Wuwejův zápisník

Alfred Kubin: Země snivců

04.05.2010 22:07, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Alfred Kubin: Země snivcůJen co jsem knihu začal číst, prostoupil mě neodbytný pocit, že ji znám. Několik dní jsem přemýšlel, koho mi styl připomíná. Trochu Čapka, atmosféra zase Vernea, chvilku jsem bloumal kolem Hermanna Hesse, Kafky, Ladislava Klímy a nakonec jsem si vzpomněl na Meyrinka, který je asi nejblíž. Ale podobnost se všemi jmenovanými naznačuje, že se možná Kubin dotkl abych tak řekl „esence“ literatury začátku dvacátého století.

I obsahově mi byla Země snivců nesmírně povědomá, motiv umělce, který je pozván do snové země a pln očekávání vyráží, jeho nemocná žena, profesor, pátrající po novém druhu hmyzu, rozpad celé říše, hroutící se skály, domy, jen zázrakem zachráněný vypravěč... Zatraceně, všechno to poznávám. Když jsem si vzpomněl na Cílkův Borgesův svět, v němž je jedna kapitola právě o Zemi snivců, na chvíli mě to uklidnilo, ale ne na dlouho, protože mi připadají povědomé i detaily, o nichž Cílek nemluví. Záhada. Kdybych na něco přišel, přidám to sem.

Zpátky ke Snové říši. Založil ji někdejší umělcův spolužák Patera, který v Asii nečekaně zbohatl. Na několika desítkách čtverečních kilometrů kdesi při úpatí Altaje našel místo, tonoucí věčně v mlhách a oparu, na něž slunce prakticky nedopadá a nikdy nerozptýlí chmurnou atmosféru. Po celém civilizovaném světě nakoupil a sesbíral podle neznámého klíče staré domy, používané věci, opotřebované nástroje, vše s patinou užívanosti a snivým nádechem starých dobrých časů, a nechal dopravit do hlavního města Perly. Život snivců se řídí prazvláštním systémem, ukrytou chaotickou silou, která vyrovnává extrémy. Nakoupí-li umělcova žena nesmírně výhodně koš jídla na zelném trhu, vyjde najevo, že on sám musel zaplatit za jedinou krabičku zápalek dvacetinásobek. Objevují se věřitelé, od nichž si nikdo nepůjčil, ale jejichž nárok je nezpochybnitelný.

Zpočátku jsem žasl, jak velmi snivci podléhají sugesci, ale rád či nerad musil jsem se s tím také smířit a vžíval jsem se stále silněji do vlastních i cizích představ. Střídání štěstí a neštěstí, chudoby a bohatství bylo mnohem rychlejší nežli v ostatním světě. Neustále se řítily překotné události. Ale jakkoli bylo všechno chatické, přece jen bylo cítit pevnou ruku. Ze zdánlivě nejnepochopitelnějších situací se dala vytušit její ukrytá síla. Ona byla tajuplnou příčinou, že se mohlo všechno udržet a nezřítilo se do bezedna. Byl to velký osud, který bděl nad námi všemi. Nesmírná, do nejtajnějších úkrytů pronikající spravedlnost vždy znovu vyvažovala všechny události.“ (Str. 50)

Ale to není jediná záhada, do níž se marně snaží nově přistěhovalí proniknout. V noci se člověk cítí prostoupen podivnou substancí strachu, která jako by prostupovala městem. Strašidelná místa, tajemný hluk ze studny. Nemožnost proniknout na audienci k Paterovi přes byrokratická nařízení archivu. Klatba hodin. Podivná skupina Modrookých, původních obyvatel snové země.

Paterovy způsoby zůstávaly neprobádané, stejně nepochopitelná byla i moc, která z nás ve Snové zemi dělala loutky. Cítili jsme ji při každé příležitosti. Vládce ovládal naši vůli a kalil náš rozum. Pohrával si s loutkovými poddanými, ale nač? Vždyť jsme nemuseli platit žádné dávky, vždyť jsme pro něho nepracovali! Bylo to stále temnější, čím déle o tom člověk přemýšlel. Tato mysteriózní osobnost nepochybně trpěla; byl epileptik a my všichni jsme prodělávali jeho záchvaty s ním, to byla ta 'rána', to byl ten 'úder'!“ (Str. 110)

Po příchodu Američana Bella se začíná říše měnit, jeho výbojná energie a bojovnost, jeho politické aktivity působí rozkladně. A Patera nezasahuje, s postupujícím časem se začínají stavby a předměty drolit, stárnou a rozpadají se, Perla prodělá invazi zvířat, rozmáhají se kulty, násilnosti a celý proces se zrychluje a zesiluje. Řád se mění v chaos, pokrok degeneruje, lidé se lynčují, tečou potoky krve, do toho se přidávají přírodní změny a celý rozpad vrcholí v totální destrukci. Záchranná výprava, zorganizovaná Bellem, již nenajde nic (krom umělce a Bella, ktří jediní vyvázli).

Parlamentář nalezl však opuštěnou zemi, která byla z největší části pokryta kamením rozdrceným na prach. Sem tam čnělo ještě z rozvalin několik zuhelnatělých žhavých trámů, delší pobyt na tomto místě nezdál se být však vhodným, neboť půda se svažovala a stávala se bahnitou. Trosky klouzaly pomalu do hlubin.“ (Str. 205)

Některé výklady mluví o tom, že by mohlo jít o alegorii rozpadu Rakouska-Uherska. S tím nesouhlasím, mnohem přiměřenější je pro mě chápat knihu jako fantazijní ztvárnění obrazů a dějů, vynořujících se z podvědomí. Odchod z řádu moderního světa do snové nostalgie, která ale vůbec není tak idylická jak vypadá, vliv pragmatického rozumu vedoucí ke kolapsu tradičních hodnot a zejména obsah vizí to potvrzují. A dost možná i vysvětlují, proč jsem měl takové déja vu. Archetypální podvědomé motivy jsou univerzální.

Recenze Jaroslav Červenka, Ondřej Kavalír, Petr Vápeník, Petruška Šustrová.

nakladatelství Dokořán, Praha, 2009, 978-80-7363-213-7, cena 298,-

12345
1273003620000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online