Jiří Schmitzer je všeobecně známý jako vynikající filmový herec. Méně známý je jako herec divadelní. A ještě méně jako písničkář a básník. Neprávem, jeho písně jsou také výborné. Syrové a zemité, ale ze života. Některé vám zasadí pohlavek už prvním veršem, jiné si kopnutí nechají až na konec, ale většina z nich jsou takové potvory kousavé.
...
Ó jak je nádherný den
tak půjdeme ven
a spočinem v trávě
kde malé slunéčko spí
a my i když nejsme zlí
jsme ho rozšlápli právě
...
(Otázka, str. 126, kousek k poslechnutí zde)
Sbírku tvoří básně a písně z vydaných knih, hudebních CD (Recitál, Šílenec, Bouda), divadelních představení Studia Ypsilon aj., některé jsou publikované poprvé.
Ještě jedna ukázka, text písně Nedivte se:
Tak jsem si myslel, že už přesně vím jak žít
Že už přesně vím, co chci či nechci mít
Večer klidně uléhat a ráno ještě klidněj vstávat
A s rozvahou si brát a s rozvahou také dávat
Jo, to se lehce mluví, lehce řekne
A když zazní z úst tak je to jasné, pěkné
I sám Golem snad časem svou sílu ztratí
a co bylo tak se v opak náhle zvrátí
Nesuďte mne prosím lidé za čin
Že jsem vzteky roztrh šátek matčin
Že snad posté otcovu hůl pálím
Že se opíjím a jenom válím
Nedivte se co ten chlapec činí
Nevěřím vám že jste zcela jiní
V hněvu člověk vytrhá co léta sází
A kde by moh jít zpříma, zbytečně se plazí
(str. 112, kousek k poslechnutí tamtéž)
To je přesně ono. Taky si občas myslím, že už přesně vím jak žít. A pak něco přijde a neotřesitelná stavba se hroutí jako domeček z karet.
