Wuwejův zápisník

Douglas Adams: Život, vesmír a vůbec

25.06.2011 23:59, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Douglas Adams: Život, vesmír a vůbecTřetí díl Stopařova průvodce mě nějak zmáhal - mám dojem, že překročil hranici, kdy se ze zábavné zběsilé parodie stává parodie zběsile únavná. Chápu, že záchrana vesmíru před bíle zbarvenými bojovými roboty z planety Krikkit, kteří vypadají jako hráči kriketu, je parodie na to, jaký má hra význam pro fanoušky; chápu, že vesmírný bistromatický pohon, kde přehráváním situací v běžném bistru

'Teď tedy víte,' pravil Slartibartfast zvolna míchaje uměle zkonstruovanou kávu, čímž současně uváděl do pohybu styčné plochy mezi reálnými a nereálnými čísly, mezi interaktivními vjemy mysli a Vesmíru, a tak generoval restrukturované matrice implicitně obsažené subjektivity, jež umožňovala jeho lodi přetvářet samotnou koncepci času a prostoru, 'jak to je.'

a trvalou neurčitostí na účtenkách

A tak teprve s příchodem kapesních počítačů se konečně zjevila šokující pravda: Čísla napsaná na účtenky z restaurace v prostorách restaurace se neřídí týmiž matematickými zákony jako čísla napsaná na jakékoliv jiné kousky papíru v kterékoli jiné části Vesmíru.

dochází ke změnám v celém vesmíru, je kritika kvality těchto restauračních zařízení; chápu i to, že se nepříjemné zážitky mohly vtělit do postavy nesmrtelného mimozemšťana, který si vzal za cíl urazit každou bytost v celém vesmíru... ale je to všechno uhozené už moc.

Arthur se vžil do své obvyklé krizové role, to znamená, že stál s otevřenými ústy a nechal události, aby se přes něj valily.

Spíše než děj jsem tentokrát sledoval jednotlivé nápady, jako třeba problém někoho jiného (PNJ):

Právě k ní dorazili. Další nejzvláštnější věcí na lodi bylo sledovat působení pole PNJ. Teď už jasně viděli loď takovou, jaká byla, jednoduše proto, že věděli, že tam je. Bylo však naprosto zřejmé, že nikdo jiný ji neviděl. Nebylo to však proto, že by byla neviditelná a nebylo to ani ničím podobně hypernemožným. Technologické postupy potřebné k tomu, aby se něco stalo neviditelným, jsou totiž tak nekonečně složité, že v devíti stech devadesáti devíti miliardách devíti stech devadesáti devíti milionech devíti stech devadesáti devíti tisících devíti stech devadesáti devíti případech z bilionu je prostě mnohem jednodušší a efektivnější věc odstranit a obejít se bez ní.

Nebo postřeh o bolesti, ten mě opravdu pobavil:

Ležel a těžce oddechoval ve vlhkém vzduchu a zkusmo ohmatával různé části těla, aby zjistil, kde by mohl být zraněn. Všude, kam sáhl, se ozvala bolest. Po chvíli zjistil, že je to proto, že ho bolí ruka. Vypadalo to, že si vymkl zápěstí.

Překvapilo mě, že jsem si z minulého přečtení celé série ze „Života, vesmíru a vůbec“ nepamatoval vůbec nic. Asi na mě tehdy zapůsobil stejně jako tentokrát.

Nakladatelství Argo, Praha 2002, ISBN 978-80-257-0037-2, cena 198 Kč

12345
1309039140000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online