Kniha je vskutku velkolepý počin. Klade si za cíl zmapovat současné městské subkultury, popsat jejich historii i současnost a zároveň ukázat členy kmene v jejich typickém prostředí. V každé kapitole tedy najdete na začátku obecný popis a historii od některého z příslušníků kmene či sympatizanta, většinou takového, který má nějakou mediální zkušenost, je novinář, muzikant, redaktor. Popis je prostřídaný celostránkovými a obklopený malými fotografiemi. Následuje rozhovor s typickým zástupcem, který tak dostává prostor vyjádřit své názory. Kapitolu uzavírá několik celostránkových fotek za sebou.

S překvapením jsem pročítal kapitolu za kapitolou, o některých kmenech jsem nevěděl vůbec nic (hipsteři, sneakers), u jiných jsem znal jméno, ale netušil jsem, oč jim jde a jak vypadají jejich symboly. Pro většinu mám pochopení, byť jsou často bizarní a není jasné co k tomu protagonisty vede; mentální problém jsem měl jen u sneakers, kde DJ Tuco říká, že „jsme si ve škole tenisky malovali, protože jsme si je jinak nemohli dovolit“ (str. 145), nebo „když potom vyrostete a máte dostatek peněz, můžete si opravdu pořídit ten pár, na který jste se jako děti chodili dívat jenom do výlohy.“ (str. 147) Proboha, které dítě se chodí dívat na tenisky?

Ukázka na iLiteratura, článek Jana Lukavce, recenze Jana Vávry, upoutávka s fotkami na iDnes a na BiggBoss.

Yinachi a Bigg Boss, Praha 2011, ISBN 978-80-903973-2-3, cena 620 Kč