Wuwejův zápisník

Cormac McCarthy: Cesta

14.02.2012 00:05, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Cormac McCarthy: CestaMám sice postapokalyptické příběhy rád, ale musí skýtat alespoň trochu naděje, že přeživší dokáží fungovat, dokáží znovu vybudovat alespoň zlomek někdejšího světa. Naději na překonání konce a znovuzrození.

Tohle v McCarthyho knize rozhodně není. Cesta je čirá, destilovaná beznaděj, celý děj je strašlivě depresivní a troška výhledu do budoucnosti, jež zazní na konci, to nedokáže ani zastínit.

Sledujeme stručný, minimalistický popis cesty otce s malým synem, kteří se s trochou zásob snaží jít někam na jih, kde bude tepleji, protože další zimu už ve svém působišti nepřežijí. Během cesty se postupně z rozhovorů dozvídáme alespoň náznaky toho, co se stalo. Blíže neurčená celosvětová katastrofa zastihla mladý pár, čekající první dítě. Porod se odehrál doma, s nesmírným úsilím dítě udrželi při životě, ale spálený svět, plný všudypřítomného popílku, drancování a živoření ze zbytků civilizace, plný násilných a posléze kanibalistických band, nenechává žádné vyhlídky. Žena spáchá sebevraždu a lituje, že už nemají dostatek nábojů, aby osvobodila všechny... Muž v boji o přežití pokračuje (a vy přemýšlíte, jestli je to odvaha, nebo zbabělost před tím druhým řešením). Cesta po silnici je nebezpečná, zásoby jim nestačí, trpí hladem a zimou a od smrti je několikrát zachrání jen čirá náhoda.

V příkopu našel křemeny na křesání, ale nakonec bylo snadnější křísnout kleštěmi o kámen, pod nímž navršil troud politý benzinem. Další dva dny, pak tři. Hlad už měli opravdu pořádný. Celý kraj byl vypleněný, vybrakovaný, vydrancovaný. Nezbyl v něm ani drobeček. Noci mrazivé do morku kostí, tma jako v hrobě; svítalo dlouho a příšerně tiše. Jako ráno před bitvou. Chlapec byl průsvitný jako svíčka. Ohromnýma upřenýma očima připomínal mimozemšťana.“ (Str. 86).

Některé recenze píší, že zde zbyla naděje, naděje na další den - ale ne, není tam. Chlapcův táta sám v žádnou budoucnost nevěří, ví, že dlouho nepřežije, že vykašlávání krve nevěstí nic dobrého, a při životě jej drží jen upnutí se na vzdálený a vágní cíl. Někam dojít. Na jih.

Chlapec se díval stranou.
Co?
Zavrtěl hlavou. Nevím, co vlastně děláme, řekl.
Muž se nadechl, že odpoví. Ale neudělal to. Jen po chvíli řekl: Někde lidi jsou. Někde jsou a my je najdeme. Uvidíš.
“ (Str. 159)

Přidejte k tomu srdce trhající bezbrannost dítěte a příšerné rozpory, kdy se otec snaží chlapce učit, co je správné a že oni jsou ti dobří - a pak chlapci musí ze všech sil bránit pomáhat jiným.

Kniha je to vynikající, dialogy mají ohromnou sílu, ale doporučit vám ji mohu jen pokud jste dostatečně otrlí. Já se s ní budu vyrovnávat ještě dlouho...

Recenze Hanina Veselá, Johanka Pižlová, BoboKing, Richard Olehla.

nakladatelství Argo, Praha 2008, ISBN 978-80-7203-973-9, cena 279 Kč

12345
1329174300000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online