Lucie Olivová: Krajina čínského umění (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Lucie Olivová: Krajina čínského umění Katalog k právě probíhající výstavě v pardubické galerii je zpracován skvěle, na začátku lehce uvádí do problematiky a pak už pouze přetiskuje některá díla. Bohužel zrovna svitek, který mě zaujal nejvíc - Zeleň splývá z deseti tisíců jív od Longjin Shanrena - tam není. Co se dá dělat.

Čínská krajinomalba je dost specifická, malíři prakticky nikdy nemalovali v přírodě, pouze v ateliéru a po paměti, nebo rovnou podle fantazie.

„Obraz tedy nemusí zobrazovat konkrétní místo a předmět, a pokud je zobrazuje, neusiluje o věrné vystižení. Má především postihnout duši a srdce a sdělit niterné pocity tvůrce. Proto ta přehnaná, neskutečná výše hor, proto roztodivné formy vrcholků, jimiž se vyjadřuje pohnutí mysli.“ (Str. 7)

Aby se ale začínající malíři měli čeho chytit, z čeho vycházet, záhy se objevily takzvané malířské vzorníky. Byly to tištěné publikace s dřevořezy a návody jak zobrazovat např. kameny, bambusy, ptáky, stromy nebo krajiny.

Ilustrace ze vzorníku Zahrada hořčičného semínka, str. 14 katalogu.

Zaujaly mě malby jako slovní hříčky - například obrázek kohouta mezi pivoňkami, nadepsaný „Slávu a věhlas, štěstí a bohatsví.“ využívá homofonie. Výraz „slávu a věhlas“, „fugui“, zní stejně jako „pivoňka“ (která se ovšem zapisuje jinými znaky). Stejně tak „štěstí a bohatství“ zní jako „kohout kokrhá“.

Ni Tian: Zamlžená řeka mezi nakupenými vrcholy hor, str. 35 katalogu.

Výstava se koná v galerii v domě U Jonáše na Pernštýnském náměstí v Pardubicích a potrvá do 24.5.2009 - takže pokud vás ukázky zaujaly, máte ještě šanci.

Lucie Olivová: Krajina čínského umění

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv