Wuwejův zápisník

Jan Keller a Lubor Tvrdý: Vzdělanostní společnost?

17.04.2008 17:41, Wu | knihy | školství | sociologie | komentáře -

obálka knihy Jan Keller a Lubor Tvrdý: Vzdělanostní společnost?O vzdělání a jeho vlivu na společnost se traduje spousta mýtů a nepodložených tvrzení, která autoři hned v první kapitole sestřelí dobře mířenými statistickými údaji. Kupříkladu se nepotvrzuje, že výše vzdělání souvisí s vyšší ekonomickou výkonností. Ani s mírou podnikatelské aktivity. Ba dokonce ani s podílem nezaměstnanosti. To samozřejmě neznamená, že by nemělo smysl o vyšší vzdělanost usilovat - jen je třeba nepodléhat pověstem.

Teoreticky může vést expanze školského systému k různým výsledkům a každý z nich se v historii už projevil. Větší investice do vzdělání mohou výjimečně přispět k rozšíření materiální produkce, pokud existují nevyužité výrobní kapacity a snadno přístupné nové trhy. To však nebývá pravidlem. Investice do vzdělání mohou v jiných případech vést jen k nárustu sociální nerovnosti a k vyostření konfliktů v rámci společnostii mezi nimi. Může však dojít také k tomu, že se více pootevře přístup k redistribuci pro nové vrstvy. Dojde k rozšíření středních tříd, které se připojí k horním vrstvám činným v 'politickém sektoru'. Vzroste tak počet lidí v oblasti dobře zajištěných sinekur. Konečně čtvrtou eventualitou - a k té došlo v řadě zemí po druhé světové válce - je univerzální rozšíření možnosti vzdělání prakticky na celou populaci. Politická třída pak ztrácí své hierarchické rozložení, přístup k redistribuci se výrazně demokratizuje. To mívá dva efekty. Politická elita se v této situaci snaží vytvořit nové cesty privilegizace (např. skrze cesty budované v rámci politických stran), vzdělaná populace se stahuje do svých soukromých světů, kde se snaží žít nezávisle na centru politické moci ve snaze zajistit si své cechovní výhody.“ (str. 145, dle Randalla Collinse)

Vývoj vztahu ke vzdělání za posledních 50 let je shrnutý na stránkách 23-25:

  • Škola jako chrám: klasické pojetí vědění, vychází ze zkušenosti minulých staletí, kdy školy byly nejprve v duchu církevních nauk, později jako připrava na politické poslání, službu státu, ideálu. Nejvyšší vzdělání bylo určeno výhradně pro elity, pro vyvolené.
  • Škola jako výtah: po druhé světové válce se mění postoj ke vzdělání, školy se demokratizují, měly by být dostupné co nejširší skupině obyvatel. Radikálně roste počet absolventů, obsazují dobře zajištěná místa - vzdělání slouží jako výtah do středních vrstev. Zároveň se začíná uvažovat o vzdělanostní společnosti a jejích výhodách, bohužel řada závěrů je poplatná "třiceti tučným letům" a zřejmě právě tady pramení mnohé zmiňované mýty.
  • Škola jako pojišťovna: společnost se proměňuje, výhodná místa jsou obsazená a výtah již nefunguje. Přestává být výhodou, negarantuje vzestup, místo toho je prakticky nutností, která má ochránit před riziky sestupu do nižších vrstev.

Namísto toho, aby pomáhalo usměrňovat živelné a chaotické chování trhu, má se jakýmkoliv tržním výkyvům plynule a bez reptání podřizovat. V opačném případě je držitel vědění trestán sociálním sestupem a škola je obviněna z odtržení od praxe. Vzdělání tedy už nemá sloužit k rekonstrukci společnosti podle priorit veřejného zájmu, nýbrž výhradně v ostré konkurenci s druhými v situaci, kdy jim v obavě před sociálním pádem nic jiného nezbývá.
Heslo společnosti vzdělání, které již půl století zní naprosto stejně, zakrývá tu skutečnost, že v nové verzi vzdělanostní společnosti se vlastně ani tak nejedná o samotné vzdělání, a už vůbec v ní nejde o společnost. Jedná se spíše o nouzovou strategii individuální záchrany v situaci, kdy všechny dosavadní pojistky udržení sociálního statusu a zajištění jsou vyřazovány a přestávají fungovat.
“ (str. 64)

Po teoretickém úvodu a podrobně rozpracovaných fázích vztahu k vzdělání následuje vyhodnocení výzkumu "Vzdělání a trh práce v ČR". Po revoluci byla a doznívá do jisté míry specifická situace ve vzdělání (komunismus vysoké vzdělání příliš nepodporoval, boom kapitalismu přinesl množství míst apod.) a výzkum se snaží situaci zmapovat.

Můžeme formulovat prvý závěr: Jestliže si pod dobrou prací představujeme takovou práci, kdy ten, kdo ji vykonává, téměř není ohrožen nezaměstnaností, pobírá nadprůměrný příjem a má určitý prostor pro autonomii, pak takovou práci u nás mají šanci sehnat dva ze tří vysokoškoláků, ale jen jeden z pěti lidí s maturitou a pouze jeden z dvaceti lidí s nejnižším vzděláním.“ (str. 140)

Samozřejmě toto je jen jeden z mnoha výsledků, cílem recenze není převyprávět obsah. Kniha je srozumitelná a velmi zajímavá; snad jen vyhodnocení a grafy při jejich množství trochu zahltí - ale bez nich by studie byla neúplná. Také mi připadá zbytečné tisknout sociologickou studii na křídový papír, čímž jsem všechny připomínky vyčerpal a můžu se porozhlédnout po Internetu:

12345
1208446860000

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online