Wuwejův zápisník

David Giles: Psychologie médií

10.02.2013 01:08, Wu | média | duše | komentáře -

obálka knihy David Giles: Psychologie médiíKrátce po rozečtení jsem si poznamenal, že: „o této knize snad ani jinak než v superlativech mluvit nelze - ještě jsem se nesetkal s tak čtivou a zároveň fakty, teoriemi a zdroji podloženou studií.

David Giles má talent pro zpřístupňování obtížných témat a problematika médií - ač se to nezdá - obtížná je. Jen těch dohadů, zda a jak vyobrazení násilí nebo reklama na konzumenty působí, pokusů o vysvětlení, scestných experimentů... Jak relevantní mohou být výsledky pokusů v laboratoři, kdy se účastníkům promítá slepenec násilných scén bez jakéhokoliv kontextu, ve srovnání se skutečným životem, v němž násilná událost má vždy nějaké okolnosti? Ostatně totéž platí i pro filmy, ani v nich se násilí neukazuje samo o sobě.

Autorky nedávné metaanalýzy mediálního násilí (Savage a Yancey, 2008) shrnují stav věcí. Dospěly k závěru, že neexistuje jedna jediná studie, která by násilí testovala s užitím smysluplných měřítek - závisle proměnné agrese a přesného hodnocení skutečné expozice mediálnímu násilí, jež by se opíralo o jeho konzistentní a nezávislou charakteristiku. Argumentují, že to neznamená, že mezi mediálním násilím a agresí není žádný vztah, ale patrně používáme nevhodné metodologie, abychom ho prokázali. Kromě toho, i kdybychom uměli prokázat teoretickou a empirickou spojitost mezi mediálním násilím a agresí v laboratoři, ve skutečném životě jsou sociální faktory jako chudoba, vzdělání a reálné násilí natolik mocné samy o sobě, že média jsou jen zanedbatelnou přidanou hodnotou. Snažíme-li se vinit ze sociálních propadů média, patrně pláčeme nad nesprávným hrobem.“ (Str. 47)

Myslím, že pohled na obsah a názvy kapitol je výmluvný, snad každé téma mi připadá zajímavé.

  • Úvod do psychologie médií (Historie masmédií; Způsoby přemýšlení o psychologii a médiích)
  • Vlivy médií na sociální chování (Vlivy médií na prosociální a antisociální chování; Přesvědčování a reklama; Tělesný vzhled, poruchy příjmu potravy a média)
  • Publikum (Parasociální interakce; Celebrity a fanoušci; Média s účastí publika)
  • Zprostředkovaný sociální svět (Rámování a psychologie vlivu zpráv; Vývojová psychologie a média)
  • Nová média (Psychologie a internet; Psychologické otázky u nových médií)

Každá kapitola je na začátku uvedena krátkým shrnutím tématu a uzavřena tipy na další studie k tématu.

V této kapitole se zabývám výzkumem (většinou experimentálním a korelačním), který testoval efekt pouhého vystavení, a účinky opakovaného konzumování 'hubených' médií a lifestylových časopisů pro muže na nespokojenost s vlastním tělem, jídelní návyky a touhu po svalech. Rovněž se podíváme na fascinující 'pro-ana' fenomén, komunitu webových stránek, které propagují, obhajují či přímo oslavují a romantizují anorexii.“ (příklad z úvodního shrnutí pro kapitolu Tělesný vzhled, poruchy příjmu potravy a média, str. 69)

Krátce po dočtení jsem si uvědomil, že výše uvedené sice platí, pořád je to nejčtivější studie, ale nějaké mouchy přece jen má. Za prvé je stručná. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla rozsáhlejší ve všech ohledech. Za druhé, kapitoly o internetu jsou stručné přímo tristně, až se mi nechce věřit, že by psychologických studií byl takový nedostatek. Akademický výzkum sice je pomalý:

Akademická obec má s novými médii problém hlavně kvůli rapidnímu tempu změn, s nimiž je obtížné držet krok. Zdálo se, že e-mail bude nejdůležitějším komunikačním médiem 21. století, pak přišly sms a všechno bylo během pár měsíců jinak. Navzdory rychlosti technologického pokroku se navíc akademický výzkum trmácí svým starým tempem. Pořád trvá roky koncipovat, naplánovat, financovat, vést a publikovat jednu studii. Některé online časopisy sice uspíšily zveřejnění výsledků, ale prestižním žurnálům to trvá pořád stejně dlouho. Do toho mohou výzkumné projekty jeden rok vypadat slibně a druhý být úplně k ničemu, protože lidé jednoduše přestanou používat danou technologii.“ (Str. 139)

ale internet už tu s námi nějaký ten pátek také. Něco přes půl stránky textu o blozích, totéž o online nakupování či online identitě, čtvrt stránky o internetových závislostech nebo stránka o sociálních sítích je zoufale málo.

Přesto neváhejte, kniha za přečtení stojí, je plná zajímavých a především výzkumy podložených závěrů.

Jedna z raných teorií o internetové komunikaci předpokládala, že anonymita virtuální interakce umožní hráčům přetvořit se k podobě kohokoliv, kdo se jim líbí - filmové hvězda, sportovec, hrdina fantasy. Ukázalo se naopak, že nám nějak vyhovuje vidět odraz vlastní charakteristiky.“ (Str. 148)

Recenze: Martina Macáková.

nakladatelství Grada Publishing, Praha 2012, ISBN 978-80-247-3921-2, cena 349 Kč

12345
1360454880000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online