

Tento převratný poznatek vyvádí z míry především zastánce vlády lidského ducha, kteří měli vždy monopol na humanitní vědy, a nevyhnutelně vede k srdcervoucímu přehodnocování.“ (str. 16)

Zejména v první části, kde mluví o biologickém podmínění a signálech, je navíc plno nemístného zjednodušování.

V očích prvním lidských lovců bylo dítě plodem ženina těla a patřilo pouze jí. Oni samotní nebyli naprogramovaní k tomu, aby jednotlivé děti poznávali nebo milovali a už vůbec ne k tomu, aby je živili, a tím jim pomáhali přežít.
Tehdy jsme se dostali na křižovatku naší doposud nejisté existence. Lidskému rodu hrozilo vyhynutí, protože v sobě neměl dostatek lidskosti. Ve snaze předejít podobnému fiasku se do všeho opět vložila příroda a přidala poslední článek, kterým uzavřela řetěz lidské sexuality.
“ (str. 70)

Jako by snad něco takového hrozilo, jako by se začala rodit nezralá mláďata lusknutím prstu. Nebo mávnutím kouzelné hůlky:

Příroda proto ještě jednou mávla kouzelnou hůlkou a žena se postavila pohlédla muži do tváře. Od toho dne muži vědí, komu vděčí za svou rozkoš.“ (Str. 73)

Ano, jistě, permanentní prsy (ačkoliv tvoří funkční překážku při velkých pohybech v rameni), výrazné rty (bez žádné jiné funkce), ztráta ochlupení celého těla kromě několika důležitých míst a dost možná i Dukanem zmíněná křivka boků a stehen, zakulacená a napjatá, to vše má smysl v sexuální signalizaci. Nedá se to ale takhle strašlivě zjednodušit. Ostatně sám Dukan to připouští (o to je to horší): „Popsané změny a jejich specifika sice nejspíš neprobíhaly tak schematicky, ovšem zmapování evoluce trvající přinejmenším milion let by si jinak vyžádalo mnohem obsáhlejší publikaci.“ (Str. 82)

Evidentně má nastudované zdroje, ale to mu – bohužel – nebrání s nimi zacházet svévolně, používat halasné formulace a senzacechtivý styl.

Nikdo mi nevymluví, že trestná výprava proti oblým tvarům není výsledkem tiché dohody uzavřené s jalovou beztvarostí, která přihrává na smeč frigiditě a impotenci.“ (str. 92)

Druhá část je věnovaná kulturnímu tlaku na ženy a kulturou podmíněné deformace ideálu ženské krásy, ženské postavy. Prochází první vlaštovky ve středověkém umění, vliv konzumu, feminismu, módního průmyslu, preference homosexuálních módních návrhářů a mediální realitu ženských časopisů.

Středověk tudíž předkládá dvojí pojetí oblých křivek. Církevní jazyk v nich vidí ďáblovo pokušení, čímž jen dokazuje, že si plete nebe a dudy. Světský jazyk si naopak uchovává zdravý rozum, díky němuž v těchto tvarech vidí spíše ruku Boží, a proto je také náležitě uctívá.“ (Str. 125)

A opět schematičnost – vykládat feminismus jako spiknutí pro zvýšení spotřeby je zavádějící, téměř jistě to nebylo tak, že by někdo přemýšlel, hledal nový odbyt a přišel na to, že je třeba ze žen udělat spotřebitele. Spotřeba a odbyt jistě hrály svoji roli, ale jako prakticky vždy, vývoj probíhá ve vzájemném ovlivňování. Bohužel Dukan to vykládá právě tím zjednodušujícím způsobem, který nutí pozdvihovat obočí a v duchu vrtět hlavou.

Kniha je zakončena několika otevřenými dopisy, vyzývajícími muže, novináře, návrháře, redaktory ženských časopisů nebo výrobce dámské konfekce k návratu k přirozenosti. K tomu lze jen dodat, že snad ani autor nemohl věřit, že by otevřený dopis mohl takto mocný kulturní tlak nebo jeho představitele jakkoliv změnit.

Krátce – závěry jsou bez diskuze správné, podklady zřejmě také, interpretace manipulativní a forma obtížná. Možná je styl bulvární záměrně a kniha je určená jinému publiku, pro mě byla ale zklamání – takové téma, a tak ho poničit. Škoda že ji nenapsal třeba Alain de Botton.

nakladatelství Rybka Publishers, Praha 2013, ISBN 978-80-87067-52-9 cena 259 Kč

12345
1381187700000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online