Wuwejův zápisník

Marek Goliáš: Někde jinde

24.12.2009 09:48, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Marek Goliáš: Někde jindeKnihu jsem si koupil kvůli autorovi, jehož Kazatel se mi líbil, a tak jsem předpokládal, že bude taková i jeho prvotina. Bohužel to dopadlo opačně, děj mě nedokázal nijak zaujmout. Některé zvraty nebo události, především kapitoly psané z pohledu retardovaného Josefa Mrňky, jsou originální, ale jako celek je kniha taková... nijaká. Neslaná, nemastná.

Hlavní hrdina je František, pracující v bance, který se jednoho dne rozhodne do práce nepřijít. Tím se odstartuje sled událostí, který jej přivede ke sblížení s bývalou kolegyní - a zase vzdálení se, k novému zaměstnání, k péči o pratetu, která se po mozkové mrtvici ocitla „někde jinde“; jeho osud se několikrát protne s prosťáčkem Mrňkou, který je „někde jinde“ od narození, František hledá své místo, dvakrát málem vstoupí do jakési sekty... ale všechno je psáno jaksi subtilně, zlehka, roky se přeskakují v jedné dvou větách, všichni svým životem bloumají.

Zasmál se krátce a upřímně: 'Já také nevím.' Zamíchal lžičkou kávu a potom dodal: 'Nějak myslíme a nevíme, proč tak myslíme. Něco děláme, a když se nás náhodou někdo zeptá, jenom málokdy dokážeme zdůvodnit naše činy. Kutálíme se jako koule a možná budeme tvrdit, že se kutálíme, protože to chceme, a zatím jsme nezávisle na naší vůli byli uvedeni do pohybu a ani si nemůžeme vybrat, kdy se zastavíme.'“ (Str. 55)

Nenapadá mě, proč bych si knihu chtěl přečíst podruhé. Ani úvahy nad smyslem života, které jsou porůznu k nalezení, mi neutkvěly. Co recenze? Nic. Žádnou jsem na internetu nenašel...

A tak ho obklopoval svět složený ze snah a přání, jehož křehkost byla přímo úměrná všeobecnému rozdílu mezi vysněným a vyslovovaným a mezi skutečností.“ (Str. 82)

Těžko přesně říct, co mi vadí, pořád jsem si to neujasnil. Na jazyk se mi dere slovíčko „předvídatelné“, ale tak to není, u několika událostí jsem jejich výsledek naprosto neodhadl. Možná neoriginální téma; příběh o tom, jak se životy několika postav míjejí nebo střetávají, už to byl nesčetněkrát.

Žádné znamení ale neuviděl a potkával jenom normální, tuctové spoluobčany, kteří od něho možná čekali to, co on čekal od nich, a stejně jako oni ani on jejich očekávání nedokázal naplnit. A tak se musel rozhodnout sám.“ (Str. 148)

12345
1261644480000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online