Wuwejův zápisník

Účinky kofeinu na člověka

06.06.2009 14:16, Wu | čaj | věda | komentáře -

Kofein je poměrně špatně rozpustný ve vodě, přesto se z trávicího ústrojí vstřebává bez problému a maxima koncentrace v krvi dosáhne během 1-2 hodin. Potom začíná jeho hladina klesat, během dvou hodin asi na polovinu. Většina se jej metabolizuje (=chemicky přemění) v játrech pomocí enzymů. Nejprve se odštěpí metylové skupiny, čímž vzniká malé množství teobrominu a teofylinu, a enzymatický rozklad dále vede ke vzniku více než 25 látek. Metabolity se filtrují ledvinami.

Protože kofein snadno proniká ochrannými bariérami v cévách, dostává se do mozku a také do krevního oběhu plodu u těhotných žen. Podobně se dostává do mateřského mléka.

Mechanismus účinku

Většina biologicky účinných látek působí díky tomu, že pro ně mají organismy receptory. Setká-li se chemikálie se „svým“ receptorem, spustí se pevně daná reakce (nejen chemická, může to být např. stažení svalové buňky nebo vyslání nervového signálu). Často se ovšem stává, že receptor reaguje i na látky chemicky podobné, se stejnou skupinou atomů nebo stejným prostorovým rozvržením. A právě to je případ kofeinu (a také teofylinu). Ty využívají receptor pro adenosin, který v těle ovlivňuje řadu funkcí v mozku, v cévách, ledvinách, plicích, trávicím systému aj. Proto se dá očekávat vliv na tyto systémy také u kofeinu. Adenosin na svých receptorech funkce aktivuje, spouští; kofein v řadě případů také, někdy ale funguje opačně. Proč? Některé funkce nespustí, protože jeho molekula není zcela totožná, ale receptor obsadí a tím zabrání adenosinu v reakci. Vystupuje tedy i jako antagonista adenosinu, látka s opačným účinkem.

Další možnost účinku chemikálií na organismy spočívá v ovlivnění některých enzymů. Enzymy jako složité látky samozřejmě mohou mít struktury, na něž se kofein naváže a naruší tak jejich fungování. Např. vliv na dýchání je způsoben právě snížením aktivity enzymu fosfodiesterázy.

Ovlivněné orgány

  • Trávicí soustava: žaludeční sliznice je kofeinem povzbuzena ke zvýšenému vylučování žaludeční kyseliny a enzymu pepsinu. U zdravého člověka je výsledkem lepší trávení, naopak pro lidi s vředovým onemocněním je podobná stimulace nežádoucí. Žlučník lépe vylučuje žluč, což může předcházet vzniku žlučových kamenů.
  • Krevní oběh: Při větších dávkách kofeinu nebo u neuvyklých osob dojde ke zrychlení srdeční činnosti, známému bušení srdce a ke zvýšení srdečního výkonu. Také mírně stoupne krevní tlak. Opakovaným vystavením se účinkům kofeinu tyto slábnou, zvyšuje se tolerance. Cévy v těle reagují rozšířením, cévy v mozku naopak zúžením svého průměru. Díky tomu mohou ovlivňovat některé druhy migrén. Dlouhodobé účinky nejsou jednoznačné, ale pravděpodobně pravidelné požívání kofeinu nemá vliv na vznik nebo zhoršení srdečních a cévních chorob (infarkt, hypertenze, ischemická choroba srdeční).
  • Ledviny: nepřehlédnutelné jsou močopudné účinky kofeinu. Zvýšené vylučování tekutin vedlo k úvahám, zda nedochází k narušení hospodaření s vápníkem (a tedy ke zhoršení kvality kostí, osteoporóze). Studie ale neprokázaly výrazné ovlivnění u osob s dostatečným příjmem tohoto prvku.
  • Dýchání: dýchání se prohlubuje a povzbuzuje, kofein působí na nervová centra v horní části míchy, která mají dýchání na starosti. Při běžně konzumovaných množstvích však tyto účinky nejsou patrné.
  • Centrální nervová soustava: Základní stimulační působení kofeinu vede k udržení bdělosti, čilosti. Po delší dobu zůstane stejná rychlost reakcí a pozornost, tedy oddaluje únavu. Požití v době před spaním prodlužuje usínání, celková doba spánku se zkrátí, zvyšuje se podíl mělkého spánku na úkor hlubokého. Narůstá neklid, převalování a probouzení se. Při nedostatku spánku kofein zmírní pocity ospalosti, nedokáže však spánek nahradit - nevrátí uživatele do stavu po probuzení (vitální, vyspalý, svěží). Mentální výkonnost je subjektivně pociťována jako vyšší, převážně je to ale způsobeno oddálením únavy, nikoliv zlepšením schopností. Vliv na paměť nebyl dostatečně prokázán, snad jen na elementární úkony, a i zde jen velmi mírně.

Citlivost na nepříjemné účinky kofeinu se s pravidelným užíváním snižuje, roste tolerance. Snižuje se vliv na krevní tlak, je popsán i klesající močopudný účinek. Zda se snižují i pozitivní vlivy však není prokázáno ani vyvráceno.

Rizika

  • Doping: převážná většina studií zjistila mírné zvýšení tělesné výkonnosti, např. dávky kolem 300 mg dokázaly zkrátit zhruba hodinový výkon na bicyklovém ergometru o 2,6 minut. Podle regulí Mezinárodního olympijského výboru o dopingu nesmí koncentrace kofeinu v moči přesáhnout 0,012 mg v 1 ml.
  • Otrava: smrtelně se otrávit kofeinem možné je, dávka činí 6,5-50 g. Ale již při množství 1 g se začnou objevovat velmi nepříjemné účinky - neklid, podráždění až mírné delirium, záblesky před očima, napjaté svaly, zrychlený tep s nepravidelnostmi rytmu. Posléze se přidávají bolesti hlav, zvracení, případně křeče.
  • Závislost: základní psychoaktivní účinky kofeinu jsou stimulační, povzbudivé. Připojuje se také mírně euforizující vliv. Tyto vítané vlastnosti mohou vést k psychické potřebě znovu se jejich účinkům vystavit, tedy k jistému druhu závislosti. U kofeinu existuje i závislost fyzická, spojená s abstinenčními příznaky. Vyskytují se spíše u pijáků kávy než čaje (ačkoliv i zde byly popsány) a zahrnují neschopnost soustředění se, bolesti hlavy, nervozitu, podrážděnost a nejrůznější příznaky únavy (slabost, apatie, zívání, ospalost). Nástup problémů se objevuje obvykle po 12-24 hodinách od poslední dávky, vrcholí po 20-48 hodinách a mohou přetrvávat až jeden týden. Výzkumy ukázaly, že už množství 100 mg kofeinu denně může při vysazení způsobit výše uvedené abstinenční příznaky.

Literatura

  • VELÍŠEK, JAN: Chemie potravin I-III. Praha: Ossis, 2003. ISBN 80-86659-03-8.
  • KREJČÍ, IVAN: O kávě a čaji. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-535-1.
12345
1244290560000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online