Wuwejův zápisník

Lenka Civade: Provence jako sen

19.07.2011 00:05, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Lenka Civade: Provence jako senLenka Civade pochází z Čech, ale provdala se za Francouze, kterému v knize počeštěně říká Honza Ludvík. Oba jsou umělci, milují Paříž a jejího uvolněného ducha, zároveň však propadli kouzlu Provence. Dokonce natolik, že s narozením prvního dítěte začali hledat, kde se usadí. Celé měsíce marně jezdili krajem, stále se jim nedařilo najít místo, které by k nim promlouvalo. Až konečně - na úpatí pohoří Luberon, kousek od vesnice Saignon, ho našli. Ne dům, zámek St. Quentin!

Zvláštní je, že když jsme po okolí hledali něco velkého k rekonstrukci a pak k projektu, nikdo nám o zámku nikdy neřekl. Po jeho koupi se ukázalo, že spousta lidí o něm věděla, jen jim zkrátka vypadl z paměti. I to bude naším úkolem, probudit Šípkovou Růženku v myslích těch, kdo ji kdy znali, a vrátit do světa živých...“ (Str. 29)

Tedy spíše zříceninu zámku; nejprve si museli zřídit provizorní bydlení, miniaturní buňku, důvěrně zvanou kadibudka. Ve které nakonec zůstanou přes tři roky, než se konečně mohou nastěhovat do prvních zrekonstruovaných místností.

Nejde o to, že máme za sebou už dvě jara a dvě léta na stavbě. Vadí mi, že strávíme v kadibudce i třetí zimu. Moje nadšení opadá naprosto evidentně. Co říct o zámku, o tom, jak postupují práce, nebo spíš nepostupují. Všechno se mi zdá pomalejší než na začátku. A určitě také je. Jinak to ani nejde. Prvotní nadšení pomalu vyprchává, postupně nás zmáhá únava a vyčerpání. Fyzické, psychické, finanční... Každý z nás už si prošel lehkou depresí. Není vidět konce, zima a déšť, nemocné děti, málo prostoru, práce nepokračují tak, jak by měly, prostě nic není v pořádku a sen se pozvolna proměňuje v noční můru.“ (Str. 100)

Spolu s nimi sledujeme postup oprav, shánění materiálu, řemeslníků, ale i spoustu odboček a popisů života na venkově, zajímavých lidí (Strýc Roger jednoznačně vede, „Sám podivín, nediví se ničemu. Naopak, podporuje mého muže nezřízenými výlevy nadšení nad krásou místa a nad tím, co všechno z toho jednou bude, co všechno se tu bude dít a konat. Nadšení si může dovolit, spravovat to nebude.“ Str. 38), postupu práce, dražeb materiálu a vybavení, výletů do historie zámku nebo zamyšlení nad lidskou touhou po změně a vrhání se do neznáma. A samozřejmě vnímáme podmanivé kouzlo Provence:

Kolik západů a kolik východů slunce mi bude dáno vidět tady na jihu? Budu stále hledat slova, tak nevýstižná k popisu hry světla a barev, chvění se atmosféry a rozlévání se tichých vůní Provence kolem dokola? Nebo se nabažím té krásy? Stane se, že neuvidím, že je vše kolem zalito zlatou barvou? Že neuvidím, jak se zlatá pomalu mění v temně fialovou a nakonec hluboce šedivou, než se rozplyne v hustou modrou až černou noc, s tak neskutečně hvězdnou oblohou?“ (Str. 11)

Oproti podobné knize Frances Mayesové (Pod toskánským sluncem) tato je pestřejší a neupadá do monotónnosti, navíc závěr ... ten mě opravdu překvapil. Zkuste, uvidíte.

Odkazy: recenze Blanky Kovaříkové, stránky Lenky Horňákové Civade.

Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2010, ISBN 978-80-7422-023-4, cena 189 Kč

12345
1311026700000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online