Wuwejův zápisník

O pocitu dospělosti

21.12.2012 01:05, Wu | duše | komentáře -

Čas od času si uvědomím, že se na svět pořád dívám očima dítěte, že se cítím mladě a mám chuť si hrát. A pak si řeknu, že už bych se mohl pomalu začít cítit dospěle a přemýšlím, kdy už to přijde. Kdy nastane ta chvíle a já už nebudu čelit vesmíru s pocitem, že jiní jsou zkušení a dospělí a jen já v tom plavu.

Nikdy - to jsem tušil už dávno. Kdysi jsem se poptával, jestli to ostatní mají stejně, jestli je také dospělost obešla obloukem. Prý ano. Už tehdy jsem na to mohl přijít, ale poznání mě udeřilo až teď.

Ta chvíle nepřijde, protože „cítit se dospěle“ nelze, lze se jen „chovat dospěle“!

To, že si dospělí připadají nějak jinak, jinak se cítí, je iluze dětství. Rodič přece všechno ví, má recept na všechno, poradí si. Dítě nevidí, kolikrát rodič tápe, netuší co dělá a jestli je to správně, kolikrát doufá, že se rozhodl správně. Pro dítě je všemocný.

Dospělý.

(Jen zamyšlení bez žádného významného závěru, jistě by se našly protipříklady; dospělost existuje, způsob řešení problémů, zodpovědnost, rozhled - ale tady je řeč o imaginárním vnitřním pocitu. K vnitřnímu dítěti je tu ještě traktát Richarda Bacha a skripta Marka Hermana, podívejte se.)

12345
1356048300000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online