Wuwejův zápisník

David Špidlen: Vrhání nožů ve sportu a sebeobraně

25.02.2009 19:34, Wu | knihy | nože | komentáře -

obálka knihy David Špidlen: Vrhání nožů ve sportu a sebeobraněDavid Špidlen je dozajista odborník na vrhání nožů, to je z publikace naprosto zřejmé. Není však odborník na psaní knih a příruček - což je z publikace zřejmé také. Ne že by to nějak zvlášť vadilo, důležité jsou informace, ale někdy se dost těžko hledají:

  • Předmluva, úvod i kapitola „Již staří“ končí všechny podobným zakončením, kde autor přeje abychom měli radost z nácviku, poučení a pomocníka. I v dalším textu se občas objevují slovní vycpávky.
  • Rozdělení technik na čtyři skupiny následuje až poté, co bylo použité.
  • Nápad popsat nejprve techniku vrhu obecně a teprve pak podrobně projít všechny čtyři možnosti by byl dobrý, nebýt toho, že i ta obecná technika musela být rozdělená do čtyř možností. Takhle by bylo mnohem praktičtější něco zopakovat, ale mít pro jednu techniku vždy jednu kapitolu.
  • Názvy větších kapitol („Technika vrhu vrchním obloukem s držením nože za rukojeť“) jsou vysázeny naprosto stejně jako jejich podkapitoly, takže s nimi splývají.
  • Obrázky držení jsou jen málokdy ve stejné kapitole, v níž se o nich mluví, musí se listovat a hledat, stejně jako další ilustrace.

Výpočty koeficientu taktické využitelnosti zbraně, balistické chování, množství energie v závislosti na rychlosti a hmotnosti, informace o účinnosti zásahu v sebeobraně („Účinný zásah nožem je takový, jenž způsobí proniknutí čepele do krajiny hrudní alespoň do hloubky 75-80 mm.“ - str. 87), praktické pokusy s technikou, všechno ukazuje na spoustu práce a poctivý přístup, o to víc zamrzí výše zmíněné formální nedostatky.

Pochopitelně jsem si knihu nepořídil jen tak samoúčelně, mám také pěknou sadu házecích nožů s posuvným závažím, aby se daly přizpůsobit podle druhu házení:

sada vrhacích nožů

Jediné, co mi schází, je tréninkový prostor. Byt není úplně ideální, pokud nemáte jednu místnost úplně prázdnou (nemám), a venku to ve sněhu a uprostřed města také není ono. Musím počkat na léto - zatím jsem se věnoval teorii.

Pár věcí mě překvapilo, třeba malý dosah účinného házení nožem, nějakých pět metrů...

Jsem také toho názoru, že v bojové soutěži nemá disciplína vrhu na vzdálenost sedmi nebo dokonce deseti metrů rozhodně místo. Vrhat na ozbrojeného soupeře nůž z takové vzdálenosti je pustý hazard, osobně bych raději volil rychlý útěk.“ (str. 99)

Když jsme u té vzdálenosti, David Špidlen několikrát radí měnit vzdálenost od terče, podle toho jak se nůž zabodl. Při nácviku dobré, ale v sebeobraně? Přece nemůžu pobíhat, abych vyladil vzdálenost...

Z hlediska obrany před vrženou zbraní je vhodné udržovat od soupeře takovou vzdálenost, která je větší než 'bezpečná vzdálenost' proti bodnutí asi o jeden krok. Z této vzdálenosti je totiž obtížný zásah klasicky vedeným i vrženým nožem.“ (str. 94)

Zajímavé jsou postřehy z knih a filmů, např. ze Sedmi statečných: „jeden z hrdinů použil ke skolení svého protivníka vyskakovací nůž!!! technikou vrhu spodním obloukem s držením nože za rukojeť. Jeho způsob boje byl však velice neuvěřitelně pojat, neboť hrdina držel nůž podhmatem a vrhal na soupeře ozbrojeného střelnou zbraní na vzdálenost dobrých patnácti kroků. Již tento fakt je z hlediska jakékoliv strategie a taktiky boje holý nesmysl! Nůž zázračného vrhače navíc během letu vykonal ne méně než několik desítek obrátek, což zaručovalo asi dvouprocentní pravděpodobnost správného dopadu nože na cíl.“ (str. 67)

Ale ať je příručka jakákoliv, je nejspíš jediná dostupná a informace v ní jsou. Teď už zbývá jenom trénovat.

12345
1235586840000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online