Wuwejův zápisník

Kchu-Kua (Shitao): Malířské rozpravy mnicha Okurky

13.05.2009 22:05, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Kchu-Kua (Shitao): Malířské rozpravy mnicha OkurkyKchu-Kua, Hořká Okurka, je jeden z pseudonymů mnicha Ču Žuo-ťi. Pocházel z císařského rodu Ming, a byl svědkem jejího pádu. Přišel o všechno, o postavení, jméno i dosavadní způsob života, a aby zachránil život samý, vstoupil do čchanového kláštera. Čchan je mnohem známější pod jménem zen, zenový buddhismus. Těžko se popisuje, ale hlavní je v něm odhození navyklých schémat a čistá mysl, nekonvenčnost, bytí tady a teď. Projevily se vlivy taoismu i tradičního čínského myšlení.

Naše vlastní lidské poslání v krajinomalbě nespočívá pak v rozlehlosti, ale ve schopnosti ji omezit, nespočívá v mnohosti, ale ve schopnosti ji zjednodušit, protože bez zjednodušení bychom nemohli vyjádřit mnohost a bez omezení bychom nedokázali vyjádřit rozlehlost.“ (Str. 93)

Mnich své rozpravy o podstatě malířství sepsal koncem sedmnáctého století, v době, kdy se pozornost literátů přesouvala od dvorského konfuciánství k taoismu, čchanu a vnitřní zkušnosti, a sám byl typickým reprezentantem tohoto posunu. V krátkých zamyšleních se zabývá metafyzikou i metodou malby. Začíná pravidlem čáry:

Tato jediná prvotní čára je kmen veškerého jsoucna, kořen veškerých znamení, zjevně užívaných bohy, tajně užívaných lidmi, o čemž však nemají současní lidé tušení; proto se pravidlo jediné prvotní čáry ode mne ustavuje. Tak se od neexistence pravidla postupuje k existenci pravidla; od této existence pravidla se odvíjejí všechna pravidla.“ (Str. 8)

Jako bych Tao-Te-ťing přímo slyšel rezonovat s tímto prvopočátkem světa i malby. Ostatně malba krajiny i krajina sama tvoří jednotu, jejich řád je stejný:

Autorovi Rozprav je ovšem krajinomalba tou výsostnou malbou, jen ona je mu tím malířským gestem, v jehož struktuře se opakuje zrození, pohyb a věčný rytmus universa. Proto se s takovou důrazností zabývá identitou řádu krajiny a řádu krajinomalby, identitou krásy krajinomalby s krásným duchem krajiny samotné.“ (Str. 49, komentář překladatele)

Další rozpravy pak mluví o štěci a tuši, pohybu zápěstí, krajině, dělení obrazu, změně a vývoji, jednotě s písmem nebo malířském nadání.

Ovšem v okamžiku, kdy rozetřeme tuš a chopíme se štětce, nemělo by smysl čekat, až nás napadne ten správný druh vrcholku a správná vráska. Vždyť sotva dolehne první čára na papír, ostatní čáry ji následují, a jak už jsme jednou užili určitého způsobu, ostatní se začnou přidávat.“ (Str. 54)

Knihu přeložil z čínského originálu Oldřich Král, opatřil ji úvodem a rozsáhlým doslovem a k téměř každé kapitole doplnil podrobný komentář, uvádějící do kontextu (odtud jsou všechny informace o mnichovi Kchu-Kua a jeho době).

12345
1242245100000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online