Wuwejův zápisník

Douglas Adams: Sbohem a dík za ryby

12.09.2011 23:59, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Douglas Adams: Sbohem a dík za rybyVeliký rozdíl oproti prvním třem dílům - roztříštěnost je pryč, žádná zběsilost a střídání zápletek se nekoná, děj je takřka lineární. Arthur Dent se vrátil na Zem, která až na pár detailů vypadá stejně jako vypadala před vogonskou demolicí, jeho dům pořád stojí a pod vrstvou prachu je všechno tak, jak to před lety opustil.

Ležel tiše, bez hnutí.
Vnímal okolní temnotu, zvolna uvolňoval končetiny od jednoho konce k druhému, zklidňoval a zpravidelňoval dech, až postupně vypudil z mysli všechny myšlenky, zavřel oči a byl naprosto neschopný usnout.

Nechce se mu zkoumat, co se stalo a jak je to možné, chce jenom zapadnout do svého života bez všech bláznivin a neuvěřitelností. Chce mít konečně klid - a nějakou dobu se mu to dokonce i daří.

Pocítil záchvěv vzrušení, protože instinktivně uhodl, kdo to je, nebo spíš, kdo by chtěl, aby to byl. Jakmile totiž víte, co chcete, aby bylo pravda, je instinkt nesmírně užitečný pomocník, protože vás přesvědčí, že to pravda je.

Tento díl je zklidňující nejen pro hlavní hrdiny, ale i pro čtenáře, je jako úplně jiná kniha. Jen humor a narážky, rozprostřené v textu, dokazují, že má stejného autora jako ty ostatní.

Posuďte sami - postřeh o vadách výrobků:

Jinými slovy - a to je skálopevný základ, na němž je založen celogalaktický úspěch této společnosti - povrchní konstrukční vady jejích výrobků zcela zakrývají jejich zásadní konstrukční vady.

O statistikách:

Zpráva o sčítání, stejně jako většina statistik, stála strašlivé množství peněz a neřekla nikomu nic, co by už nevěděl - snad až na to, že jeden každý obyvatel Galaxie má 2,4 nohou a vlastní hyenu. A protože to je evidentní nepravda, museli nakonec celou zprávu dát do stoupy.

Nebo o tom, jak všichni včetně vědců sklouzáváme k tomu vidět věci takové, jaké očekáváme (a ne takové, jaké jsou):

Já se mimochodem nesnažím nic dokázat. Jsem vědec a vím, co je zapotřebí k důkazu. Ale důvodem, proč si říkám svým dětským jménem, je připomenout si, že vědec musí současně být úplně jako dítě. Když něco vidí, musí říci, že to vidí, ať je to to, co si myslel, že uvidí, nebo ne. Nejdřív se dívat, potom myslet, a nakonec zkoumat. Ale vždycky se nejdřív dívat. Jinak uvidíte jen to, co jste čekali. Většina vědců na to zapomíná.

Ještě jsem si všiml, že celá série se mi postupně vytrácí z hlavy. Opravdu, při čtení jsem si zkoušel vzpomenout, proč že si Zafod Bíblbrox vymazal kus paměti - a nepřišel jsem na to. A takových věcí by bylo víc... Ale co, alespoň při příštím čtení budu mít zase samá překvapení.

nakladatelství Argo, Praha 2002, ISBN 978-80-257-0031-0, cena 198,-

12345
1315864740000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online