Wuwejův zápisník

Erlend Loe: Tiché dny v Mixing Part

24.02.2011 00:37, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Erlend Loe: Tiché dny v Mixing PartPo dvou zklamáních (Ryba, Fakta o Finsku) další kniha, jejíž čtení jsem si opravdu užíval. Vypráví o starším manželském páru, který tráví dovolenou se svými dětmi v Německu. Bror Telemann, divadelní režisér, Německo nesnáší, jeho žena miluje; on chce celé dny psát a sbírat materiál na pořádnou divadelní hru, ona chce chodit na výlety a poznávat kulturu, a tak by se dalo pokračovat. Mnoho drobných neshod, které pomalu přerůstají v důkladnou manželskou krizi.

Nečekejte ale dramatické napětí nebo stresující čtení, Erlend Loe nikdy nepřekročí hranici, kdy se z úsměvné situace stává tragédie. Dokonce i když Teleman skončí v nemocnici, neboť se do svého psaní „skutečného“ divadla zabral až přespříliš a po vyražení dveří do koupleny jej nalezli nahého s elektrickým zubním kartáčkem ... no, raději si to přečtěte. Chci říct, že i taková situace je popsaná s nadhledem a budete se zdaleka nejčastěji jen chápavě usmívat. Má to jen trochu nevýhodu, že doteď vlastně nevím, jestli manželčina odveta byla skutečná, nebo jen smyšlená. Na knize to ale nic nemění.

Telemannovo divadlo nemá posté pojednávat o tom, jak rodina omezuje individuum, nebo říkat, že technologie člověka odcizují nebo že pod maloměšťáckým povrchem dřímají nejmenovatelné perverze. Telemannovo divadlo má být čistá energie. Žádné divadlo pro pilňáky. Jenom energie. Životu nebezpečná energie. Kurva drát.“ (Str. 138)

Největší síla je v dialozích, ty jsou opravdu skvělé, nad některými jsem i přes jejich minimalismus jasně viděl, jak se diskutující tvářili.

Spíš?
Co?
Ptám se, jestli spíš.
Co myslíš?
Můžu něco říct?
No.
Myslím na to, o čem jsme dneska mluvili.
Hm?
Myslím, že je důležité, abychom si říkali, co si o sobě myslíme, ať jde o drobnosti, nebo zásadní věci, kdykoli.
Nebojíš se, že to bude brutální?
Když bude, tak bude.
A kdy s tím začneme?
Teď hned.
O.K. Já si například myslím, že je poněkud iritující být udržován témhle způsobem v bdělosti, právě když jsem začal usínat.
Jenže tohle je důležité.
No jo, ale přece se uvidíme zítra brzy ráno. A do té doby se mezi námi beztak nic nestane.
Myslíš, že bych měla počkat?
Ano.
“ (Str. 75)

Telemanova fascinace divadlem je komická; když vykládá, že všechno je divadlo, že tlustí lidé jsou vlastně divadlo, tušíme, že to je nadsázka, kterou s vážnou tváří posílá do světa - a hned vzápětí si uvědomíme, že v ní může být zrnko pravdy. A tak je to v této knize pořád. Sama je divadlo!

nakladatelství Vakát, Brno 2010, ISBN 978-80-87317-05-1, cena 259,- Kč

12345
1298504220000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online