Wuwejův zápisník

Joh. Amos Comenii: Orbis sensualium pictus quadrilinguis

28.10.2008 16:35, Wu | knihy | čeština | školství | komentáře -

obálka knihy Joh. Amos Comenii: Orbis sensualium pictus quadrilinguisNež se pustíme do čtení, uděláme si krátkou lekci z bratrského pravopisu. Podle Wikipedie se u nás ustálil v 16. a na počátku 17. století na základě listů, vydávaných Jednotou bratrskou.

Původní tečka nad měkkými konsonanty se změnila v háček, kterého se užívalo nad č, ď, ň, ř, ť, ž. Písmeno š se psalo většinou jen na konci slova, uprostřed se psalo spřežkou ∫∫. Grafém ě se začal používat dnešním způsobem. Délka vokálů se označovala čárkou, kromě ů vzniklého z původního ó. Dlouhé í se z technických důvodů nejprve zvojovalo ii, později se zapisovalo ij, nakonec j. Vyslovované [j] se zapisovalo jako g nebo y, pro zápis [g] se někdy používal grafém ğ. Uchovalo se psaní dvojitého w, jednoduché v označovalo u na začátku slova. Diftong [ou] se zapisoval au. Po c, s, z se vždy psalo y (cyzý).“ (zdroj Wikipedie)

Teď už bychom mohli přečíst český překlad titulu: Svět Wyditedlny. Odmalowaný / a w čtwerakem gazýku představeny. t.g. Wssech negobzwlasstnejssich Swěta=wěcy / a skutkůw=žiwota odmalowanj / a gazykem Latinskym / Německym / Uherskym y Slowenskym / gmenowanj / s přidanym Slow y Titulůw Registrem.

Jenže ani to nestačí, sice známe spoustu pravidel, ale jak jednotlivá písmena vypadají? Největší oříšky jsem naskenoval:

významznakvýznamznakvýznamznakvýznamznak
sznak s dznak d žznak ž íznak i
fznak f hznak h kznak k
šznak š chznak ch jznak j

Můžete si to zkusit na kousku textu z kapitoly o tiskařství (str. 188):

Orbis Pictus - tiskařství, str. 188

A pokud vám to nejde, nezoufejte. Já čtrnáct dní luštil každé slovo - a pak se to najednou zlomilo a četl jsem plynule. Asi jsem si znaky zapamatoval.

Přípravu máme, tedy přistupme a učme se moudrými býti... Typická stránka pod nadpisem (tématem kapitoly) obsahuje rytinu, na níž jsou popisované věci a činnosti zobrazené, a pod ní jsou ve sloupcích jednotlivé jazyky. První latina, další jsou překlady, v našem případě německý, maďarský a český.

Orbis Pictus - zemské zrostlini, str. 21

Kniha, kterou jsem četl, je fotolitografický přetisk prvního českého vydání z roku 1685, vytištěného na Slovensku, v Levoči (čeština sloužila na Slovensku jako spisovný jazyk). Obsahuje rytiny Jonáše Bubenky, český překlad je snad od Daniela Horčičky (Sinapia). Přetisk vyšel v roce 1979 v SPN, byl doplněn Komenského předmluvou, epilogem Jiřiny Popelové a komentářem v dalších jazycích.

Samo označení 'svět smysly vnímaných věcí' ukazuje, že jde o skutečnost ryze vezdejší, svět přírody a člověka. A pozoruhodným je, jak právě oblast lidské činnosti v něm zaujímá největší místo. Ze stopadesáti kapitol je jich devět věnováno neživé přírodě, šest rostlinstvu, šestnáct zvířectvu a ostatní člověku a jeho práci s výjimkou pěti posledních, věnovaných věcem náboženským. Ale i tu je víra chápána jako lidská záležitost, jedna z lidských věcí, a s velkorysou tolerancí Komenského je tu vedle křesťanství uvedeno i pohanství, židovství a mohamedánství. Vnitřní výstavba a vzájemná vazba částí plyne plně z Komenského pojímání světa. Didaktický postup odpovídá zcela ontologickým stupňům. Na neživou přírodu navazuje svět rostlinstva, pak živočišstva a pak člověka. Po popisu člověka následuje hned jeho činnost, nejprve ta, která mu dává obživu, pak ta, která jej šatí, odtud se postupuje k činnostem stále složitějším, k dopravě, k umění psaní a knihtisku, ke školství, ke krásným uměním, k vědě a po ní k občanskému životu. Jednotlivé ctnosti jsou zobrazeny v jejich konkrétních projevech ve vzájemných lidských vztazích, odtud se přechází ke stavu manželskému a pak k městu a jeho zřízení, k jeho správě, k výše organisovaným činnostem ekonomickým, společenským a kulturním, dále k zemi a státu, k vojenství a naposledy k církvím.“ (Str.14 epilogu Jiřiny Popelové)

Komenský si dobře uvědomoval, jak problematická byla výuka latiny ve školách, kdy se žáci museli naučit ohromné množství slov nazpaměť, aniž by jim rozuměli, aniž by vůbec věděli co označují, o používání nemluvě. Od začátku při sestavování knihy měl na paměti názornost, využití přirozené zvídavosti dětí, které milují obrázky; výslovně upozorňoval, že by ji právě kvůli obrázkům měly mít k dispozici již před školní docházkou, i k pouhému prohlížení.

Tato taká Knjžka / s takau přjprawau shotowená / mám naděgi / že poslaužj ; Předně / k přilauzenj sem djtek / aby nemyslily / gakoby Sskoly byly něgaký křjž a trápenj / ale že tu rozkoš gest : známo gest zagisté / že djtky (od samých téměř prsý) w obrazých rozkoš magj / a oči swé takowými diwadly rády krmj ; gestliť pak strassidla od zahrádek maudrosti wzdálena budaou / to bude weliký zysk.“ (Str.23)

Světový dosah učebnice si těžko umíme představit. Ilustrovaná encyklopedie se ihned po prvním latinsko-německém vydání 1658 v Norimberku vydala na tažení Evropou. V Německu následovala další vydání v letech 1659, 62, 63, 67, 68, ve školách se začala používat téměř okamžitě, putovala do Anglie, Polska, Ruska, Uher i Skandinávie. Objevovaly se i překlady vícejazyčné, kromě téměř všech evropských jazyků vyšla i persky a japonsky. Odhadem dvě stovky let aktivního užívání(!). Které jiné učebnici se toto podařilo... Na její kvality vzpomíná Goethe ve svých pamětech, Leibnitz ji doporučuje jako základ jazykového vyučování. (dle informací z epilogu Jiřiny Popelové)

Možná si říkáte, k čemu mi takové čtení bylo. Nu, je toho spousta. Dozvěděl jsem se o neuvěřitelném celoevropském úspěchu knihy, naučil se číst bratrský pravopis, ocenil výstavbu informací i ilustrace, užil si jadrnou češtinu sedmnáctého století („W welikem sskle blcha zda se byti gako prase.“ - str. 161), zjistil, že slovo servítky se používá hodně dlouho („ručničky /servetky/“ - str. 116) a objevil druh mlýna, o němž jsem v životě neslyšel, totiž „Mlýn lodní - okruhový“, číslo 12 na přiloženém obrázku o Mlynařství (str. 98):

Orbis Pictus - Mlynařství, str. 98

12345
1225208100000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online