Wuwejův zápisník

Dimitrij Plichta: Chlapec a moře

13.04.2012 00:51, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Dimitrij Plichta: Chlapec a mořeDavidovi je osm let a na rozdíl od svých vrstevníků tráví spoustu času v nemocnici. Trpí těžkým astmatem a nemůže běhat tak jako ostatní děti. O to víc čte, dobrodružné příběhy nejraději, a touží podívat se k moři. Strádá ale i duševně, maminka mu zemřela při porodu a táta pro samé starosti zapomíná na projevování lásky. Stíhá jen to nejnutnější, i výlety do přírody se změnily v povinnost a trénink dýchání. Ještě horší jsou plané sliby, které splnit nemůže nebo nechce, a tím ztrácí Davidovu důvěru.

Po incidentu v nemocnici, kdy ho lékař upozorní na závažnost situace, se táta nakonec odhodlá napsat do Francie tetě Kláře, zda by je nemohla pozvat. Sám tomu nevěří, neviděli se desítky let, ale stane se malý zázrak a teta je k sobě skutečně pozve. Druhý zázrak je úspěšné vyřízení všech formalit. Jenže ani cesta, ani vysněné moře nakonec moc nepomáhají, protože to důležité je vztah táty a syna - a ten se příliš nemění.

Až jedna vyjížďka lodí, kam je vezme jejich domácí, stařičký pan Goubin, začne ledy trochu lámat. David se nesmírně těší na další plavbu, jenže místo toho se pan domácí chystá na několik dní odcestovat... Nakonec po dlouhém přemlouvání svolí - dovolí Davidovi s tátou vyplout samotným. Bohužel společný zápal při rybaření, tátova nezkušenost a zrádnost moře je dostává do situace, před kterou je pan Goubin vysloveně varoval. Mají teď nepříznivý vítr, protiproudy a noc na krku.

'Aspoň si toho moře užijeme, viď, Davide,' řekl po chvíli, předstíraje klid a pohodu. Měl však výčitky svědomí. Když zabrala ryba, měl vytáhnout nůž, přeříznout šňůru a nedbat Davidových protestů. Měl se dívat na slunce, a ne na hodinky, které se zastavily. Měl zůstat tátou a odpovědným kormidelníkem, a ne podlehnout lovecké vášni. Udělal chybu. Udělal těch chyb mnoho. Řekl však, aby Davidovi nekazil radost: 'Až tvůj úlovek uvidí pan Goubin, ten bude koukat!'“ Str. 105

Jenže... unavený a s otevřenýma očima spící začátečník, obrovská vlna, nacházející nechráněnou záď, uražené kormidlo - a z plachetnice je pouhá větrem hraná hříčka. Zásob jídla a pití mají sotva na pár dní, loď neovladatelnou...

Tuhle knihu jsem dostal jako kluk, mohlo mi být tak devět, deset let - a hned mě uchvátila. Mluví o tom, jak neztrácet naději, jak přežít na moři i na pustém ostrově, i jak být spolu. Po letech jsem si ji přečetl znovu a líbí se mi pořád. Ovšem tentokrát jsem se na děj nedíval perspektivou chlapce, ale jeho táty. Strach o syna, zoufalství z nenadálé situace, snaha nedat to na sobě znát, totální vyčerpání při pokusech o opravu lodi a zajištění základních potřeb...

Táta neodpověděl. Otáčel mlčky rožněm. Co všechno o svém Davidovi ještě nevěděl! O čem asi přemýšlí, když civí na obrovský úplněk na bezmračné noční obloze? Co se v něm událo od chvíle, kdy byl na pohřbu tety Kláry? Byl jiný, když lítostivě a se slzami v očích řekl, taková krásná ryba, táto. A jiný, když řekl, nebudeme mít hlad, a sám vrazil rybě dýku do těla. A zase jiný, když se radoval nad zraněným žralokem a chtěl zabít ještě dalšího.“ (Str. 191)

Autor s přáteli postavili dvě plachetnice, podobné jako ta, na které své dobrodružství prožili David s tátou, a pak na nich s minimem přístrojů, inspirováni Alainem Bombardem, při desetiměsíční cestě přepluli Altantik. Nasbíraných zkušeností pak využil k naprosto věrohodnému vylíčení dobrodružství i ovládání lodi. Knížku lze s klidným svědomím doporučit každému klukovi, ať už je mu osm, třicet, nebo padesát let.
(Holkám pochopitelně taky.)

nakladatelství Albatros, Praha 1987, č. 13-769-87, cena 24 Kčs

12345
1334271060000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online